Moskva - Moskva stupňuje svou vojenskou aktivitu - uvedla do pohotovosti stíhačky na západě Ruska. Pověřený prezident Ukrajiny Alexandr Turčynov varoval, že jakákoli vojenská aktivita Rusů na Krymu mimo jejich námořní základnu bude považovaná za agresi. Odpoledne krymský parlament schválil referendum o posílení autonomie Krymu. Má se konat 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta. Generální tajemník NATO už nepřímo vyzval Moskvu, aby se zdržela jakýchkoli akcí, které by situaci dál zhoršily. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého se lokální ozbrojený konflikt nedá vyloučit.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že útočné stíhací letouny na západě Ruska byly uvedeny do bojové pohotovosti, aby hlídkovaly na hranici s krizovou Ukrajinou. Cvičné manévry nyní provádějí také ruské válečné lodě. Putin už ve středu nařídil provést prověrku bojové pohotovosti vojsk. Ministerstvo obrany uvedlo, že do manévrů se zapojilo dohromady 150 000 vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček a 80 lodí, které vypluly na Baltské a Barentsovo moře. Armáda rovněž oznámila, že podnikne opatření k posílení bezpečnosti své základny na Krymu.
Rusko popírá souvislost vojenských manévrů se situací na Ukrajině, podle agentury AP ale má masivní demonstrace síly zřejmě ukázat jak nové ukrajinské vládě, tak i Západu, že Kreml je připraven použít veškeré prostředky na ochranu svých zájmů.
Referendum o autonomii bude v květnu
Krymský parlament v Simferopolu dnes schválil referendum o posílení autonomie oblasti. Voliči by měli hlasovat o textu, který zní: „Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv.“ Předseda parlamentu Vladimir Konstantinov ve středu rozhodně popřel informace, že krymský zákonodárný sbor uvažuje o odtržení od Ukrajiny. Nový, proruský premiér regionální vlády autonomního Krymu Sergej Aksjonov prohlásil, že nadále považuje Viktora Janukovyče za ukrajinského prezidenta.
- Sergej Aksjonov: „Věřím, že v této složité době nám Ruská federace podá pomocnou ruku a poskytne pomoc, včetně finanční, aby Krym mohl zkonsolidovat svou politickou situaci. Jsme přesvědčeni, že my všichni spolu s našimi bratry můžeme obnovit naše národní hospodářství. Ruská federace slibuje i finanční podporu. Obracíme se nyní k našim kolegům. Jsem naprosto přesvědčen, že s vaší podporou to můžeme dokázat.“
Redaktorka Rádia Svobodná Evropa Oksana Pelenská:
„Chtěla bych doufat, že Rusko vojensky nezasáhne. Ještě před několika dny Medvěděv řekl, že Ukrajina musí zůstat jednotná.“
Na Krymu mezitím eskaluje napětí. V budově místního parlamentu i vlády se zabarikádovali neznámí ozbrojenci a vztyčili ruské vlajky. „Lokální ozbrojený konflikt se nedá vyloučit, protože vývoj je bohužel v té nejhorší variantě, to znamená, že se zvyšuje poměrně výrazným způsobem napětí na Krymu a Rusko na to reaguje dost nervózně,“ řekl k dalšímu možnému vývoji v oblasti bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Ozbrojenci poslancům při vstupu dovnitř odebrali veškeré komunikační prostředky. Někteří zákonodárci se proto mimořádného zasedání odmítli zúčastnit. Nedostupné jsou rovněž všechny telefony v budově a mimo provoz je i webová stránka sněmu.
„Ruská strategie je tam jednoduchá, destabilizovat vnitřní situaci, vyvolat etnické nepokoje a pak zasáhnout ve jménu lidských práv,“ myslí si Riegl.
Dnešní vyjádření ruských politiků podle Šedivého svědčí o tom, že plán napadení Krymu Ruskem pravděpodobně existuje. „Jestliže nejvyšší představitelé včetně prezidenta Putina prohlásili, že jsou připraveni chránit ruské občany, tak to musí mít nějakým způsobem podloženo,“ vysvětlil Šedivý.
„Navíc takový plán není těžké vypracovat, znají se terénní podmínky, zná se případný protivník, přímo na Krymu mají své lidi, kteří tam mohou působit nejen jako veřejná podpora, ale zcela určitě pracují i pro zpravodajské služby,“ dodal bývalý náčelník generálního štábu, podle něhož by případné obsazení Krymu nebylo pro Rusy velkým problémem. „Jedna, dvě divize by stačily, zapojila by se i černomořská flotila. Síla ukrajinské armády je ve srovnání s Ruskem asi poloviční, navíc je otázka, v jakém stavu je letectvo nebo pozemní síly. Pokud by došlo k tomu skutečnému střetnutí sil, tak Ukrajina nemá v žádném případě šanci,“ myslí si Šedivý.
