Orbán: Evropa loni zažila povstání proti politické korektnosti

Evropané, které umlčela politická korektnost a jejichž hlasu nikdo nenaslouchal, v loňském roce povstali. V tradičním projevu o stavu své země to řekl maďarský premiér Viktor Orbán, informovala agentura MTI. Znovu také obvinil amerického finančníka maďarského původu George Sorose, že chce prostřednictvím podpory některých organizací tajně ovlivňovat maďarskou politiku.

Samotní Maďaři mají podle premiéra „povstání“ proti „náhubku politické korektnosti“ už za sebou. Odbyli si ho podle něj v roce 2010, kdy dali ve volbách nadpoloviční počet hlasů jeho pravicové straně Fidesz. Pod jeho vedením vláda během posledních sedmi let vybudovala „vlastní politicko-hospodářský systém“, který je ušitý na míru potřebám a vkusu Maďarů.

Za příklad maďarské rebelie Orbán označil to, že jeho vláda „poslala domů“ Mezinárodní měnový fond (MMF), když v roce 2014 předčasně vyrovnala svůj úvěr, který si vzala v roce 2008.

Uplynulý rok rovněž dokázal, že liberální zřízení, které podle Orbána vládne světu, je možné změnit. Dokazují to příklady britského referenda o vystoupení země z Evropské unie, americké prezidentské volby, pád italské vlády po referendu o volební reformě či maďarské lidové hlasování o uprchlických kvótách EU, uvedl předseda vlády.

Orbán nabídnul azyl „obětem liberalismu“

V migrační krizi se Budapešť postavila na odpor dřívější americké vládě, Bruselu a „dokonce i Berlínu“ a dokázala stavbou plotu na své jižní hranici ochránit před migrační vlnou Maďarsko „a jen tak mimochodem i Evropu“. „Skutečné uprchlíky samozřejmě přijmeme,“ dodal Orbán.

obrázek
Zdroj: ČT24

Azyl maďarský premiér nabídl občanům západních zemí, „obětem“ liberalismu, kteří by chtěli z vlasti prchnout před politickou korektností a bezbožností. „Němečtí, nizozemští, francouzští a italští politici a novináři naplnění hrůzou, křesťané nucení opustit svůj domov, ti, kteří ve své vlasti přišli o svou Evropu, ji u nás znovu najdou,“ uvedl Orbán.

Maďarsko se podle něj musí v nadcházejícím roce připravit na několik velkých „útoků“ z Bruselu. Evropská unie chce údajně třeba centrálně stanovovat ceny plynu a elektřiny, a zabránit tak maďarské vládě v jejich snížení. Bojovat proti byrokratům v Bruselu bude muset Budapešť podle Orbána také kvůli svému plánu na omezení svobody pohybu pro žadatele o azyl během rozhodování o jejich žádosti.

Znovu ve svém projevu Orbán napadl také amerického finančníka maďarského původu George Sorose, který se podle něj snaží tajně ovlivňovat politiku země, a to prostřednictvím financování nevládních organizací. Sorose předseda vlády znovu obvinil také z toho, že je spoluodpovědný za migrační krizi, protože financuje skupiny, které pomáhají uprchlíkům a prosazují vstřícnou migrační politiku.

Organizace, které má na mysli, Orbán nejmenoval, už dříve ale zástupci jeho strany Fidesz ostře útočili na místní pobočky Transparency International, Helsinského výboru či Maďarské unie občanských svobod.

Opozice: Premiér je zbabělec

Před budovou, kde dnes premiér svůj proslov pronášel, demonstrovala asi stovka příznivců malé opoziční strany Spolu (Együtt). „Největším nepřítelem Maďarska není Evropa, ale jeho vlastní premiér,“ řekla agentuře MTI místopředsedkyně strany Nóra Hajduová.

Opoziční socialisté ze strany MSZP označili Orbána za „zbabělce“, který se bojí čelit maďarské realitě. Premiér nehovořil o skutečných problémech Maďarů, uvedl mluvčí MSZP István Nyakó. Spíše než země, která uprchlíky přijímá, se z Maďarska podle něj stalo místo, odkud lidé utíkají, protože ve srovnání s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko) přichází o konkurenceschopnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt čelil útokům, USA dříve provedly údery na Írán

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Írán údery označil za „zjevnou agresi“ a slíbil odvetu. Kuvajtská armáda podle agentur později oznámila, že její protivzdušná obrana se aktivovala kvůli útokům „nepřátelských“ dronů a raket. Sirény se rozezněly také v Bahrajnu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Rutte na summitu v Ankaře očekává silný závazek podpory Ukrajiny

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
03:25Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoVěk mají ověřovat, ale nedělají to. Sociální sítě v testu v Austrálii pohořely

Sociální sítě v Austrálii zcela propadly v testu, zda kontrolují věk svých uživatelů, míní tamní vláda. Poradci kabinetu zkušebně vytvořili 50 účtů s deklarovaným věkem 16 let. Napříč devíti platformami – včetně Instagramu, TikToku a Youtube – pravost tvrzení nezkoumala žádná. Země přitom loni jako první na světě zakázala tyto platformy mladým do 16 let. Austrálie koncem června zvýšila pokuty pro technologické giganty a chce usnadnit jejich soudní postih za nedodržování předpisů. Věkovou hranici pro sociální sítě zavádí či zvažuje stále víc zemí.
před 2 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled