Varšava/Praha - V souvislosti s konfliktem na Ukrajině chce polská vláda vycvičit záložní armádní síly - mají to být stovky tisíc lidí. Cílem je vytvořit civilní jednotky schopné bránit města a strategické objekty v případě ohrožení země. O podobných plánech opatrně mluví také české ministerstvo obrany. Nové posily by tuzemská armáda lákala i na vyšší finanční odměny.
Sdružení polských záložáků jsou činnými organizacemi, jejichž členové se každoročně účastní několika pravidelných cvičení. Během nich brání nebo obsazují strategické objekty. A cvičí i další činnosti. Zatím to byl z jejich strany spíše jen koníček, což se však brzy může změnit. Právě o tyto jednotky má totiž podle nového vládního zmocněnce zájem polský stát.
„Má jít o vojsko, které není závislé na kasárnách, není pro lidi jejich hlavním zaměstnáním. Mají ho Švýcaři, Norové, Švédi, Dánové. V jistém smyslu jde o (obdobu) americké Národní gardy,“ vysvětluje Romuald Szeremetiew, polský vládní zmocněnec pro záložní síly.
Polsko má bezprostřední hranice s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Potenciální ohrožení z uvedených teritorií bere kvůli historickým zkušenostem velmi vážně. Zhruba stotisícová polská armáda dokáže podle generálního štábu zastavit nepřítele na několik dní – než přispěchají spojenci. Chybí jí ale záložní síly v podobě vycvičených lokálních jednotek, schopných ochránit mosty, nemocnice a další klíčové objekty.
Polští záložáci tvrdí, že mají k dispozici několik set tisíc lidí. „Zájem je obrovský. Teď je třeba najít pro celý projekt finanční zdroje, uniformy, vybavení a taky provést výcvik. Ten může trvat několik měsíců, aby splnil zadání celého projektu,“ tvrdí Marcin Waszczuk, velitel záložní vojenské organizace „Střelec“.
O zálohy se chce v budoucnu více opírat i Česko
Ideální scénář ministerstva obrany předpokládá mít k dispozici 10 až 15 tisíc mužů a žen coby aktivních záložních sil. V tuto chvíli je jich pouze desetina. Nové posily, které by se v případě potřeby přidaly po bok profesionálních vojáků, chce armáda nalákat i na vyšší finanční odměnu. „Bude zvýšena jejich odměna za službu ze současných šesti tisíc na dvanáct tisíc a u studentů tato motivační odměna může dosáhnout až dvaceti tisíc,“ potvrzuje Jana Růžičková, tisková mluvčí Generálního štábu AČR.
Jednodušší by také mělo být uvolňování „záložáků“ z práce pro případná cvičení. Dříve než dosud by vláda navíc mohla začít i s povinnými odvody, a to ještě před oficiálním vyhlášením stavu ohrožení.
