Místopředseda slovenského parlamentu rezignoval. Čelil kritice kvůli kontaktům s Kočnerem

Místopředseda slovenského parlamentu za nejsilnější vládní stranu Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) Martin Glváč oznámil rezignaci. Učinil tak na sociální síti a v reakci na kritiku kvůli svým kontaktům s podnikatelem Marianem Kočnerem, který byl obžalován kromě jiného z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka.

Glváč je zatím nejvýše postaveným politikem, který přišel o funkci kvůli své komunikaci s Kočnerem. Již v září odstoupila z postu státní tajemnice ministerstva spravedlnosti Monika Jankovská (rovněž za Smer-SD), byť popřela informace médií, že si s podnikatelem vyměnila několik tisíc zpráv.

Podle přepisů Glváč v minulosti komunikoval s Kočnerem například o transakcích s realitami, o politice či o personálních otázkách. Jinou jejich údajnou komunikaci v říjnu zveřejnil šéf protikorupčního parlamentního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti Igor Matovič.

Opozice minulý týden vyvolala mimořádnou schůzi sněmovny k odvolání Glváče. Její konání koalice ale zablokovala. Mezitím jedna ze tří vládních stran oznámila, že svolání další schůze by již podpořila.

Glváč tvrdil, že v celé kauze nejde o jeho osobu, ale o špinavou kampaň před parlamentními volbami, které se na Slovensku uskuteční na konci února příštího roku. Uvedl rovněž, že z funkcí by měli odstoupit všichni, včetně například Matoviče, kteří v minulosti podle něj byli v kontaktu s Kočnerem.

Glváč si podle médií psal i s obžalovanou Zsuzsovou

Dosavadní místopředseda parlamentu Glváč patří k zakládajícím členům Smeru-SD a je členem předsednictva této strany. V letech 2012 až 2016 byl ministrem obrany.

Letos v lednu slovenská média informovala, že si ještě jako ministr obrany vyměňoval zprávy, včetně intimních vzkazů, také s jednou z nyní obžalovaných v případu Kuciakovy vraždy Alenou Zsuzsovou. Tuto kauzu Glváč ustál.

Kvůli komunikaci s Kočnerem dříve požádalo o přerušení funkce či bylo postaveno mimo službu i několik slovenských soudců. Ze stejného důvodu už na jaře rezignoval náměstek generálního prokurátora Jaromíra Čižnára. V lednu zase Čižnár odvolal jiného svého náměstka Reného Vaneka, a to kvůli tomu, že Vanek komunikoval se Zsuzsovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...