Moskva - Severokorejský vůdce Kim Čong-un se nezúčastní moskevských oslav konce druhé světové války. „Rozhodl se zůstat v Pchjongjangu,“ oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že jde o „vnitropolitické záležitosti“. Kdyby Kim Čong-un býval dorazil, šlo by o jeho první cestu do ciziny od roku 2011, kdy se dostal k moci.
- Rusko k oslavám konce války tradičně zve nejvyšší představitele protihitlerovské koalice, ale například i Německa a Japonska, tedy poražených států.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v lednu oznámil, že Moskva pozvala Kima na oslavy 9. května. Tehdy novinářům řekl, že první náznak odpovědi ze strany severokorejské vlády „byl pozitivní“. Mluvčí Kremlu později dodal, že „účast severokorejského vůdce (na ceremoniálu) byla potvrzena.“
Nakonec je ale všechno jinak. „Kim Čong-un se rozhodl zůstat v Pchjongjangu,“ řekl Peskov. „Do Moskvy přijet nemůže, diplomatickými kanály nám bylo sděleno, že jeho rozhodnutí je spojeno s vnitropolitickými záležitostmi,“ prohlásil. Mluvčí důrazně odmítl spekulace o tom, že do Moskvy směřovaly ze zahraničí žádosti, aby Kreml sám Kimovu cestu zrušil. Žádné takové výzvy se podle něj neobjevily.
Rusko a Severní Korea udržovaly těsné vztahy v dobách Sovětského svazu, kdy Moskva poskytovala Pchjongjangu významnou hospodářskou pomoc a politickou podporu. Přátelství obou zemí zažívá podle analytiků nyní obrodu a Rusko stále častěji dává KLDR najevo svou vstřícnost.
Kimův otec a předchůdce v čele KLDR Kim Čong-il navštívil Rusko v srpnu 2011 krátce před svou smrtí. Mnohem častěji ale přes moře cestoval do sousední Číny, která byla dlouhodobě brána za jeho nejbližšího spojence.
Peskov: Do Moskvy zamíří na třicet světových státníků
Z postsovětských zemí prý účast potvrdili prezidenti Ázerbájdžánu, Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Běloruska a gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie.
Ze zahraničí jsou dále očekáváni prezidenti Číny, Indie, Jihoafrické republiky, Venezuely, Vietnamu, Kuby, Zimbabwe a Mongolska, z Evropy pak nejvyšší představitelé Bosny a Hercegoviny, Srbska, Makedonie a Kypru a rovněž český prezident Miloš Zeman a slovenský premiér Robert Fico. O případné účasti řeckých politiků, kterou moskevská média považují za jistou, se Peskov nezmínil.
Kremelský mluvčí oznámil, že oslavám bude přítomen i „vedoucí představitel OSN“. V moskevských novinách se objevily zprávy o tom, že na oslavy přijede generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin ale nad možností jeho příletu do Moskvy vyjádřil údiv.
Hollande vůbec nepřijede, Zeman nepůjde na přehlídku
Kvůli „nabitému programu“ se podle Peskova nezúčastní 9. května vojenské přehlídky na Rudém náměstí Zeman, Fico ani běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Německá kancléřka Angela Merkelová dorazí do Moskvy až 10. května, den po oslavách.
Pracovním zaneprázdněním omluvil svou neúčast japonský premiér Šinzó Abe, stejně
zdůvodnil svou absenci i francouzský prezident Francois Hollande.
