Spojené státy americké neodpověděly pozitivně na klíčový požadavek Ruska ohledně nepřípustnosti rozšiřování NATO, sdělil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Reakce USA dávají naději na zahájení vážného dialogu, ale pouze o druhořadých otázkách, nikoli o zásadních problémech, dodal. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleby chce Moskva Ukrajinu destabilizovat, o vojenskou invazi ale nestojí. Kanada oznámila, že prodlouží a rozšíří svou výcvikovou misi na Ukrajině, Joe Biden hovořil s Volodymyrem Zelenským.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan předal ruské diplomacii písemnou odpověď Washingtonu na požadavky Moskvy ve středu večer.
„Na hlavní otázku v tomto dokumentu není pozitivní reakce. Hlavním bodem je náš jasný postoj k nepřípustnosti dalšího rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní, které by mohly ohrozit území Ruské federace,“ uvedl Lavrov. Americká odpověď podle něj nicméně dává naději na zahájení vážného rozhovoru o vedlejších otázkách.
O dalších krocích Moskvy rozhodne šéf Kremlu Vladimir Putin. Podle jeho mluvčího to vypadá, že Washington nezohlednil hlavní bezpečnostní požadavky Ruska. Kreml tudíž nevidí důvody pro optimismus. Moskva ovšem nechce dělat předčasné závěry, uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož obě strany mají zájem na pokračování v dialogu.
Rusko podle něj potřebuje čas na analýzu odpovědi USA a NATO. „Reakci nebude nikdo nijak zvlášť natahovat, ale bylo by bláhové očekávat ji na druhý den,“ uvedl Peskov a dodal, že Západu trvalo zhruba měsíc, než na ruské návrhy odpověděl. Putin už odpovědi četl, řekl Peskov, který současné napětí přirovnal v mnoha ohledech ke studené válce.
USA o některých požadavcích Ruska jednat nehodlají
Rusko v návrhu, předloženém Spojeným státům v polovině prosince, požadovalo od Američanů, aby zaručili, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhnou z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by mohly ohrozit Rusko. Ruští představitelé opakovaně říkali, že očekávají od USA písemnou a podrobnou odpověď.
Washington podle středečního prohlášení šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena dal jasně najevo, že nehodlá jednat o požadavku, aby se jednotky NATO a zbraně stáhly z východu Evropy a aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Vyjádřil ale ochotu debatovat o dalších bodech, jako je kontrola zbrojení či opatření na budování důvěry.
„Všichni včetně Moskvy vědí, že v nejbližší době, ve střednědobé perspektivě se NATO rozšiřovat nebude. Ukrajina, Gruzie a další naše sousední státy se nestanou členy NATO v horizontu tří až pěti let,“ hodnotí ruský politolog Andrej Kortunov, který předpokládá, že jednání budou dál pokračovat.
Moskva chce destabilizaci Ukrajiny, nikoli invazi, míní Kuleba
Počet ruských vojáků u ukrajinských hranic se stále zvyšuje, řekl při návštěvě Dánska ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. Cílem Moskvy je ale podle něj destabilizace Ukrajiny, aniž by se Rusko muselo uchýlit k použití vojenské síly.
Kuleba vyjádřil naději, že současné napětí v rusko-ukrajinských vztazích se podaří snížit diplomatickou cestou. Zopakoval přitom, že Kyjev neplánuje žádnou ofenzivu na východě země, z čehož ho v posledních týdnech Moskva obviňuje. Jediné prostředky, které hodlá Ukrajina použít, jsou diplomatického a ekonomického rázu. Kuleba ale zároveň varoval, že pokud se Rusko rozhodne zaútočit, Ukrajina odpoví protiútokem.
O krizi ve čtvrtek večer hovořili prezidenti USA a Ukrajiny. „Dohodli jsme se na společném postupu do budoucna. Poděkoval jsem Joeu Bidenovi za současnou vojenskou podporu. Možnosti finanční pomoci byly také předmětem diskuse,“ uvedl Zelenskyj. Mluvčí Bílého domu označila telefonát za „kontrolní“ a za součást pravidelného jednání s ukrajinskou vládou.
Moskva podle ukrajinského ministra vyzvala Kyjev, aby zahájil přímá jednání s ozbrojenci v oblasti ukrajinského Donbasu. Tento požadavek však Kuleba odmítl. Bojovníky na východě Ukrajiny koordinuje Moskva.
O urovnání konfliktu na východě Ukrajiny jedná Kyjev s Moskvou pod patronátem Francie a Německa. Ačkoli středeční pařížská schůzka v tomto takzvaném normandském formátu nepřinesla průlom, Kuleba hodnotí jako pozitivní, že Rusko pravděpodobně v příštích dvou týdnech až do dalšího normandského jednání v Berlíně zůstane u diplomatických prostředků.
