Rezignace v Růžové zahradě

Washington - Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost generál James Jones odstoupí ze své funkce a nahradí ho jeho dosavadní zástupce Tom Donilon. V Růžové zahradě Bílého domu to dnes oznámil prezident Barack Obama. Rezignace měla nabýt účinnosti za dva týdny. Prezident Jonese ocenil jako oddaného státního zaměstnance, který zastával jednu z nejtěžších pozic v americké administrativě. Prohlásil také, že se na Jonesovi rady spoléhal každý den.

Šestašedesátiletý Jones, který v roce 2007 po více než 40 letech ukončil aktivní vojenskou službu u námořnictva, od svého nástupu do úřadu plánoval, že nebude v Obamově administrativě působit déle než dva roky. Očekává se, že ještě nepůjde do důchodu, ale bude nadále radit Bílému domu. Do funkce nastoupil v lednu 2009, ale média ho často charakterizují jako outsidera, jenž měl problémy prosadit se přes skupinu nejbližších Obamových poradců.

Jonesův nástupce Donilon je považován za blízkého viceprezidentu Bidenovi. Jako nový poradce pro národní bezpečnost bude mít klíčovou roli při přezkoumání americké strategie v Afghánistánu, kde stále panuje složitá bezpečnostní situace a spojeneckým jednotkám se nedaří zlomit odpor Tálibánu.

Pětapadesátiletý Donilon, který dříve působil ve funkci šéfa štábu tehdejšího ministra zahraničí Warrena Christophera, byl jedním z Obamových poradců, kteří ho přesvědčovali aby razantně nezvyšoval počet amerických vojáků v Afghánistánu. Obamovi v zahraničních otázkách radil i během volebního boje v roce 2008.

Jones je už čtvrtým členem Obamova týmu, který v krátké době odchází. Amerického prezidenta už opustila šéfka ekonomických poradců Christina Romerová, hlavní poradce pro rozpočet Peter Orszag a před týdnem rezignoval šéf prezidentových poradců Rahm Emanuel, který kandiduje na starostu Chicaga. Po listopadových volbách do Kongresu Bílý dům opustí i hlavní ekonomický poradce Lawrence Summers.

Další, kdo by měl v blízké budoucnosti opustit americkou vládu, je ministr obrany Robert Gates, který plánuje odstoupit během příštího roku. Odchod do důchodu se očekává od admirála Mika Mullena, který je šéfem amerického sboru náčelníků štábů.

James Jones
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...