Pandemie ve světě: Řecko zavede povinné očkování seniorů, slovenské nemocnice jsou za kritickou hranicí

Nahrávám video
Události ČT: Některé země zpřísňují, další volí mírnější postup
Zdroj: ČT24

Řecko zavede povinné očkování proti covidu-19 pro lidi starší šedesáti let a za nedodržení této povinnost bude od poloviny ledna vybírat měsíční pokutu sto eur (asi dva a půl tisíce korun). V přetížených slovenských nemocnicích je nejvíc pacientů s covidem od letošního března. Zároveň už je jejich počet nad hranicí, kterou úřady dříve označily za kritickou pro zajištění zdravotní péče. Německý ústavní soud zamítl stížnosti proti epidemické nouzové brzdě.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Povinné očkování řeckých seniorů oznámil premiér Kyriakos Mitsotakis. Připustil, že jde o přísné opatření, které ale podle něj „zachrání životy“. Vláda k němu sahá mimo jiné v souvislosti s šířením nové varianty koronaviru zvané omikron, která se zatím v Řecku nepotvrdila. 

Povinné očkování platí v Řecku už od září pro zaměstnance státních i soukromých zdravotnických zařízení. Pro osoby starší šedesáti let má být povinné od 16. ledna, stačit bude k tomuto datu rezervace k první dávce vakcíny. Pokuta sto eur měsíčně za nedodržení tohoto opatření bude zasílána všem neočkovaným automaticky, uvedl deník Kathimerini.

Pokuta by lidem, kteří se budou vzpírat povinnému očkování, mohla hrozit i v Rakousku, a to v úhrnné výši až 7200 eur (téměř 185 tisíc korun). Informovaly o tom deníky Der Standard a Die Presse. Návrh příslušného zákona však ještě není hotový a vláda by ho měla předložit až příští týden. Rakousko chce očkovací povinnost zavést od 1. února.

Ve slovenských nemocnicích v pondělí přibylo dalších 225 pacientů s covidem. Jejich celkový počet tak vystoupil na 3444. Tamní ministerstvo zdravotnictví minulý týden upozornilo, že po překročení hranice 3200 covidových pacientů v nemocnicích bude země na prahu humanitární katastrofy.

Ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský pak řekl, že zdravotnická zařízení vyčlení další lůžka pro pacienty s covidem-19. Z nich není vůbec nebo plně naočkováno téměř 85 procent. Slovenská vláda už minulý týden vyhlásila nouzový stav a kromě jiného výrazně omezila volný pohyb lidí.

Maďarsko a Polsko volí mírnější přístup

Na rozdíl od Česka, Slovenska nebo Rakouska zvolily další dvě země v regionu jiný přístup. V Maďarsku a Polsku jsou opatření výrazně mírnější, i když nemocných i tam přibývá. Oba státy pouze omezily cestování z některých zemí kvůli variantě omikron.

V polských městech začaly vánoční trhy, lidé se mohou dál setkávat i v barech nebo kavárnách bez jakýchkoli potvrzení. Přísnější opatření vláda zavádí teprve od středy. Za sportem, kulturou nebo do restaurace bude moci méně lidí, do limitů se ale dál nebudou počítat očkovaní. V polských nemocnicích leží s covidem přes dvacet tisíc lidí, víc než osmnáct set je ve vážném stavu. Statistiky ale naznačují, že nemocných by v prosinci mělo ubývat.

Vánoční trhy se mohou konat i v Maďarsku, ke vstupu je třeba covidový pas. Jinak ale žije země téměř bez opatření. Vláda zavedla jen obecnou povinnost nosit uvnitř roušky a zpřísnila pravidla pro akce nad pět set lidí. Proočkovanost je šedesát procent. Vakcína je povinná pro zdravotníky a státní zaměstnance, vyžadovat ji můžou i firmy.

Nemocnice, které se starají o sedm a půl tisíce pacientů, jsou podle některých lékařů pod velkým tlakem, novináři do nich ale mají omezený přístup. V Maďarsku budou na jaře volby a podle některých i kvůli tomu vláda nechce výraznější restrikce. 