Jiří Šedivý:
„Když Rusové obsadí Krym a eventuálně se tím zabrání velké občanské válce, kde by byly statisíce mrtvých, tak to bude lepší řešení, než kdyby ho neobsadili.“
„Jediná možnost, jak dostat Ukrajinu z područí Kremlu, jsou peníze. Mír je drahý, je potřeba si ho koupit. Jediné řešení podle mého soudu je nový Marshallův plán pro Ukrajinu.“
Generální tajemník NATO už nepřímo vyzval Moskvu, aby se zdržela jakýchkoli akcí, které by situaci dál zhoršily - více čtěte zde. Americký ministr obrany Chuck Hagel podotkl, že Spojené státy pečlivě sledují ruské vojenské cvičení u ukrajinských hranic.
Útok na Krym by byl vážnou chybou, vzkazuje Kerry Rusku
Šéf americké diplomacie John Kerry varoval Rusko, aby bylo velmi opatrné v posuzování svých kroků. „Nestojíme o konfrontaci, ale chceme upozornit, že každá země by měla respektovat teritoriální intergritu suverénní Ukrajiny,“ řekl Kerry. „Rusko toto slíbilo a pro nás je důležité, aby svůj slib dodrželo,“ dodal. Vojenský zásah by podle Kerryho byl vážnou chybou Ruska.
SITUACE NA UKRAJINĚ NA WEBU ČT24:
Bezpečnostní analytici o vývoji na Krymu ZDE
Janukovyč prchl do Ruska ZDE
Putin nařídil vojsku kontrolu pohotovosti ZDE
Jaceňuk novým premiérem ZDE
CHAT S JOSEFEM PAZDERKOU: Ptejte se redaktora ČT na jeho zkušenosti a zážitky z rozbouřené Ukrajiny. V pátek 28. února v 10:00.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes po událostech v Simferopolu povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě Andreje Vorobjova a vyzvalo Moskvu k respektování ukrajinské nezávislosti a územní celistvosti. Rusko momentálně v Kyjevě nemá velvyslance. V neděli ho odvolalo do Moskvy ke konzultacím právě kvůli zhoršující se situaci na Ukrajině.
Může Krym dopadnout jako Gruzie v roce 2008?
„Putin dal jasně najevo, že má na Krymu své zájmy, a k tomu bude ochoten použít i armádu, pokud by se situace dostala do krajních mezí. Ostatně ten scénář, který byl použit v Jižní Osetii v roce 2008, by mohl být za krajních podmínek použit rovněž i tady,“ připomněl Šedivý.
V srpnu 2008 vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi Ruskem a Gruzií v takzvanou „šestidenní“ válku o proruské separatistické regiony Jižní Osetii a Abcházii. Ty už od počátku 90. let usilovaly o nezávislost. Gruzie ji ale nikdy neuznala. Tehdejší gruzínský prezident Saakašvili orientoval zemi výrazně prozápadně, snažil se směřovat Gruzii do EU a zejména do NATO.
V noci ze 7. na 8. srpna 2008 nařídil Saakašvili útok gruzínské armády na jihoosetinskou metropoli Cchinvali. Během několika hodin odpověděly ruské jednotky. Gruzínskou armádu zatlačily až 80 kilometrů do vnitrozemí. Pět dní od invaze nařídil tehdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv bojové akce ukončit.
„Ruská menšina v Gruzii žijící na území Jižní Osetie jasně deklarovala zájem být součástí velkého Ruska, došlo to i tak daleko, že deklarovala svůj zájem o připojení k Rusku. Rusové odpovídali de facto téměř stejně: že chtějí hájit zájmy ruských občanů,“ uvedl Šedivý.
Během několikadenních intenzivních střetů přišlo o život na 500 lidí. Na 26 tisíc Gruzínců z okupovaných území uprchlo. Rusko po konfliktu uznalo separatistické republiky Jižní Osetii a Abcházii. Moskva obhajovala vojenské akce nutností ochránit obyvatele Jižní Osetie, kteří z drtivé většiny vlastní ruské pasy.
Dlouho po konfliktu panovalo mezi Ruskem a Gruzií napětí. Obnovení kontaktů mezi znepřátelenými státy umožnily až vládní změny v Gruzii v roce 2012. V parlamentních volbách tam zvítězila Ivanišviliho koalice Gruzínský sen, která porazila Sjednocené národní hnutí prezidenta Michaila Saakašviliho. Rusko a Gruzie spolu začaly neformálně jednat v Ženevě v prosinci 2012. Dosud se ale podle politologů napětí ještě nepodařilo úplně překonat. Svědčí o tom i to, že gruzínští politici odmítli jet na zimní olympijské hry v Soči.
