Fort Meade (USA) - Vojenský soud v americkém Fort Meade dnes uznal vojína Bradleyho Manninga vinným ze špionáže, jíž se dopustil předáním utajovaných dokumentů serveru WikiLeaks. Zároveň jej ale soudkyně plukovnice Denise Lindová zbavila obvinění z napomáhání nepříteli, za něž mohl 25letý obžalovaný voják dostat doživotní vězení. O výši trestu se rozhodne zřejmě až v srpnu.
Pětadvacetiletý voják z Oklahomy Manning se přiznal, že serveru WikiLeaks na konci roku 2009 a počátkem roku 2010 předal zprávy z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa. Jednalo se o více než 720 000 tajných vojenských a diplomatických materiálů, které získal jako zpravodajský analytik armády u americké jednotky v Iráku. Informace si stáhl z vojenské sítě.
Manning byl obžalován z osmi případů špionáže, pěti zločinů krádeže a dvou případů počítačového podvodu - pro každý z těchto činů počítá amerických trestní zákoník se sazbou deset let vězení. Kromě toho byl obviněn z pětinásobného porušení vojenských řádů. Z devatenácti z těchto jednadvaceti činů soud uznal Manninga vinným. Odhady maximální možné výše trestu, který teprve bude oznámen, se různí - od 128 až ke 154 letům vězení. Manningův obhájce David Coombs přijal verdikt s ulehčením. „Vyhráli jsme bitvu, teď potřebujeme vyhrát válku,“ řekl. „Dnešek se povedl, ale Bradley z toho v žádném případě není venku,“ dodal advokát.
Spoluzakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange:
"Ve sféře národní bezpečnosti jde o nebezpečný extremismus Obamovy vlády. (…) Je důležité, aby tento precedent, tedy obvinění novinářského zdroje ze špionáže, neobstál. Je to vážný precedent, vážné zneužití moci a znamená konec investigativní žurnalistiky v oblasti národní bezpečnosti Spojených států."
Podle amerických právních expertů může rozsudek odstrašit budoucí možné Manningovy následovníky od vyzrazování utajovaných informací. Assange tak bude možná mít potíže při získávání nových stoupenců, kteří by byli ochotni riskovat desetiletí ve vězení. Na podporu Menninga se krátce po vynesení rozsudku sešly ve Washingtonu desítky lidí.
Prokuratura požadovala doživotí
Prokuratura během procesu požadovala doživotí a tvrdila, že Manning vědomě pomáhal nepřátelům USA včetně teroristické sítě al-Káida. Podle obžaloby Manning zradil svou zemi a vyzradil citlivé státní informace, aby se proslavil. Prokurátoři jej popsali jako anarchistického hackera a slávychtivého zrádce, který bezhlavě rozhlásil tajné informace, jež přísahal chránit.
- „Staral se jen sám o sebe a vlajka pro něj nic neznamenala,“ uvedla obžaloba.
Obhajoba tvrdí, že vojín vědomě nepřátelům nepomáhal a že vyzrazené dokumenty sotva mohly ohrozit americkou bezpečnost nebo jednotky v Afghánistánu a Iráku. Jeho cílem prý bylo informovat americkou veřejnost o problematických věcech, které se dějí bez jejího vědomí.
- „Je to snad zrádce, který nebyl věrný své vlasti a systematicky kradl informace pro svého opravdového chlebodárce, tedy WikiLeaks? Nebo je to spíš mladý, naivní, ale dobromyslný voják, kterému záleží ze všeho nejvíc na lidském životu a humanismu?“ ptal se v závěrečné řeči Manningův advokát David Coombs.
Jeho klient byl podle něj frustrovaný zážitky z bojiště a tajnosti prozradil proto, že chtěl vyvolat větší debatu o vojenské politice a americké diplomacii. Za motiv svého činu sám Manning označil snahu ukázat na americké válečné zločiny a „nečestnou diplomacii“.
Manning byl zatčen v květnu 2010, když ještě sloužil v Iráku. Vybral si pak, aby jej raději soudil vojenský soudce než porota. Proces začal letos v červnu, oficiálně obžalován byl už v únoru 2012. Americký voják má ve Spojených státech řadu zastánců.
- „Pomyšlení, že někoho budou trestat za vystoupení proti válečným zločinům a proti krutosti jeho spolubojovníků, je velmi znepokojující,“ poznamenala jedna z podporovatelek Manninga Rachel Atwoodová.
Manning údajně nevěřil, že by vyzrazené dokumenty mohly ohrozit americkou bezpečnost či jednotky v Afghánistánu a Iráku. Pouze prý chtěl, aby se lidé dověděli pravdu. Účet za ni je ale poměrně vysoký nejen pro něj. Zahraničním špionům podle žalobců ušetřil v přepočtu 64 milionů korun. Taková je prý cena tajných diplomatických depeší, které si do počítače stáhl i Usáma bin Ladin. Druhé 11. září ale zveřejněné informace spustily v mezinárodních vztazích. Vladimir Putin se z nich dověděl, že je alfa samec, Dmitrij Medvěděv, že je nudný, Nicolase Sarkozyho popisují jako nahého císaře a nešetří ani Čechy: Václava Klause diplomaté označili za pyšného, Marek Dalík prý požadoval úplatek a kritik amerického radaru Jiří Paroubek údajně v zákulisí přiznal, že mu projekt nevadí.
Bradley Manning se narodil 17. prosince 1987 v Crescentu v Oklahomě. Jako dítě byl nadprůměrně inteligentní a většinu času trávil u otcova počítače. Svoji první internetovou stránku vytvořil v deseti letech. Po rozvodu rodičů odjel Manning s matkou do jejího rodného Walesu. V novém prostředí ale introvert drobného vzrůstu (necelých 160 centimetrů a necelých 50 kilogramů) příliš nezapadl. Po návratu do USA v roce 2005 se živil jako programátor. Na podzim roku 2007 vstoupil do armády a sloužil jako analytik u druhé brigády 10. horské divize na základně USA u iráckého Bagdádu. Již během výcviku se prý u Manninga začaly projevovat psychické problémy, analytiků však byl v armádě nedostatek. Jeho právníci se jej snažili při procesu vykreslit také jako osamělého homosexuála, který ve své jednotce neměl žádné přátele.
Pro část Američanů je Manning hrdinou - stejně jako další informační anarchisté, neboli whistlebloweři: zakladatel WikiLeaks Jullian Assange a hlavní hrdina poslední sledovací aféry Edward Snowden. Proces, jaký hrozí i jim, oba s napětím sledují, ovšem ze svých úkrytů: z ekvádorské ambasády v Londýně a tranzitu moskevského letiště.
