Ukrajinský parlament schválil Jaceňuka jako premiéra „koalice evropské volby“

Kyjev - Ukrajinský parlament schválil novou koaliční vládu, na níž se dohodli zástupci dosavadních opozičních sil. Vládu povede proevropský premiér a dosavadní lídr strany Vlast Arsenij Jaceňuk, jehož nominaci oznámila už ve středu večer rada Euromajdanu. Pro „koalici evropské volby“ hlasovalo 331 poslanců v 450členném parlamentu. Prioritou nového kabinetu je především ekonomická stabilita Ukrajiny.

„Naše země je na pokraji hospodářského a politického kolapsu,“ konstatoval po získání parlamentní podpory v projevu Jaceňuk. „Nemáme jinou možnost než přijmout nesmírně nepopulární rozhodnutí.“ Varoval rovněž před hrozbami vůči ukrajinské územní celistvosti a slíbil, že bude usilovat o evropskou integraci země. Za svá slova sklidil hlasitý potlesk. Obvinil také režim sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, že vykradl státní pokladnu a že zmizelo neznámo kam 37 miliard dolarů, které Ukrajina dostala v podobě úvěrů.

Arsenij Jaceňuk:

„Uděláme všechno pro to, abychom zajistili na Ukrajině stabilitu. Za žádných okolností nebudeme podporovat separatisty ani bývalé vysoce postavené byrokraty, proti nimž bylo zahájeno trestní stíhání kvůli masovým vraždám a zločinům proti lidskosti. Mluvím především o Viktoru Janukovyčovi.“

Nový premiér prohlásil, že v posledních třech letech byla z ukrajinského finančního systému na zahraniční účty převedena celková suma 70 miliard dolarů. „Chci vám sdělit, že státní pokladna byla vyloupena a je prázdná,“ prohlásil Jaceňuk. Jeho kabinet by měl zemi spravovat do předčasných parlamentních voleb. Jejich termín zatím stanoven nebyl, ale podle médií připadá v úvahu červen nebo říjen. Předčasné prezidentské volby se z rozhodnutí parlamentu uskuteční 25. května.

Nahrávám video

Část nové koalice tvoří dosavadní významné opoziční strany, jako jsou Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, UDAR někdejšího boxera Vitalije Klička a nacionalistická strana Svoboda populisty Oleha Ťahnyboka. Většina ministrů ale není členem žádné politické strany.

V nové vládě je i známý opoziční aktivista Bulatov

Prvním místopředsedou nové vlády se stal Vitalij Jarema ze strany Vlast, dalšími místopředsedy Oleksandr Syč, Volodymyr Grojsman a Boris Tarasjuk (odpovědný za evropskou integraci). Ministrem zdravotnictví je Oleg Musij, vnitra Arsen Avakov, ministryní sociálních věcí Ljudmila Denisovová, financí Oleksandr Šlapak, hospodářství Pavlo Šeremeta, infrastruktury Maxim Burbak, spravedlnosti Pavlo Petrenko, kultury Jevgen Niščuk, zemědělství Igor Švajka, vědy a vzdělání Sergij Kvit, paliv a energetiky Jurij Prodan a životního prostředí Andrij Mochnik. Ministrem vládního kabinetu je Ostap Semerak a do vládního křesla usedne i jeden z organizátorů protestů Dmytro Bulatov (ministerstvo mládeže a sportu), Igor Teňuch (obrana) a Andrij Deščycja (zahraničí). Poslední dva byli jmenováni na základě návrhu prozatímního ukrajinského prezidenta Oleksandra Turčynova. Do čela protikorupčního úřadu by se měla postavit známá opoziční novinářka Tetjana Čornovolová.

SITUACE NA UKRAJINĚ NA WEBU ČT24:

Bezpečnostní analytici o vývoji na Krymu ZDE

Ozbrojenci obsadili krymský parlament ZDE

Janukovyč prchl do Ruska ZDE

Putin nařídil kontrolu pohotovosti vojsk ZDE

CHAT S JOSEFEM PAZDERKOU: Ptejte se redaktora ČT na jeho zkušenosti a zážitky z rozbouřené Ukrajiny. V pátek 28. února v 10:00.

Devětatřicetiletý ekonom a právník Arsenij Jaceňuk byl v letech 2005 až 2006 ministrem hospodářství, v roce 2007 několik měsíců šéfem diplomacie a poté necelý rok předsedal parlamentu. Nyní je šéfem poslanců opoziční strany Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové. V roce 2010 neúspěšně kandidoval na prezidenta - skončil čtvrtý s necelými sedmi procenty hlasů. Narodil se 22. května 1974 ve městě Černivci. Před vstupem do politiky měl vlastní advokátní kancelář a pracoval v bankovnictví. V minulosti působil také jako viceguvernér centrální banky a byl náměstkem guvernéra Oděské oblasti.

