Nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet. Po svém prvním jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem to ve čtvrtek v Bruselu řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Aliance podle něj zůstává jednotná v odmítnutí ruských požadavků, které ohrožují i českou suverenitu. Česká vláda zvažuje, že po zaslání dělostřelecké munice poskytne Ukrajině ještě další pomoc, řekl také Lipavský.
Šéf české diplomacie jednal v centrále NATO zejména o napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Západ se obává, že Rusko využije na 100 tisíc vojáků připravených u ukrajinských hranic a na okupovaném Krymu k novému napadení sousedního státu a chce invazi odvrátit jednáním. NATO však zároveň ve snaze podpořit vlastní bezpečnost posiluje vojenskou přítomnost na svém východním křídle a podle čtvrtečního vyjádření slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka zvažuje i nasazení jednotek na Slovensku.
„Vytvoření takovýchto útvarů a hlavně dodání reálných vojenských kapacit by bylo ve prospěch bezpečnosti České republiky,“ řekl po jednání se Stoltenbergem Lipavský. „Věřím, že Česká republika najde dostatečně silný příspěvek do posilování již existujících struktur,“ doplnil s tím, že o konkrétní podobě tohoto zapojení se teprve bude v Česku diskutovat.
Se Stoltenbergem mluvil také o důležitosti jednoty Aliance ve vztahu k Rusku. Spojené státy i NATO ve středu písemně odmítly ruské požadavky zavřít Ukrajině dveře do NATO a stáhnout síly z postkomunistických zemí. „Jednoznačně jsme odmítli, že nám někdo bude určovat, koho si smíme na své území pozvat, a koho ne,“ prohlásil ministr. Zdůraznil přitom, že nejlepší řešení napjaté situace vidí NATO aliance stále v diplomatických jednáních.
Úvahy o Slovensku
Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy o nasazení jednotek na Slovensku se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. „Taková úvaha mezi spojenci je, žádné rozhodnutí učiněno nebylo,“ uvedl Korčok poté, co s poslanci zahraničního výboru slovenského parlamentu hovořil o situaci na Ukrajině, která sousedí se Slovenskem. Detaily ke zmíněnému plánu neřekl s odůvodněním, že jde jen o úvahy.
Případné vyslání vojenských jednotek NATO na Slovensko podle Korčoka není požadavkem Bratislavy. „Je to součást normálního obranného plánovaní, reakce na vzniklou situaci. Jsme součástí obranné aliance a tato obranná aliance není na papíře, k tomu musíme mít i nějaké vojenské struktury,“ řekl šéf slovenské diplomacie. Dodal, že takové vojenské struktury už delší dobu působí v Pobaltí a v Polsku.
