Asi 400 mrtvých si dosud vyžádalo ruské ostřelování a bombardování severoukrajinského města Černihiv, uvedl v úterý podle agentury Unian starosta Vladyslav Atrošenko. Na opačném konci země ostřelování zasáhlo Mykolajiv. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tam zemřelo nejméně sedm lidí a 22 je raněných, uvedla BBC. V obléhaném Mariupolu zemřely zřejmě tisíce civilistů, odhaduje mise OSN.
Ostřelování Černihivu má stovky obětí, tvrdí starosta. Palba zasáhla Mykolajiv
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„U nás ve městě zahynulo už více než 350 lidí, ale to nejsou konečné údaje. Odhaduji, že tento počet je nyní už okolo 400,“ řekl starosta Černihivu Atrošenko. Stejný počet raněných se podle něj nyní léčí v nemocnicích. Město je bez elektřiny, plynu, vody a tepla.
Mluvčí Pentagonu John Kirby v úterý potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. O pohybu ruských jednotek informoval i generální štáb ukrajinské armády, který kromě toho zaznamenal přeskupování vojsk s cílem soustředit největší sílu ve směru na města Doněck a Slobožanske na východní Ukrajině a částečné stahování vojáků na běloruské území.
V Mykolajivu u Černého moře ruské ostřelování poškodilo sídlo oblastní správy, zasažená střední část budovy se zhroutila. „Většina lidí zázrakem přežila,“ uvedl oblastní gubernátor Vitalij Kim podle listu Ukrajinska pravda. Pátrá se nyní po osmi civilistech a třech vojácích, kteří by mohli být pod troskami. Tyto osoby se pohřešují, dosud nejsou žádné potvrzené oběti, dodal.
Zelenskyj: Rusko drží sever Kyjevské oblasti
Ukrajinští obránci podle Zelenského dokázali vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva a odrazit ruské útoky v Donbasu, boje v dalších částech země nicméně pokračují.
Ruská vojska drží sever Kyjevské oblasti pod svou kontrolou a mají nadále k dispozici zdroje a síly, uvedl Zelenskyj. Podle něj se nyní snaží přeskupit zničené jednotky. Situace zůstává „velmi obtížná“ také v Černihivu, Sumách, Charkově, Donbasu a na jihu Ukrajiny, dodal.
Zelenskyj znovu vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku. V souvislosti s možností uvalení embarga na dodávky ruské ropy, o němž se v Evropské unii diskutuje, uvedl, že existuje mnoho náznaků, že takové zpřísnění by nastalo pouze v případě, že Moskva použije na Ukrajině chemické zbraně.
„To se prostě nedá popsat slovy. Jen se zamyslete, kam to všechno dospělo! Čekat na chemické zbraně. (…) Nezaslouží si všechno, co ruská armáda spáchala předtím, ropné embargo?“ citovala Zelenského agentura Interfax-Ukrajina.
Obrana Donbasu
Ukrajinské jednotky v Donbasu během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily dvanáct tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo sedmnáct vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Uvedené údaje nešlo ověřit z nezávislých zdrojů.
Podle ukrajinského generálního štábu Rusko od začátku invaze přišlo o 17 200 vojáků, 597 tanků, 1710 dalších obrněných vozidel, 303 děl, 96 raketometů, 127 letadel, 129 vrtulníků a 71 bezpilotních letounů.
Naopak ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské letectvo během noci zničilo 68 ukrajinských vojenských objektů, včetně tří raketových systémů protivzdušné obrany Buk-M1. Ruské síly od začátku „speciální operace“, jak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu, zničily 123 ukrajinských letadel, 311 dronů, 1738 tanků a dalších obrněnců, napsala agentura TASS. Tvrzení obou stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinské síly při obraně úspěšně zadržovaly nepřítele na východním, jihovýchodním a severovýchodním směru, na jednotlivých směrech podnikají protiútoky, tvrdí generální štáb. Agentura Unian dodala, že ukrajinské jednotky nadále brání Mariupol a Černihiv.
List Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady na svém webu napsal, že Rusko v úterý podniklo útok raketami poblíž Nikopolu na jihu Ukrajiny. Podle úřadů byl zasažen obytný dům. Zatím není známo, zda si zásah vyžádal oběti či raněné. Záchranáři ve městě Ljubotyn u Charkova z trosek domu, rozstříleného nepřítelem, vyprostili dva lidi a jedno tělo, dodal deník.
Dezorientovaná armáda
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil tvrdí, že poté, co čelily tvrdému odporu, jsou ruské jednotky „dezorientované“ a „oslabené“. V pravidelné zprávě štáb také uvedl, že velká část ruských sil rozmístěných uvnitř Ukrajiny „je odříznuta od logistiky“.
„Velení ruských okupačních sil se snaží kompenzovat pokles bojového potenciálu jednotek nevybíravou dělostřeleckou palbou a raketovými bombovými útoky, čímž ničí infrastrukturu ukrajinských měst,“ uvádí se ve zprávě.
