Tři z pěti členů maledivského nejvyššího soudu nakonec zrušili rozhodnutí propustit politické vězně, které minulý týden prohloubilo krizi mezi prezidentem a soudní mocí v zemi. Prezident Jamín Abdal Gajúm se rozhodnutí soudu vzepřel a v pondělí vyhlásil v zemi patnáctidenní výjimečný stav. Politická krize se vystupňovala v době hlavní turistické sezony, kdy na ostrovy míří desetitisíce cizinců.
Maledivští soudci odvolali rozhodnutí, které vedlo k vyhlášení výjimečného stavu
Maledivská vláda vyhlásila patnáctidenní výjimečný stav v pondělí poté, co se vzepřela rozhodnutí nejvyššího soudu a odmítla propustit devět vězněných představitelů opozice. Stíhání maledivského exprezidenta Mohameda Nasheeda, který žije v exilu, označil soud za neústavní.
Trojice soudců rozhodnutí odvolala po úterním zatýkání zbývajících členů nejvyššího soudu jeho předsedy Abdullaa Saeeda a dalšího soudce. Policie je zadržela jen několik hodin po vyhlášení výjimečného stavu. Ostatní soudci jsou údajně nedobrovolně drženi v budově soudu, který policie obklíčila v pondělí večer místního času, píše BBC.
Opozice to označila za pokus o čistku. Sám maledivský exprezident hovoří o „ilegální“ vládní akci, kterou přirovnal k pokusu o puč. Figuroval na seznamu osob, které měly být podle rozhodnutí soudu propuštěné. Exprezident vyzval současnou hlavu státu Jamína Abdala Gajúma k rezignaci a na Indii apeloval, aby na ostrovní stát poslala zvláštní delegaci s cílem propustit politické vězně.
Šéf maledivské policie se soudu zastal a chtěl se řídit verdiktem, současná hlava státu ho ale zprostila funkce. Armáda vzápětí dostala příkaz zabránit jakýmkoli snahám o sesazení prezidenta. Do ulic hlavního města Malé následně vyšli protestující a vláda nechala rozmístit vojáky před budovou parlamentu, aby zabránila poslancům v zasedání.
Prezident v úterý uvedl, že výjimečný stav nebyl vyhlášen z důvodu přírodní katastrofy, ale proto, aby vláda mohla vyšetřit „toto spiknutí, tento pokus o převrat“ v podobě rozhodnutí nejvyššího soudu. To prezident Jamín Abdal Gajúm označil za „bránění samotné schopnosti tohoto státu fungovat“.
Maledivská demonstrace
Vytrácející se demokracie
Překvapivé rozhodnutí nejvyššího soudu, které padlo minulý týden a nařídilo vládě propustit opoziční vůdce, vyvolalo napětí mezi prezidentem a nejvyšší justiční instancí. Do ulic hlavního města Malé vyšli protestující a vláda nechala rozmístit vojáky před budovou parlamentu, aby zabránila poslancům v zasedání.
Kritika kroků maledivské vlády zní ale i ze světa. Washington uvedl, že ho vývoj v této asijské zemi zklamal. Šéf britské diplomacie Boris Johnson vyzval maledivského prezidenta, aby ukončil výjimečný stav. „Škoda napáchaná na maledivských demokratických institucích a soustavné zneužívání parlamentního procesu je hluboce znepokojující,“ uvedl Johnson.
Maledivy se před deseti lety staly pluralitní demokracií po desetiletích autokratické vlády. Země ale ztratila mnoho demokratických výdobytků poté, co byl v roce 2013 zvolen prezidentem Jamín Abdal Gajúm.
Varování pro turisty
Maledivská republika se skládá z 26 korálových atolů a 1129 malých ostrovů a je oblíbenou cílovou destinací turistů z celého světa. Státy jako Indie, USA, Británie nebo Čína už vyzvaly turisty k obezřetnosti, obzvlášť pokud se nacházejí poblíž protestů. Londýn se ale vyjádřil v tom smyslu, že oblast kolem mezinárodního letiště zůstává bezpečná.
Maledivy se před deseti lety staly pluralitní demokracií po desetiletích autokratické vlády. Země ale ztratila mnoho demokratických výdobytků poté, co byl v roce 2013 zvolen prezidentem Jamín Abdal Gajúm. Hlavním náboženstvím na Maledivách je sunnitský islám.