Londýn - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) shromažďuje denně po celém světě kolem 200 milionů textových zpráv. Využívá je k získávání dat včetně místa, odkud byly vyslány, nebo čísel kreditních karet. Uvedl to britský list The Guardian a britská televize Channel 4 na základě dokumentů bývalého spolupracovníka NSA Edwarda Snowdena. Právě jím zveřejněné informace o celosvětovém sledování komunikace ze strany NSA loni narušily americko-evropské vztahy. Prezident USA Barack Obama proto dnes představí návrh reformy tajných služeb, která nad nimi má posílit kontrolu.
NSA věděla i o zmeškaných voláních
Podle nově zveřejněných dokumentů NSA za pomoci programu nazvaného Dishfire plošně shromažďuje a ukládá SMS zprávy. Dishfire sbírá skoro všechno, co může, cituje The Guardian dokumenty a dodává, že sběr textových zpráv se tedy nezaměřoval jen na vytipované podezřelé cíle. Podle listu NSA prostřednictvím rozsáhlé databáze SMS zpráv zjišťovala informace o cestovních plánech, kontaktech a finančních transakcích lidí, včetně těch, kteří nebyli podezíráni z ilegální činnosti.
V dubnu 2011 tak Dishfire shromažďoval denně 194 milionů textových zpráv. Kromě toho další program Prefer analyzoval „necílenou komunikaci“, například SMS upozorňující na zmeškané hovory nebo s informacemi o roamingu při přejezdech hranic.
Podle tajných dokumentů byly textové zprávy z amerických telefonních čísel z databáze Dishfire mazány, ale z čísel ve světě, včetně Británie, v ní zůstávaly, napsal The Guardian. Podle listu měla britská tajná služba GCHQ k americké databázi přístup a mohla získávat informace o zprávách z britských čísel. Channel 4 zdůrazňuje, že sama GCHQ nesmí bez soudního příkazu sledovat textové zprávy z britských čísel. Na informace získávané od jiné zpravodajské služby se toto omezení nevztahuje a GCHQ této mezery využívala, uvedl Channel 4.
Mluvčí GCHQ se odmítl vyjádřit k obsahu dokumentů, ale uvedl, že tajná služba postupuje v rámci britských zákonů. „Jak jsme již dříve řekli, naznačování, že NSA sbírá informace svévolně a bez omezení, je falešné,“ řekla mluvčí NSA listu The Guardian. Tajná služba se podle ní zaměřuje cíleně jen na „legitimní zpravodajské cíle v zahraničí“.
Nicméně představitel mobilního operátora Vodafone řekl televizi Channel 4, že je odhalením šokován. „Je to poprvé, co jsme se s tím setkali, a jsme přirozeně šokováni a překvapeni,“ prohlásil. Zdůraznil, že jeho společnost předává vládě informace, jen když ji k tomu nutí zákon. Podle něj se Vodafone v celé věci obrátí na britskou vládu.
Obama chce dostat tajné služby pod větší kontrolu
Americký prezident nechce, aby stát nadále uchovával data z milionů telefonních hovorů, která doposud shromažďovala NSA. O tom, kdo nad nimi převezme kontrolu, se má ale rozhodnout později. Do zavedení nových pravidel bude NSA potřebovat ke sběru takzvaných metadat soudní povolení. Změna pravidel je součástí rozsáhlejší reformy špionážních programů amerických tajných služeb, kterou vyvolala odhalení Edwarda Snowdena.
Obama se několik týdnů zabýval doporučeními komise zpravodajských expertů vytvořené Bílým domem. Ta mu v polovině prosince předala desítky doporučení směřujících k posílení posílení dohledu nad činností NSA včetně zákazu skladování dat o telefonních hovorech Američanů. Poradní panel prezidenta nevyzval k úplnému ukončení monitorovacích aktivit NSA. Vyslovil se ovšem pro nezávislé posouzení rozsahu operací výzvědné agentury a nástrojů, které používá.
Vytěžování telefonické a internetové komunikace cílené na konkrétní jednotlivce by podle komise měly povolovat soudy. Měl by být rovněž zřízen post ombudsmana pro elektronické sledování. NSA a podobné organizace by dle názoru expertů nejprve měly prokázat „rozumné důvody“ pro monitoring a dovodit, že vytěžovaná informace je potřebná k boji s terorismem nebo k jiným zpravodajským úkolům. Po určité době by se nepotřebné informace měly vyřadit.
O reformě včera Obama telefonoval s Cameronem
Včera o reformě amerických špionážních aktivit mluvil Obama telefonicky s britským premiérem Davidem Cameronem. „Prezident Obama seznámil premiéra s revizí shromažďování zpravodajských informací,“ oznámil Bílý dům.
Na informace ovšem netrpělivě čekají i další země včetně Německa, které se zděšením zjistilo, že američtí spojenci roky špehovali kancléřku Angelu Merkelovou. „Rozhodně to nebereme na lehkou váhu, ještě není pozdě na pokrok. Obamovy reformy namířené na kontrolu tajných služeb rozhodně budeme pečlivě sledovat,“ prohlásil nový šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
Aféra kolem sledovacích aktivit Národní agentury pro bezpečnost minulý rok vážně narušila vzájemné americko-evropské vztahy. Vyšlo totiž najevo, že NSA sledovala internetovou a telefonickou komunikaci nejen milionů Evropanů, ale i státníků a diplomatů. Zástupci Německa a Francie, ale i EU začali o problematice s americkou administrativou intenzivně jednat.