Generální štáb rovněž uvedl, že ukrajinské síly pokračují v účinné obraně po celé zemi a že znovu dobyly dvě osady - Kamjanka a Topolske.
Ještě v pondělí vysoký představitel americké obrany uvedl, že postup Ruska na Kyjev se do značné míry zastavil, protože Rusko přeorientovalo své úsilí na východní oblast Donbasu.
Šojgu za hlavní cíl označil Donbas
Britská vojenská rozvědka podle agentury Reuters uvedla, že ruské síly vzhledem ke svým úderným schopnostem nadále představují pro Kyjev vážné ohrožení, přestože ukrajinské jednotky pokračují v místních protiútocích severozápadně od metropole.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu během úterní porady s ruskou generalitou prohlásil, že „pokles bojového potenciálu ukrajinských ozbrojených sil umožňuje soustředit pozornost a úsilí na hlavní cíl: osvobození Donbasu“.
Ruské ministerstvo obrany následně podle BBC ohlásilo, že zásadně omezí bojové aktivity v Kyjevské a Černihivské oblasti v centrální, respektive severní části země. Tento krok má prý vytvořit podmínky pro dialog mezi oběma stranami. Vedoucí ruských vyjednávačů Vladimir Medinskij podle agentury TASS tvrdí, že Rusko dělá vstřícné kroky ke snížení eskalace.
Také náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin v úterý po ukončení mírových rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu řekl, že Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Krok zdůvodnil zlepšením vzájemné důvěry a vytvořením podmínek vhodných pro dosažení dohody, píše TASS.
Humanitární krize, rabování a únosy
Ukrajinský generální štáb dle BBC také uvádí, že ruské síly pokračují v raketových úderech na obytné čtvrti po celé zemi a zaměřují se na sklady pohonných hmot s cílem „zkomplikovat logistiku“ a „vytvořit podmínky pro humanitární krizi“.
V posledních dnech byly údajně zasaženy sklady pohonných hmot v několika městech, například v hlavním městě Kyjevě, ale i ve Lvově, Rivném, Žytomyru a Lucku.
Ukrajinská armáda rovněž tvrdí, že ruské jednotky terorizují místní obyvatelstvo v Kyjevě, Záporoží, Chersonu a Charkově tím, že rabují, unášejí a drží civilisty jako rukojmí.
BBC upozorňuje, že nemohla některá z těchto tvrzení bezprostředně ověřit.
Evakuace civilistů
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v úterý sdělila, že Kyjev plánuje otevřít tři humanitární koridory k evakuaci civilistů z obléhaných měst. První se týká obklíčeného Mariupolu, odkud mohou lidé odjet osobními automobily na severozápad do Záporoží. Starosta Mariupolu v pondělí varoval, že se situace v přístavním městě rovná humanitární katastrofě, a vyzval k zorganizování přesunu všech zbývajících 160 tisíc obyvatel.
Do Záporoží vedou i další dva humanitární koridory, a to z Enerhodaru a Melitopolu. Enerhodar mohou lidé opustit v konvoji osobních automobilů doprovázeného vozidly záchranných složek, do Melitopolu vyrazily v úterý ráno ze Záporoží autobusy.
V pondělí na Ukrajině žádné humanitární koridory zprovozněny nebyly, podle Kyjeva hrozily provokace z ruské strany.
Mise OSN: V Mariupolu zemřely zřejmě tisíce civilistů
V obléhaném Mariupolu zřejmě zemřely za čtyři týdny ruského ostřelování tisíce civilistů, řekla v úterý agentuře Reuters Matilda Bognerová, šéfka monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva OSN na Ukrajině. Podle Bognerové se jedná zatím o hrubý odhad. OSN od začátku konfliktu potvrdila úmrtí 1179 civilistů, upozorňuje však, že skutečné údaje jsou velmi pravděpodobně výrazně vyšší. „Domníváme se, že by v Mariupolu mohly být tisíce mrtvých, civilních obětí,“ řekla Bognerová, podle níž mise, která má v zemi asi 60 pozorovatelů, pracuje na zjištění konkrétnějších údajů.
Šéfka mise OSN minulý týden řekla novinářům, že pozorovatelé OSN obdrželi informace o masových hrobech v Mariupolu, přičemž v jednom z nich bylo zřejmě asi 200 těl. „Ohledně masových hrobů - rozhodli jsme se, že bychom jim měli říkat improvizované hroby,“ řekla dnes.
Termín masové hroby podle ní může naznačovat, že v nich leží oběti zločinů, přičemž v Mariupolu podle ní řada lidí zemřela z různých příčin. Civilních obětí bojů v „improvizovaných hrobech“ vykopaných v parcích a zahradách je zřejmě menší část, uvedla. Někteří lidé, kteří zemřeli přirozenou smrtí, podle ní nebyli kvůli bojům převezeni do márnic nebo jednotlivých hrobů, jiní se zase se zdravotními problémy nedokázali dostat k lékařské péči. Podle Bognerové není jasné, zda jsou v těchto hrobech pochovaní i vojáci.
