Atény - Islám a jeho přítomnost v Evropě je dnes jedním z nejpalčivějších témat v řadě evropských zemí. Podle čerstvého průzkumu veřejného mínění považuje už téměř polovina občanů Německa a Francie islám a muslimskou menšinu ve své zemi za nebezpečí. Vedle radikalizace části politického spektra se symbolem evropské snahy uzavřít se před muslimy stala připravovaná dvanáctikilometrová zeď na tak zvané vnější hranici Evropské unie mezi Řeckem a Tureckem.
Zeď má znemožnit ilegálním imigrantům vstup do Evropské unie a má stát na místě, kde přechodu hranice suchou nohou nebrání řeka Evros. Řecko původně počítalo s výstavbou 206kilometrového plotu po vzoru bariéry mezi Mexikem a USA. V důsledku vlny mezinárodní kritiky – možná ale také kvůli nedostatku financí - Atény nakonec plány přehodnotily a zredukovaly je na 12,5 kilometru dlouhý a tři metry vysoký zátaras v nejrizikovějším úseku u řeckého městečka Orestiada. Téměř do konce minulého století už přitom Řecko částečně oplocené hranice s Tureckem mělo, v rámci oteplování vztahů mezi oběma státy se ale opevnění na obou stranách rušila.
Řecko je pro tisíce ilegálních přistěhovalců z Afriky a z Afghánistánu vstupní branou do dalších zemí EU. V roce 2009 jich podle oficiálních statistik do Řecka směřovalo na 146 tisíc, loni 128 tisíc. Více než 80 procent ilegálních přistěhovalců do EU cestuje právě přes Řecko. Většinou jde o Afghánce přicházející do Evropy za vidinou bezpečného světa. Právě z Afghánistánu je proud běženců zaručen na dlouhé roky dopředu. Ani po skončení války a odchodu mezinárodních jednotek se nemusí zastavit, ba naopak spíš zesílí.
Obavám z islámské hrozby čelí Evropa zákazy stavby minaretů, zákazy šátků nebo burky. Strach ale neustupuje, naopak se rozšířil i na muslimy. Integrační snahy se vytrácejí a roste nevraživost a nepřátelství, o čemž svědčí právě nedávný průzkum uspořádaný zároveň v Německu a ve Francii. Zahánění muslimů do kouta při jejich množství a při tom, že jsou v Evropě doma už po několik desetiletí, nepřichází ale podle redaktora ČT Zdeňka Velíška v úvahu a nemělo by ani efekt. Je podle něj nezbytné dělat kroky vedoucí k integraci, a to na obou stranách. Může pro to hodně udělat občanská společnost – od učitelů a pošťáků až po policisty. Jedině tak se zabrání tomu, aby se křesťané a muslimové postavili proti sobě, jak o tom sní někteří pohlaváři radikálních islamistů, kteří se už dlouho a marně snaží přenést džihád na evropskou půdu.
