Republikáni na Floridě schválili zákaz interrupcí po patnáctém týdnu těhotenství

Sněmovna reprezentantů amerického státu Florida schválila návrh zákona, jenž zakazuje ukončení těhotenství po patnáctém týdnu. Očekává se, že novelu brzy schválí místní Senát. Přísné protipotratové zákony nyní prosazuje několik republikány kontrolovaných amerických států, zatímco nejvyšší soud posuzuje, zda jsou tyto zákony v souladu s ústavou.

Návrh floridská Sněmovna reprezentantů schválila krátce před půlnocí místního času v poměru 78 ku 39, hlasovalo se podle stranických linií. Novela nyní míří do místního Senátu a očekává se, že ten ji brzy schválí. Podporu novému protipotratovému zákonu vyjádřil také republikánský guvernér Floridy Ron DeSantis. 

Schválení protipotratového zákona na Floridě by výrazně omezilo přístup k potratům v pozdějším stadiu těhotenství pro mnoho žen na jihovýchodě USA. Hodně žen v tomto regionu totiž kvůli potratům jezdí na Floridu, jelikož protipotratové zákony jsou v okolních amerických státech přísnější, připomíná agentura Reuters.

Republikánští zákonodárci po celé zemi představili návrhy zákonů, které odrážejí zákaz potratů po patnáctém týdnu přijatý v Mississippi v roce 2018. Nižší soudní instance tento zákon zablokovaly jako neústavní, a věcí se tak nyní zabývá nejvyšší soud. Arizonský Senát a Sněmovna reprezentantů Západní Virginie v úterý schválily podobné zákazy potratů po patnáctém týdnu.

Zákaz i v případě znásilnění a incestu

Nejvyšší soud dal najevo, že je ochoten protipotratový zákon z Mississsippi ponechat v platnosti, navzdory tomu, že je v rozporu s precedenčním rozsudkem Roeová versus Wade z roku 1973, který potraty zlegalizoval na federální úrovni, v praxi do zhruba 24. týdne těhotenství. Mississippi kromě obnovení svého protipotratového zákona usiluje o zrušení rozsudku Roeová versus Wade.

Floridský návrh zákona výjimku ze zákazu potratů po patnáctém týdnu těhotenství umožňuje pouze v případě, kdy je matka ohrožena na životě nebo kdy jí hrozí „nevratné fyzické postižení“ či v případě smrtelného postižení plodu. Naopak v případě znásilnění i incestu zákon výjimku neumožňuje. V případě schválení horní komorou vstoupí floridský zákon v platnost 1. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 29 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 49 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.