Washington – Spojené státy se rozhodly pro nový přístup k systému protiraketové obrany, který bude lépe reagovat na íránskou hrozbu. Na brífinku v Bílém domě to dnes prohlásil prezident Barack Obama, který tak potvrdil rozhodnutí Spojených států zrušit plány na vybudování protiraketového štítu na území Polska a Česka. Cílem nové americké politiky protiraketové obrany bude rychlejší, účinnější a pružnější obrana USA a amerických spojenců v Evropě, vysvětlil prezident. Ministr obrany Robert Gates upřesnil, že USA místo plánovaného štítu rozmístí v Evropě lodě s protiraketovým systémem.
Obama ve svém krátkém projevu potvrdil úzké vztahy Spojených států s Českou republikou a Polskem v otázce obranné politiky a zopakoval, že americký systém protiraketové obrany je zaměřen proti Íránu, nikoliv proti Rusku.
Nový, komplexnější program protiraketové obrany Spojených států a jejich evropských spojenců bude podle Obamy vycházet z technologií, které jsou vyzkoušené a efektivní. Změny v plánech na protiraketovou obranu nebudou znamenat menší, nýbrž větší ochranu, vysvětlil prezident. „Zavazuji se rozmístit silné protiraketové obranné systémy schopné přizpůsobit se hrozbám 21. století,“ řekl.
Gates: USA místo štítu rozmístí lodě s protiraketovým systémem
Americký ministr obrany Robert Gates na dnešním brífinku oznámil, že USA místo plánovaného protiraketového štítu v ČR a v Polsku rozmístí v Evropě lodě s protiraketovým systémem Aegis s mobilními antiraketami SM-3. Pozemní obranný systém začnou rozmisťovat v druhé fázi okolo roku 2015 a o jeho umístění jednají s Prahou a Varšavou. V úvahu prý ale přicházejí i další evropské země.
O možnosti, že by v ČR mohly být někdy v budoucnu umístěny rakety, český premiér Jan Fischer podle svých slov s Obamou nehovořil. Při dnešním příjezdu na summit Evropské unie v Bruselu ale premiér bez dalších podrobností prohlásil, že Česká republika „samozřejmě bude do plánů protiraketové obrany nějakým způsobem zapojena“.
Protiraketový systém Aegis
- mobilní součást americké protiraketové obrany umístěná na hladinových plavidlech; nyní je na 15 amerických torpédoborcích a třech křižnících
- slouží k ničení raket krátkého a středního doletu, v budoucnu by měl být schopen zastavit i střelu dlouhého doletu
- základ tvoří námořní radar AN/SPY-1 schopný sledovat naráz až 100 cílů na vzdálenost do sta námořních mil (190 km); k ničení cílů slouží antirakety SM-3
Změna strategie výhradně na základě nových informací o íránské hrozbě
Podle Gatese je nyní příležitost rozmístit nové senzory a antirakety v severní a jižní Evropě, kde mohou v blízké budoucnosti zajistit obranu proti bezprostřední hrozbě z Íránu nebo odjinud. Washington podle ministra obrany změnil své plány výhradně na základě nových informací o bezpečnostních hrozbách Íránu. Ty u střel dlouhého doletu schopných zasáhnout Evropu nejsou tak velké, jak Američané původně předpokládali. Naopak Teherán prý zrychlil vývoj raket krátkého a středního doletu, na něž je systém Aegis konstruován.
Spojené státy ale přesto nevzdávají možnost vybudovat pozemní radar, který měl stát v Brdech. Generál James Cartwright z Pentagonu však doplnil, že určitě nebude stát v Česku, ale uvažuje se o Kavkaze. Gates ale stejně jako Obama zdůraznil, že Spojené státy chtějí dál vojensky spolupracovat s ČR.
Rusko popírá, že by šlo o dohodu „něco za něco“, Medveděv rozhodnutí vítá
Obamova vláda na projekt protiraketového štítu ve střední Evropě pohlížela od počátku zdrženlivě. Dnes oznámený krok je vyústěním několikaměsíčního zkoumání tohoto programu. Česká a polská vláda vzaly americký krok na vědomí, šéf NATO Anders Fogh Rasmussen jej označil za pozitivní, stejně tak britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a hlavně Rusko, které bylo od začátku proti projektu. Moskva ale dnes popřela, že by americký krok byl důsledkem nějaké tajné dohody s Ruskem „něco za něco“. Německá kancléřka Angela Merkelová označila novou americkou strategii za signál naděje na sblížení s Ruskem.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes americké rozhodnutí ohledně protiraketového štítu uvítal jako „zodpovědné rozhodnutí“ a prohlásil, že novou americkou obrannou strategii projedná s prezidentem Obamou příští týden v New Yorku. Moskva je podle něj připravena pokračovat v dialogu o protiraketové obraně.
Na Patriotech pro Poláky se nic nemění
Obama dnes polského premiéra Donalda Tuska ujistil, že odstoupení od štítu ve střední Evropě neohrozí polskou ani evropskou bezpečnost. Tusk upřesnil, že v blízké budoucnosti je šance na těsnou bezpečnostní spolupráci mezi Polskem a USA. Podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského se nic nemění ani na americkém plánu rozmístit v Polsku rakety Patriot, který byl součástí smlouvy o výstavbě protiraketové základny v Polsku s desítkou antiraket loni v srpnu. Ten podle Sikorského stále platí.
Republikáni označují Obamův krok za vážný omyl
Obamovo rozhodnutí dnes kritizovali republikáni v americkém Kongresu. Jeho soupeř v prezidentských volbách John McCain řekl, že jde o „jednostranné rozhodnutí a vážný omyl“, který „zpochybňuje diplomatické závazky vůči České republice a Polsku a může podkopat způsob, jakým střední Evropa vnímá vůdčí roli USA“. „Ve válce proti terorismu se nesmíme ke svým spojencům obrátit zády,“ řekl šéf republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell. Podle šéfa republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Johna Boehnera posiluje Obamovo rozhodnutí Rusko a Írán na úkor evropských spojenců USA. Demokraté naopak Obamovo rozhodnutí uvítali.
Britská média: Jde o zásadní obrat v zahraniční politice USA
Britská média Obamovo rozhodnutí označují za „ohromnou změnu“ v americké zahraniční politice. Shodují se, že tento postup vyvolá nevoli ve střední a východní Evropě a že Rusko jej bude vnímat jako své vítězství. Stejně tak zvažují, do jaké míry výměnou za to Moskva pomůže Washingtonu s íránským jaderným programem. The Guardian také píše o jednom z nejostřejších obratů od zahraničněpolitického kurzu předcházející vlády George Bushe. Financial Times je přesvědčen, že krok dále zhorší vztahy Washingtonu se středoevropskými spojenci, kteří budou zpochybňovat oddanost Washingtonu evropské bezpečnosti. Podle The Daily Telegraph jde bezpochyby o významné strategické vítězství Kremlu.
