Řecko zavede povinné očkování proti covidu-19 pro lidi starší šedesáti let a za nedodržení této povinnost bude od poloviny ledna vybírat měsíční pokutu sto eur (asi dva a půl tisíce korun). V přetížených slovenských nemocnicích je nejvíc pacientů s covidem od letošního března. Zároveň už je jejich počet nad hranicí, kterou úřady dříve označily za kritickou pro zajištění zdravotní péče. Německý ústavní soud zamítl stížnosti proti epidemické nouzové brzdě.
Pandemie ve světě: Řecko zavede povinné očkování seniorů, slovenské nemocnice jsou za kritickou hranicí
Události ČT: Některé země zpřísňují, další volí mírnější postup (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Koronavirus - listopad
- 9:32
V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.
- 23:18
Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.
- 19:54
Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.
Povinné očkování řeckých seniorů oznámil premiér Kyriakos Mitsotakis. Připustil, že jde o přísné opatření, které ale podle něj „zachrání životy“. Vláda k němu sahá mimo jiné v souvislosti s šířením nové varianty koronaviru zvané omikron, která se zatím v Řecku nepotvrdila.
Povinné očkování platí v Řecku už od září pro zaměstnance státních i soukromých zdravotnických zařízení. Pro osoby starší šedesáti let má být povinné od 16. ledna, stačit bude k tomuto datu rezervace k první dávce vakcíny. Pokuta sto eur měsíčně za nedodržení tohoto opatření bude zasílána všem neočkovaným automaticky, uvedl deník Kathimerini.
Pokuta by lidem, kteří se budou vzpírat povinnému očkování, mohla hrozit i v Rakousku, a to v úhrnné výši až 7200 eur (téměř 185 tisíc korun). Informovaly o tom deníky Der Standard a Die Presse. Návrh příslušného zákona však ještě není hotový a vláda by ho měla předložit až příští týden. Rakousko chce očkovací povinnost zavést od 1. února.
Ve slovenských nemocnicích v pondělí přibylo dalších 225 pacientů s covidem. Jejich celkový počet tak vystoupil na 3444. Tamní ministerstvo zdravotnictví minulý týden upozornilo, že po překročení hranice 3200 covidových pacientů v nemocnicích bude země na prahu humanitární katastrofy.
Ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský pak řekl, že zdravotnická zařízení vyčlení další lůžka pro pacienty s covidem-19. Z nich není vůbec nebo plně naočkováno téměř 85 procent. Slovenská vláda už minulý týden vyhlásila nouzový stav a kromě jiného výrazně omezila volný pohyb lidí.
Maďarsko a Polsko volí mírnější přístup
Na rozdíl od Česka, Slovenska nebo Rakouska zvolily další dvě země v regionu jiný přístup. V Maďarsku a Polsku jsou opatření výrazně mírnější, i když nemocných i tam přibývá. Oba státy pouze omezily cestování z některých zemí kvůli variantě omikron.
V polských městech začaly vánoční trhy, lidé se mohou dál setkávat i v barech nebo kavárnách bez jakýchkoli potvrzení. Přísnější opatření vláda zavádí teprve od středy. Za sportem, kulturou nebo do restaurace bude moci méně lidí, do limitů se ale dál nebudou počítat očkovaní. V polských nemocnicích leží s covidem přes dvacet tisíc lidí, víc než osmnáct set je ve vážném stavu. Statistiky ale naznačují, že nemocných by v prosinci mělo ubývat.
Vánoční trhy se mohou konat i v Maďarsku, ke vstupu je třeba covidový pas. Jinak ale žije země téměř bez opatření. Vláda zavedla jen obecnou povinnost nosit uvnitř roušky a zpřísnila pravidla pro akce nad pět set lidí. Proočkovanost je šedesát procent. Vakcína je povinná pro zdravotníky a státní zaměstnance, vyžadovat ji můžou i firmy.
Nemocnice, které se starají o sedm a půl tisíce pacientů, jsou podle některých lékařů pod velkým tlakem, novináři do nich ale mají omezený přístup. V Maďarsku budou na jaře volby a podle některých i kvůli tomu vláda nechce výraznější restrikce.