Německý ústavní soud odmítl stížnosti na opatření, země chystá zpřísnění

Německý ústavní soud zamítl stížnosti na již neaktivní takzvanou nouzovou brzdu proti pandemii, jejíž součástí byly zákazy nočního vycházení, nucené omezení kontaktů a uzavírky škol. I přes významné zásahy do osobních práv podle soudu převážil přínos pro ochranu veřejnosti a udržení funkčního zdravotního systému. Ústavní soud to uvedl ve dvou verdiktech, které ke stížnostem zveřejnil. Nouzová brzda, která v Německu automaticky určovala karanténní opatření, platila od konce dubna do června. 

Lidi, kteří nejsou očkováni, čeká zřejmě rozšíření zákazu vstupů do obchodů a nucené omezení kontaktů v soukromí. Ve čtvrtek o tom rozhodne kancléřka Angela Merkelová (CDU) společně s premiéry spolkových zemí, řekl po neformálním jednání německých regionů a spolkové vlády kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.

V blízké době lze podle něj čekat i rozhodnutí o možné všeobecné očkovací povinnosti. Tu by chtěl nejpozději od března budoucí kancléř Olaf Scholz (SPD), podle kterého ale o povinném očkování rozhodnou poslanci Spolkového sněmu.

Bidenovo nařízení narazilo

Americký federální soud v pondělí zablokoval nařízení administrativy prezidenta Joea Bidena, podle nějž se musí povinně naočkovat zaměstnanci zdravotnických zařízení, která dostávají peníze z vládních programů veřejného zdravotního pojištění. Pozastavení se týká deseti států ovládaných republikány, které nařízení společně napadly.

Biden nařídil všem pracovníkům v zařízeních pobírajících peníze z programů Medicare a Medicaid, aby si nechali aplikovat první dávku očkování proti covidu-19 nejpozději do 6. prosince. Nejzazší termín pro druhou dávku byl stanoven na 4. ledna. Federální nařízení o povinném očkování se týkalo asi 17 milionů pracovníků v asi 76 tisících zařízení.

Soud však uvedl, že generální středisko pro zdravotnické služby CMS, které příkaz vydalo, nedostalo mandát na jeho vyhlášení od Kongresu. Nařízením se proto nyní nemusí řídit pracovníci v zařízeních ve státech Aljaška, Arkansas, Iowa, Kansas, Missouri, Nebraska, New Hampshire, Severní a Jižní Dakota a Wyoming. Všechny tyto státy mají buď republikánského guvernéra, nebo ministra spravedlnosti.

Rozhodnutí přišlo jen krátce poté, co soudy zablokovaly také Bidenův širší příkaz k vakcinaci, jenž se týkal všech zaměstnanců firem, kde pracuje přes sto lidí.

Šéf Moderny: Proti omikronu budou vakcíny zřejmě méně učinné

Šéf americké farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel se na základě předběžných zjištění domnívá, že nynější vakcíny budou zřejmě méně účinné v boji s novou variantou označovanou omikron. Řekl to v rozhovoru s listem Financial Times. Dodal však, že na průkazná data je potřeba počkat ještě asi dva týdny. Vývoj a výroba upravené vakcíny šité na míru omikronu podle něj budou trvat řadu měsíců. 

Kromě účinnosti vakcín se za současného vývoje pandemie hovoří také o možnosti otupení další zbraně nasazené v boji proti koronaviru, kterou představují léky podávané nakaženým pacientům. Jedním z nich je „koktejl“ uměle vytvořených protilátek od firmy Regeneron Pharmaceuticals, která nyní hlásí, že podle předběžných testů při použití proti omikronu ztrácí přípravek efektivitu. Podobný signál přišel podle listu Wall Street Journal od externích výzkumníků v souvislosti s mixem protilátek od firmy Eli Lilly.

Řada expertů a politiků však v posledních dnech zněla optimističtěji. Jeden z ředitelů firmy Pfizer a bývalý komisař amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Scott Gottlieb řekl stanici CNBC, že podle expertů na vakcíny zřejmě budou stačit tři dávky stávajících mRNA vakcín k poskytnutí „velmi dobré ochrany“ před omikronem.

