Tokio - Sanace rozlehlého území zamořeného radiací z poškozené jaderné elektrárny Fukušima Daiči potrvá dekády, možná i celé století. Poločas rozpadu césia je sice 30 let, lidskému organismu je ale tento prvek škodlivý daleko delší dobu. Vědci, s nimiž štáb České televize hovořil, tvrdí, že oblast bude zcela bezpečná až 300 let po katastrofě, tedy v roce 2311.
Nádraží v centru Fukušimy představuje rušný uzel na železnici mezi Tokiem a severem země. Skupina odborníků z Tokia a Kjóta tu už rok opakovaně měří radiaci, která kolísá podle počasí. Nejvíce jí naměří tam, kam stéká voda s radioaktivním prachem: například u ústí kanalizace nebo u kořenů stromů. Nehojnější radioaktivní prvek je tu césium. „Naměřili jsme přibližně 150krát vyšší radiaci, než je normální,“ poznamenal profesor ekologické ekonomie Yoshihiko Wada.
Okolí Fukušimy je na tom hůř než to černobylské
Řada expertů je přesvědčena, že město s dvěma sty devadesáti tisíci obyvateli mělo být vloni evakuováno ihned po havárii. „Jestliže uplatníme měřítka z Černobylu, východní část města Fukušima je uvnitř města kontaminovanější než černobylská evakuační zóna,“ prohlásil profesor Komae Hosokawa.
Okolí Fukušimy bylo proslulé vynikajícími broskvemi, jablky a hruškami. Dnes jsou sady zamořeny radiací a ovoce nikdo nekupuje. Desetitisíce farmářů krachují. Výdělky zemědělce Katsudžu Anzaie klesly vloni o 75 procent. Sady sice dekontaminoval, ale stigmatu radioaktivních potravin se zbavuje hůř.
Katsudžu Anzai, zemědělec:
„Nevidím budoucnost, proto mám obavy. Jestli bude situace stejná jako loni, nepřežijeme. Je jedno, kolikrát řeknou, že množství radiace nebo césia v jídle je nízké. My se neuživíme, pokud se naše produkty neprodají.“
Obavy farmáře Anzaie jsou na místě. I dekontaminované sady mohou být opět znečištěny radioaktivním prachem, který vítr přinese z lesů v okolních horách. To samé ale platí o celém městě a o jakémkoliv místě v postižené oblasti. Úřady tak čeká sysifovský zápas.
