Na Maledivách končí výjimečný stav. Podle prezidenta ale hrozba pro národní bezpečnost trvá

Maledivský prezident Jamín Abdal Gajúm zrušil po 45 dnech výjimečný stav, během něhož bylo několik soudců, policistů i politiků obviněno z terorismu. Ve vazbě zůstává i dlouholetý autoritářský vládce Malediv Maumún Abdal Gajúm a nevlastní bratr současné hlavy státu. Prezident je viní z pokusu o převrat, což dotyční odmítají. Politická krize zasáhla Maledivy v době hlavní turistické sezony.

Podle prezidenta stále existuje hrozba pro národní bezpečnost, ta je ale již nižší, a obyvatelé Malediv by se tak měli vrátit k normálnímu životu. Během výjimečného stavu byly v zemi mimo jiné zakázány protivládní protesty.

Jamín vyhlásil výjimečný stav 5. února na 15 dní poté, co nejvyšší soud zrušil odsouzení devíti vůdcům opozice a nařídil vládě osvobodit ty, kteří byli ve vězení. Prezident to označil za spiknutí a pokus o převrat. Vláda pak dva ze soudců zatkla a zbývající tři členové tribunálu původní rozhodnutí zvrátili. 

Obhájci lidských práv upozorňují na represe

Prezident následně se souhlasem parlamentu prodloužil výjimečný stav o další měsíc, a to i přes odpor opozice nebo zahraničních států včetně Británie a USA. Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) v této souvislosti varovala, že maledivská vláda zneužívá výjimečného stavu k represím vůči soudcům, politickým oponentům a členům občanské společnosti.

Obvinění z terorismu si zatím vyslechli kromě exprezidenta Gajúma dva členové nejvyššího soudu, čtyři zákonodárci a představitelé policie. Prokuratura neupřesnila, čeho se podezření týká, Gajúmovi i ostatním ale v případě usvědčení hrozí deset i více let ve vězení.

Maledivská republika se skládá z 26 korálových atolů a 1129 malých ostrovů a je oblíbenou cílovou destinací turistů z celého světa. Některé státy proto v uplynulých týdnech varovaly své občany, aby se vyhýbali protestům.

Maledivy se před deseti lety staly pluralitní demokracií po desetiletích autokratické vlády. Země ale ztratila mnoho demokratických výdobytků poté, co byl v roce 2013 zvolen prezidentem Jamín Abdal Gajúm. Hlavním náboženstvím na Maledivách je sunnitský islám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 45 mminutami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 3 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 3 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 6 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 7 hhodinami
Načítání...