Rakouští Svobodní se nevzdávají, proti výsledku prezidentské volby podali protest

Rakouští Svobodní (FPÖ) podali oficiální stížnost proti výsledkům prezidentských voleb, v nichž jejich kandidát Norbert Hofer neuspěl s nejtěsnějším rozdílem v rakouských dějinách. O vítězi rozhodlo 750 tisíc korespondenčních hlasů – stal se jím kandidát Zelených Alexander Van der Bellen. Podle vůdce Svobodných by korespondeční hlasování mělo být zrušeno.

Volby rakouské hlavy státu silně polarizovaly rakouskou společnost. Proti sobě stál pravicový populista a euroskeptik Hofer, který by nejraději zavřel hranice před uprchlíky, a ekonom Van der Bellen, liberál a zastánce otevřeného Rakouska.

Hofer držel po sečtení hlasů odevzdaných ve volebních místnostech vedení s 51,9 procenta, později ale volební komise do výsledků započítala i 744 tisíc hlasů odevzdaných korespondenčně. Finanční expert Van der Bellen nakonec zvítězil o 31 026 hlasů.

Sám Hofer bezprostředně po oznámení výsledků vyzval k respektování výsledku hlasování s tím, že nevidí žádné náznaky toho, že by se někde odehrály volební podvody. Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache ale později uvedl, že Svobodní zkoumají několik nesrovnalostí při sčítání korespondenčních hlasů.

Nejsme ukřivdění, jde o demokracii, a proto si musíme být jistí. Kdyby nebylo nesrovnalostí, Norbert Hofer mohl být prezidentem.
Heinz-Christian Strache
šéf rakouských Svobodných

Některé byly údajně sečteny předčasně. „Pokud jsou pochybení potvrzena právními experty, pak máme odpovědnost za demokracii,“ řekl Strache, který zdůraznil, že „korespondenční hlasování v nynější podobě musí být zrušeno“, protože nesplňuje ústavní podmínku na tajné hlasování.

Podání stížnosti už potvrdil i ústavní soud. Spis, ve kterém FPÖ napadá výsledky voleb, má 150 stran.

Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.

Norbert Hofer
Zdroj: Reuters

Van der Bellen se má úřadu ujmout 8. července, kdy vystřídá odcházejícího prezidenta Heinze Fischera. Nový prezident vystupuje s obecně umírněnějšími výroky než jeho protikandidát Hofer, zato je velmi kritický vůči FPÖ.

Nechce dopustit jmenování zástupce Svobodné strany Rakouska do čela vlády – mimo jiné kvůli jejich euroskeptickému pohledu, který by podle něj poškodil mezinárodní pověst Rakouska i fungování Evropské unie.

Už nyní má ale v průzkumech veřejného mínění FPÖ větší podporu než vládní koalice socialistů a lidovců. Jejím cílem je získat v příštích parlamentních volbách nejméně třetinu hlasů.

Finanční expert a lídr rakouské ekologické strany v letech 1997–2008. Od roku 2012 zasedá ve Vídeňské obecní radě. V letech 1994–2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992.

Rakouští prezidentští kandidáti
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 2 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 18 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 25 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 55 mminutami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 59 mminutami

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.