Mladá konzervativní právnička kandiduje do Nejvyššího soudu. Trump chce poměr 6:3

3 minuty
Mladá konzervativní právnička kandiduje do Nejvyššího soudu
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump si za kandidátku na novou doživotní soudkyni Nejvyššího soudu USA vybral konzervativní právničku Amy Coneyovou Barrettovou. Ta by měla nahradit liberální kolegyni Ruth Baderovou Ginsburgovou, která zemřela minulý týden ve věku 87 let. Schválení konzervativní soudkyně Senátem by posílilo konzervativní většinu v devítičlenném tribunálu v poměru šesti ku třem.

„Dnes je mou ctí nominovat jeden z nejskvělejších a nejnadanějších právnických mozků do Nejvyššího soudu,“ oznámil Trump. Barrettové pak řekl, že je na tuto práci „mimořádně kvalifikovaná“. Prezident Coneyovou Barrettovou uvedl také jako „ženu jedinečných výsledků“ a jako „ženu pozoruhodného intelektu a charakteru“. Zdůraznil i její „nezlomnou věrnost“ ústavě Spojených států.

Oznámení pronesl po jejím boku v Růžové zahradě Bílého domu. Jeho volba není překvapivá; mnoho amerických médií už předem s odvoláním na své zdroje informovalo, že právě tato konzervativní soudkyně federálního odvolacího soudu v Chicagu má pozornost administrativy.

Trumpova administrativa se od svého nástupu věnuje obsazování federálních soudů daleko více než předchozí prezidenti. Vybírá do doživotně jmenovaných funkcí mladé a výrazně konzervativní kandidáty.

Nominace osmačtyřicetileté katoličky a matky šesti dětí, která je známou odpůrkyní práva na potrat, by podle agentury AFP mohla před nadcházejícími prezidentskými volbami upevnit Trumpovu pozici v konzervativním táboře.

Senát

Trumpovu kandidátku bude muset potvrdit ještě Senát, ve kterém mají jeho republikáni většinu. Demokraté prezidentovu snahu o jmenování nástupkyně Baderové Ginsburgové ještě před listopadovými prezidentskými volbami ostře kritizují. Podle nich by měl volné místo u Nejvyššího soudu obsadit až nový šéf Bílého domu.

Lídr senátních republikánů Mitch McConnell řekl, že Senát o Coneyové Barrettové bude hlasovat „v nejbližších týdnech“ a že Trump „nemohl přijmout lepší rozhodnutí“. Podle prezidenta s projednávání kandidátky chystá na 12. října.

Trump od svého zvolení jmenoval už dva soudce Nejvyššího soudu – v roce 2017 Neila Gorsucha a o rok později Bretta Kavanaugha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...