Ruský soud prodloužil trest historikovi Dmitrijevovi

Nahrávám video

Ruský soud prodloužil ze třinácti na patnáct let trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, který proslul odhalováním zločinů komunistického teroru. Dmitrijev byl shledán vinným z výroby dětské pornografie, nemravného jednání vůči své adoptivní dceři a z nezákonného držení části střelné zbraně, uvedl podle agentury Interfax soud v Petrozavodsku.

„Sečtením trestů se Dmitrijev odsuzuje na patnáct let s výkonem trestu v zařízení s přísným režimem,“ uvedla při vynesení verdiktu soudkyně Jekatěrina Chomjakovová. Jeden z obhájců odsouzeného Roman Masalev agentuře Interfax řekl, že obhajoba se proti rozsudku odvolá.

„Podobný výsledek jsem předpokládal. To proto, aby se ukázala síla, vliv a důležitost mocenských struktur,“ tvrdí historikův obhájce Viktor Anufrijev. Dmitrijev se hájí tím, že osahávání a fotografie sloužily ke kontrole a dokumentaci zdravotního stavu původně podvyživené dívky. Sklony k sexuální úchylce psychiatrické vyšetření nezjistilo.

Spolupracovníci Dmitrijeva vidí v procesu snahu úřadů zdiskreditovat badatelovu práci. „Analyticky mluvit o politických zločinech minulosti je pro úřady nežádoucí. Podle ideologie Putinova režimu bychom měli být na historii jen hrdí,“ stěžoval si v červenci loňského roku člen sdružení Memorial Oleg Orlov.

Historik je ředitelem karelské pobočky nevládního sdružení Memorial. Posledních pět let strávil ve vazbě. Nejdřív dostal podmínku za nelegální držení části nefunkční pušky sovětské výroby. Loni byl v první instanci odsouzen za sexuální násilí ke třem a půl roku vězení. V září 2020 mu nejvyšší soud regionu Karélie trest zpřísnil na třináct let.

Dimitrijev odhaloval Stalinské čistky

Dmitrijev je známý odhalováním zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Za třicet let sestavil seznam čtyřiceti tisíc lidí popravených a deportovaných ze severoruské Karélie za Stalinova teroru.

Objevil také jedno z největších popravišť v oblasti, kde bylo zastřeleno na devět tisíc lidí. Pozůstatky všech obětí se pokusil identifikovat. Za svou neúnavnou práci získal ruský historik řadu ocenění.

Nejistotě čelí i samotný Memorial. Už v úterý by soud mohl rozhodnout o tom, zda nejstarší lidskoprávní organizaci v Rusku zakáže. Podle prokuratury trvale porušuje zákon o takzvaných západních agentech. Mimo jiné právě tím, že mapuje zločiny stalinismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 2 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 13 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.