Prezident USA Joe Biden pak prohlásil, že je nová varianta důvodem k obavám, ale ne k panice. Spojené státy zakázaly lety z osmi afrických států, úřady dál vyzývají obyvatele k nošení roušek a očkování. Prezident Biden nevidí nutnost zavádět lockdown.

Omikron potvrdily Japonsko či Kanada

Výskyt nové varianty omikron nově potvrdilo Japonsko. Nakažený ve věku mezi 30 a 40 lety přiletěl z Namibie. Japonsko v obavách z nové varianty minimálně na měsíc uzavřelo hranice pro cizince. První tři případy varianty omikron v Severní Americe eviduje Kanada

Zpřísňuje i Velká Británie, kde úřady evidují 22 výskytů nové varianty. Anglie zavádí povinné roušky v obchodech a hromadné dopravě. Pasažéři po příletu do Spojeného království musí zůstat v karanténě, dokud neobdrží potvrzení o negativním PCR testu. Nově budou muset do desetidenní karantény i všichni očkovaní, kteří přišli do styku s nakaženým variantou omikron. Na posilující vakcínu budou mít nově nárok všichni starší osmnácti let.

Také Irsko bude od pátku při vstupu do země vyžadovat negativní test nově také od plně očkovaných osob. Hongkong od čtvrtka nebude pouštět na své území cestující z řady zemí, kde se omikron již potvrdil, včetně Česka.

V Nizozemsku byla nová varianta zřejmě dříve, než se původně předpokládalo

V EU se omikron potvrdil zatím v deseti členských zemích. Nizozemský zdravotní úřad RIVM oznámil, že tato varianta se v zemi objevila o týden dříve, než se dosud předpokládalo, a že ji nepřivezli až cestující z Jihoafrické republiky. Zdravotníci vzorky odebrali 19. a 23. listopadu, kvůli abnormalitám na takzvaném spike proteinu je laboratoř v pondělí předala RIVM.

Úřad nyní potvrdil, že se jedná o variantu omikron, o které se dosud předpokládalo, že se do Nizozemska dostala právě z JAR. 

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by mohla v případě potřeby schválit vakcíny účinné proti omikronu během tří až čtyř měsíců, řekla v debatě s europoslanci ředitelka agentury Emer Cookeová. Podle ní zatím není jisté, zda bude nějaká úprava současných očkovacích látek potřeba. Pokud ano, farmaceutické společnosti budou muset dokázat jejich účinnost, prohlásila šéfka EMA.

WHO znepokojila „tupá“ opatření kvůli omikronu

Podle šéfa Světové zdravotnické organizace nejsou nezbytné plošné restrikce, ke kterým se nyní uchylují některé země ve snaze zamezit šíření nové varianty koronaviru. „Dobře chápu obavy všech zemí, které chtějí ochránit své občany před variantou, které ještě plně nerozumíme,“ řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Stejně tak jsem však znepokojen tím, že některé členské státy zavádějí tupá a plošná opatření, která sama o sobě nejsou podložena důkazy, nejsou účinná a která pouze prohloubí nerovnosti.“

Kvůli variantě omikron se řada zemí rozhodla omezit cestování. Tento krok však není ani podle ředitele české kanceláře WHO Srdana Matiće šťastný. „V prvních sto případech se sem (do Evropy, pozn. red.) virus dostal ještě předtím, než byl zaznamenán v Africe. Je třeba zesílit monitorování a sekvenování genomu,“ řekl v Událostech, komentářích.

Jak příchod omikronu ovlivní průběh epidemie, která je zejména v Evropě nyní na svém dosavadním maximu, však zatím nechce Matić předvídat: „Za tři čtyři týdny budeme mít odpovědi. Signály jdou oběma směry – dobrým i špatným. Z Jihoafrické republiky například pochází určité informace, že je tato varianta nebezpečnější pro mladé než pro seniory. Objevují se také náznaky, že u lidí, kteří měli v minulosti covid, ale nedostali vakcínu, dochází k reinfekci.“

Nahrávám video
Události, komentáře: WHO kritizuje opatření kvůli variantě omikron
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...