Omezení svobody, nebo nutnost? Protiteroristický zákon rozdělil Egypt

Kontroverzní protiteroristický zákon vyvolal v Egyptě rozporuplné reakce. Podle odpůrců jde o zbytečný zásah do trestního řádu, příznivci naopak tvrdí, že hrozby vyžadují nová a silnější opatření. Zákon zavádí mimo jiné vysoké pokuty pro novináře a stanovuje tresty za různé teroristické činy. Egyptský prezident ho posvětil v neděli.

Po zavraždění generálního prokurátora koncem června slíbil egyptský prezident Abdal Fatáh Sísí zavedení přísnějších protiteroristických zákonů. Armádě se tehdy nelíbilo, jak média informovala o následných útocích džihádistů na Sinaji.

Novinářům teď hrozí pokuta v přepočtu až 1,6 milionu korun, pokud budou psát v rozporu s oficiálními informacemi. „Neexistuje žádný zákon, který omezuje svobody skrze znění článků. Uplatnění tohoto zákona může svobody omezit. Navíc umožňuje trestat podle záměru. To může být velmi nebezpečné, pokud by normu někdo zneužil,“ míní bývalý člen egyptského ústavního výboru Saber Amer.

Kritikům vadí, že zákon nedefinuje jednotlivé teroristické činy, ale mluví o teroristických aktivitách jako takových. Právě proto může být zákon podle kritiků velice snadno zneužit vůči jakýmkoli opozičním aktivitám.
Štěpán Macháček
zpravodaj Českého rozhlasu

Podle odpůrců není zákon potřeba. V egyptském trestním řádu už totiž jsou paragrafy, které terorismus řeší. Zastánci naopak tvrdí, že norma vzešla z obecného požadavku, a podobné zákony podle nich platí i v západních státech.

Někteří by šli dokonce ještě dál a omezili by i sociální sítě. „Kterékoliv internetové stránky by mělo být možné vypnout z těchto důvodů. Nic proti Facebooku, Twitteru nebo kterémukoliv sociálnímu médiu. Ale co když je tu hypoteticky stránka, kde je návod, jak vyrobit výbušné zařízení, nebo která pobízí k útokům,“ upozornil novinář a bývalý egyptský poslanec Mostafa Bakry.

Zákon také stanovuje tresty za různé teroristické činy sahající od pětiletého vězení až po trest smrti. Ten může pachatel dostat například za vytvoření nebo vedení teroristické organizace. Její financování může mít za následek doživotní trest.

  • Egypt se potýká s násilím islámských radikálů od roku 2013, kdy armáda svrhla prezidenta Muhammada Mursího zvoleného za islamistické Muslimské bratrstvo.
  • Po zákazu této organizace se extremisté zaměřili na vojáky a policisty a útočí na ně zejména na Sinajském poloostrově.
  • Po svržení Mursího skončily ve věznicích stovky příznivců Muslimského bratrstva a mnozí dostali vysoké tresty.
  • Mursí byl odsouzen k trestu smrti, ale proti rozsudku se může ještě odvolat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
13:35Aktualizovánopřed 9 mminutami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 25 mminutami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
17:32Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 1 hhodinou

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za mír získala někdejší soudkyně ICC Navi Pillayová

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Pillayová v děkovném proslovu odsoudila útoky na mezinárodní právo a varovala před návratem vlády z pozice síly. Laureátce už blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i zástupci OSN, naopak Izrael ocenění právničky kritizuje.
10:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Skrývá se za protesty francouzských středoškoláků hlubší pocit rozladění v celé generaci?

Francouzští studenti středních škol účastnící se demonstrací se většinou narodili mezi lety 2008 a 2011. Během svého života byli svědky mnoha otřesů, jako je pandemie covid-19 nebo vzestup umělé inteligence.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.