Německý ústavní soud odmítl stížnosti na opatření, země chystá zpřísnění
Německý ústavní soud zamítl stížnosti na již neaktivní takzvanou nouzovou brzdu proti pandemii, jejíž součástí byly zákazy nočního vycházení, nucené omezení kontaktů a uzavírky škol. I přes významné zásahy do osobních práv podle soudu převážil přínos pro ochranu veřejnosti a udržení funkčního zdravotního systému. Ústavní soud to uvedl ve dvou verdiktech, které ke stížnostem zveřejnil. Nouzová brzda, která v Německu automaticky určovala karanténní opatření, platila od konce dubna do června.
Lidi, kteří nejsou očkováni, čeká zřejmě rozšíření zákazu vstupů do obchodů a nucené omezení kontaktů v soukromí. Ve čtvrtek o tom rozhodne kancléřka Angela Merkelová (CDU) společně s premiéry spolkových zemí, řekl po neformálním jednání německých regionů a spolkové vlády kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.
V blízké době lze podle něj čekat i rozhodnutí o možné všeobecné očkovací povinnosti. Tu by chtěl nejpozději od března budoucí kancléř Olaf Scholz (SPD), podle kterého ale o povinném očkování rozhodnou poslanci Spolkového sněmu.
Bidenovo nařízení narazilo
Americký federální soud v pondělí zablokoval nařízení administrativy prezidenta Joea Bidena, podle nějž se musí povinně naočkovat zaměstnanci zdravotnických zařízení, která dostávají peníze z vládních programů veřejného zdravotního pojištění. Pozastavení se týká deseti států ovládaných republikány, které nařízení společně napadly.
Biden nařídil všem pracovníkům v zařízeních pobírajících peníze z programů Medicare a Medicaid, aby si nechali aplikovat první dávku očkování proti covidu-19 nejpozději do 6. prosince. Nejzazší termín pro druhou dávku byl stanoven na 4. ledna. Federální nařízení o povinném očkování se týkalo asi 17 milionů pracovníků v asi 76 tisících zařízení.
Soud však uvedl, že generální středisko pro zdravotnické služby CMS, které příkaz vydalo, nedostalo mandát na jeho vyhlášení od Kongresu. Nařízením se proto nyní nemusí řídit pracovníci v zařízeních ve státech Aljaška, Arkansas, Iowa, Kansas, Missouri, Nebraska, New Hampshire, Severní a Jižní Dakota a Wyoming. Všechny tyto státy mají buď republikánského guvernéra, nebo ministra spravedlnosti.
Rozhodnutí přišlo jen krátce poté, co soudy zablokovaly také Bidenův širší příkaz k vakcinaci, jenž se týkal všech zaměstnanců firem, kde pracuje přes sto lidí.
Šéf Moderny: Proti omikronu budou vakcíny zřejmě méně učinné
Šéf americké farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel se na základě předběžných zjištění domnívá, že nynější vakcíny budou zřejmě méně účinné v boji s novou variantou označovanou omikron. Řekl to v rozhovoru s listem Financial Times. Dodal však, že na průkazná data je potřeba počkat ještě asi dva týdny. Vývoj a výroba upravené vakcíny šité na míru omikronu podle něj budou trvat řadu měsíců.
Kromě účinnosti vakcín se za současného vývoje pandemie hovoří také o možnosti otupení další zbraně nasazené v boji proti koronaviru, kterou představují léky podávané nakaženým pacientům. Jedním z nich je „koktejl“ uměle vytvořených protilátek od firmy Regeneron Pharmaceuticals, která nyní hlásí, že podle předběžných testů při použití proti omikronu ztrácí přípravek efektivitu. Podobný signál přišel podle listu Wall Street Journal od externích výzkumníků v souvislosti s mixem protilátek od firmy Eli Lilly.
Řada expertů a politiků však v posledních dnech zněla optimističtěji. Jeden z ředitelů firmy Pfizer a bývalý komisař amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Scott Gottlieb řekl stanici CNBC, že podle expertů na vakcíny zřejmě budou stačit tři dávky stávajících mRNA vakcín k poskytnutí „velmi dobré ochrany“ před omikronem.
Prezident USA Joe Biden pak prohlásil, že je nová varianta důvodem k obavám, ale ne k panice. Spojené státy zakázaly lety z osmi afrických států, úřady dál vyzývají obyvatele k nošení roušek a očkování. Prezident Biden nevidí nutnost zavádět lockdown.
Omikron potvrdily Japonsko či Kanada
Výskyt nové varianty omikron nově potvrdilo Japonsko. Nakažený ve věku mezi 30 a 40 lety přiletěl z Namibie. Japonsko v obavách z nové varianty minimálně na měsíc uzavřelo hranice pro cizince. První tři případy varianty omikron v Severní Americe eviduje Kanada.
Zpřísňuje i Velká Británie, kde úřady evidují 22 výskytů nové varianty. Anglie zavádí povinné roušky v obchodech a hromadné dopravě. Pasažéři po příletu do Spojeného království musí zůstat v karanténě, dokud neobdrží potvrzení o negativním PCR testu. Nově budou muset do desetidenní karantény i všichni očkovaní, kteří přišli do styku s nakaženým variantou omikron. Na posilující vakcínu budou mít nově nárok všichni starší osmnácti let.
Také Irsko bude od pátku při vstupu do země vyžadovat negativní test nově také od plně očkovaných osob. Hongkong od čtvrtka nebude pouštět na své území cestující z řady zemí, kde se omikron již potvrdil, včetně Česka.
V Nizozemsku byla nová varianta zřejmě dříve, než se původně předpokládalo
V EU se omikron potvrdil zatím v deseti členských zemích. Nizozemský zdravotní úřad RIVM oznámil, že tato varianta se v zemi objevila o týden dříve, než se dosud předpokládalo, a že ji nepřivezli až cestující z Jihoafrické republiky. Zdravotníci vzorky odebrali 19. a 23. listopadu, kvůli abnormalitám na takzvaném spike proteinu je laboratoř v pondělí předala RIVM.
Úřad nyní potvrdil, že se jedná o variantu omikron, o které se dosud předpokládalo, že se do Nizozemska dostala právě z JAR.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by mohla v případě potřeby schválit vakcíny účinné proti omikronu během tří až čtyř měsíců, řekla v debatě s europoslanci ředitelka agentury Emer Cookeová. Podle ní zatím není jisté, zda bude nějaká úprava současných očkovacích látek potřeba. Pokud ano, farmaceutické společnosti budou muset dokázat jejich účinnost, prohlásila šéfka EMA.
WHO znepokojila „tupá“ opatření kvůli omikronu
Podle šéfa Světové zdravotnické organizace nejsou nezbytné plošné restrikce, ke kterým se nyní uchylují některé země ve snaze zamezit šíření nové varianty koronaviru. „Dobře chápu obavy všech zemí, které chtějí ochránit své občany před variantou, které ještě plně nerozumíme,“ řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Stejně tak jsem však znepokojen tím, že některé členské státy zavádějí tupá a plošná opatření, která sama o sobě nejsou podložena důkazy, nejsou účinná a která pouze prohloubí nerovnosti.“
Kvůli variantě omikron se řada zemí rozhodla omezit cestování. Tento krok však není ani podle ředitele české kanceláře WHO Srdana Matiće šťastný. „V prvních sto případech se sem (do Evropy, pozn. red.) virus dostal ještě předtím, než byl zaznamenán v Africe. Je třeba zesílit monitorování a sekvenování genomu,“ řekl v Událostech, komentářích.
Jak příchod omikronu ovlivní průběh epidemie, která je zejména v Evropě nyní na svém dosavadním maximu, však zatím nechce Matić předvídat: „Za tři čtyři týdny budeme mít odpovědi. Signály jdou oběma směry – dobrým i špatným. Z Jihoafrické republiky například pochází určité informace, že je tato varianta nebezpečnější pro mladé než pro seniory. Objevují se také náznaky, že u lidí, kteří měli v minulosti covid, ale nedostali vakcínu, dochází k reinfekci.“
Události, komentáře: WHO kritizuje opatření kvůli variantě omikron (zdroj: ČT24)