Evropský parlament
Zdroj: ČT24

Německo ze všech sil podpoří ukrajinskou prozatímní vládu, ta ale musí dbát na zájmy celé země, tedy i ruskojazyčné menšiny. Na společné tiskové konferenci s britským premiérem Davidem Cameronem v Londýně to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. „Mohu říci za obě naše země, že budeme dělat vše pro podporu této vlády, protože má značné ekonomické problémy, které nelze řešit bez reforem,“ prohlásila kancléřka.

Evropský parlament vyzval k rychlé pomoci Ukrajině a varuje před rozpadem

Evropský parlament dnes podpořil rychlou finanční pomoc Ukrajině a uprostřed neklidné situace na Krymu vyzval k zachování územní celistvosti země. Evropská unie by měla poskytnout krátkodobou i dlouhodobou finanční pomoc a měla by uspořádat konferenci mezinárodních dárců, uvádí usnesení. Parlamentní rezoluce také zdůrazňuje, že EU musí zakázat udělování víz a zmrazit majetek lidem odpovědným za násilí na Ukrajině, jak o tom rozhodly členské státy minulý týden. Europoslanci připomínají, že noví představitelé Ukrajiny by se měli distancovat od extremistů a vyhnout se pomstychtivosti.

Podle usnesení je EU po vyřešení nynější politické krize stále připravena podepsat dohodu o přidružení a o zóně volného obchodu. „Ukrajině během několika dnů hrozí finanční kolaps. EU chce pomoci, ale (…) je potřeba zapojení Mezinárodního měnového fondu a případně uspořádání dárcovské konference,“ řekl český europoslanec Libor Rouček. „Pokud si má Ukrajina udržet územní soudržnost, je potřeba zahrnout do spolupráce voliče Strany regionů, kterých bylo deset milionů, a nejen z rusky mluvících oblastí,“ dodal Rouček, který byl o víkendu na Ukrajině s delegací EP.

Podle Roučka nová moc na Ukrajině udělala chyby – tou největší prý bylo zrušení jazykového zákona. „To samozřejmě soudržnosti ukrajinsky a rusky mluvících nepomůže. V rezoluci na to poukazujeme,“ řekl Rouček. Rouček zdůraznil i potřebu spolupráce s Ruskem, „protože je i v jeho zájmu, aby se situace na Ukrajině nevymkla z rukou“.

Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek míří na Ukrajinu spolu s dalšími ministry zahraničí států visegrádské čtyřky, v Kyjevě budou jednat s Oleksandrem Turčynovem a novou vládou a v Doněcku mimo jiné i s představiteli krymských Tatarů. Zaorálek hodlá nabídnout Ukrajině české zkušenosti s transformací. Do Kyjeva kromě Zaorálka odletěly i dva letecké speciály. Zpátky do Česka přivezou ještě dnes 28 zraněných Ukrajinců, kteří se budou léčit ve čtyřech pražských nemocnicích. Vláda na akci vyčlenila 10 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ICE dál pokračuje v zatýkaní, počíná si ale nenápadněji

Úřad pro imigraci a cla (ICE) při svých operacích napříč USA snížil počet zadržených, ale i tak jsou jich stále desetitisíce. Od ledna, kdy federální agenti zastřelili dva místní obyvatele v Minneapolisu, se změnila komunikační strategie i samotné vedení amerických bezpečnostních složek, které zasahují proti nelegálním migrantům. Web The Atlantic napsal, že spolu s tím klesl vliv klíčového poradce Bílého domu Stephena Millera, který příslušné rozsáhlé operace podněcoval.
před 10 mminutami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 40 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ozbrojenci zabili v Hondurasu nejméně šestnáct lidí

Nejméně šestnáct lidí zabili ve středu večer tamního času neznámí ozbrojenci při dvou útocích v pobřežních městech na severu Hondurasu. Mezi mrtvými je šest policistů. Napsala to agentura AP.
před 8 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 10 hhodinami

Soud uznal Airbus a Air France vinnými kvůli havárii v roce 2009

Pařížský odvolací soud uznal výrobce letadel Airbus a aerolinky Air France vinnými z úmrtí 228 cestujících a členů posádky při havárii letu 447 na cestě z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Podle soudu jsou společnosti zodpovědné za nejtragičtější leteckou nehodu v historii Francie. Oběma společnostem uložil nejvyšší pokutu za zabití z nedbalosti ve výši 225 tisíc eur (5,5 milionu korun). Francouzští právníci očekávají odvolání k nejvyššímu soudu země, uvádí agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...