Moskva označuje vztahy se Západem za kritické. Situace je nejnapjatější od konce studené války, kdy ale byly jasně stanovené bezpečnostní linie. To v současnosti neplatí. „Nebezpečná zóna, ve které může dojít k nějakému přímému střetu, je teď u nás od Pobaltí až po Černé moře,“ popisuje Alexej Feněnko z Moskevské univerzity.
Podle Feněnka může napětí ve vojenský střet vyústit. „Nebude to totální válka jako byla druhá světová válka. Obě strany se budou ostřelovat těžkými zbraněmi a potom podepíšou novou mírovou smlouvu. Tak jak to bylo v Gruzii v roce 2008.“
Kanada posílí výcvikovou misi na Ukrajině
Kanada rozšíří a o tři roky prodlouží svou vojenskou výcvikovou misi na Ukrajině, oznámil premiér Justin Trudeau. Jeho kabinet zároveň do východoevropské země pošle blíže neurčené nesmrtící zbraně. Kyjevu chce Ottawa pomoci i sdílením zpravodajství a s obranou vůči kybernetickým útokům.
Kanada udržuje od roku 2015 na západní Ukrajině výcvikovou misi v počtu dvou set vojáků. Trudeau schválil vyslání dalších šedesáti, s dalším rozšířením až na celkový počet čtyř set.
„Není to bojová mise, je to výcviková mise. Kanadská armáda je tam od toho, aby radila a asistovala. Ve cvičení budeme pokračovat,“ uvedl Trudeau. „V případě ruského vpádu nebo invaze na Ukrajinu kanadským vojákům zajistíme bezpečí.“
Cílem mise je podpořit ukrajinské síly, aby mohly bránit suverenitu, bezpečnost a územní integritu země, uvedl premiér. Do Litvy a na Ukrajinu s vojáky v následujících dnech odcestuje i kanadská ministryně obrany Anita Anandová.
Média: Kanada vyslala speciální jednotky
Kanadská média minulý týden informovala, že země vyslala na Ukrajinu malý kontingent speciálních jednotek. Přítomnost jednotky pro speciální operace je součástí snahy NATO odradit Rusko od agrese vůči Ukrajině a identifikovat způsoby, jak podpořit tamní vládu, uvedl Global News s odvoláním na blíže neupřesněné zdroje.
Kanada již dříve nařídila rodinám svých diplomatů působících v Kyjevě, aby dočasně odcestovaly z Ukrajiny vzhledem k ruským vojenským přípravám u tamních hranic. V Kanadě žije po Ukrajině a Rusku třetí největší populace Ukrajinců na světě.
Blinken upozornil Čínu na ekonomická rizika případné ruské agrese
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středečním telefonátu se svým čínským protějškem Wangem I zdůraznil ekonomická rizika případné další ruské agrese proti Ukrajině. „Ministr Blinken sdělil, že uvolnění napětí a diplomacie jsou odpovědnou cestou kupředu,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Podle něj ministři hovořili také o globální bezpečnosti.
Čínský ministr prohlásil, že všechny strany zapojené do dění kolem Ukrajiny by měly zachovat klid a zdržet se akcí, které vyvolávají napětí a krizi ještě více prohlubují. Bezpečnost jedné země nemůže být na úkor bezpečnosti jiných států a regionální bezpečnost nelze zajistit posilováním, nebo dokonce rozšiřováním vojenských bloků, řekl Wang I šéfovi americké diplomacie.
Jednou z nejzazších ekonomických sankcí Západu je vyřazení Ruska z platebního systému SWIFT stejně jako v případě Íránu a Severní Koreje. „U obou těchto zemí bylo zjevné, že dopady do ekonomiky byly významně negativní. V případě Ruska by bylo otázkou, do jaké míry by bylo schopné finanční sektor alespoň částečně propojit skrze domácí platební systém,“ říká analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Rusinko tvrdí, že kondice ruské ekonomiky je relativně dobrá. V porovnání s českým hospodářstvím se podle něj již dokázala vrátit na úroveň před pandemií. Z dlouhodobého hlediska je však zatížena strukturálními problémy, jako je závislost na těžbě ropy nebo silná provázanost se státem. Brzdí ji také sankce uvalené v roce 2014.
Rusko v posledních týdnech shromáždilo u hranic s Ukrajinou, na okupovaném Krymu i v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci odůvodnit. Rusko, které v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku na Donbase, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.
