Moskva - Ruský soud poslal do vazební věznice bývalého vědeckého pracovníka jaderného střediska v Sarově Vladimira Golubjova. Vědec čelí obvinění z prozrazení státního tajemství v přednášce, kterou přednesl a následně i publikoval v Česku. Golubjov obvinění odmítá, informace které během přednášky prozdradil, prý byly dostupné v odborné literatuře už před 30 lety.
Vazba byla na vědce uvalena zatím na dva měsíce. Za vyzrazení státního tajemství hrozí v Rusku až čtyři roky vězení, v případě přitěžujících okolností až sedm let.
Šestašedesátiletý fyzik považuje obvinění za vykonstruované. Vinu odmítá a tvrdí, že všechny poznatky, které údajně prozradil předloni na jaře v referátu na konferenci v Praze, byly publikovány v odborné literatuře již v 80. a 90. letech minulého století.
Vyšetřovatelé odůvodnili žádost o uvalení vazby tím, že Golubjov údajně nedodržel závazek, že se bude zdržovat ve svém bydlišti ve městě Nižnij Novgorod a nebude se vyjadřovat k vyšetřování.
Golubjov je odborník na výbušniny, kterým věnoval i referát v Česku. V Sarově, kde působil od poloviny 70. let, se věnoval také balistice a dynamice plynů. Po pražské přednášce byl propuštěn ze zaměstnání a nyní je v důchodu. Stíhán je od loňského léta.
Ruští vědci by neměli brát své referáty na lehkou váhu
Ruská média se dohadují, nakolik fyzikův případ souvisí s honem na údajné špióny. Každopádně obviněných z vlastizrady od vypuknutí konfliktu s Ukrajinou přibylo; přispěly k tomu prý i dřívější změny zákona. „Ruská společnost je v posledním roce velmi podezíravá. Špionománie tady nabírá na obrátkách a mnoho z vědců s tím má problémy právě při účasti na zahraničních konferencích. Ruský zákon přímo nestanovuje, co je předmětem státního tajemství, a co není, co tedy mohou Rusové svým kolegům ze Západu sdělit, a co ne. Jde spíš o preventivní upozornění ze strany bezpečnostních orgánů pro ruské vědce. Zvláště pro ty, kteří pracují v citlivých oborech, jako je jaderný výzkum nebo zakázky pro vojenský průmysl,“ komentoval situaci zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Ruský jaderný komplex v Sarově asi 400 kilometrů východně od Moskvy je největší v zemi. Téměř stotisícové město Sarov, dříve známé jako Arzamas-16, je kolébkou ruské jaderné fyziky a místem, kde vznikla první sovětská atomová a vodíková puma. Dodnes se v místních provozech vyvíjejí a kompletují jaderné hlavice. Město je pro cizince uzavřené a i Rusové tam smějí jen se zvláštními propustkami.
