Maltský summit: Migrační krizi musí Evropa a Afrika řešit společně

Nutnost boje s nelegální migrací, ale i potřebu posílení možností legálně cestovat za prací zdůrazní dvoudenní schůzka lídrů EU a zemí Afriky, která začala v podvečer v maltské metropoli Vallettě. Téměř dvě miliardy eur ve zvláštním evropském fondu pro Afriku jsou určeny na řešení krizí a podporu stability v oblasti a na zbrzdění pohybu lidí na sever. Obě strany se shodují, že situaci je možné zlepšit jen společně.

Třístránkový návrh závěrečné deklarace uvádí, že prvořadou prioritou musí být ochrana lidských životů – například na moři. Návrh dokumentu zdůrazňuje odhodlání řešit problematiku migračních toků společně ve všech aspektech věci, připomíná potřebu ochrany lidských práv a společné odhodlání řešit výzvy, které mají na migraci vliv podporou demokracie, lidských práv, snahou snižovat chudobu a podporovat sociální a hospodářský rozvoj. „Zvláštní pozornost budeme věnovat stabilitě a bezpečnosti, kterou nyní ohrožuje terorismus, obchod se zbraněmi a ozbrojené konflikty,“ stojí v návrhu závěrečné deklarace.

Angela Merkelová po příjezdu na maltský summit
Zdroj: Reuters/Darrin Zammit Lupi

Zástupci evropských zemí při příchodu připomínali také otázku návratů těch, kdo v Evropě nedostanou azyl, někteří lídři afrických zemí zase upozorňovali, že Evropa by mohla více přispívat na rozvoj regionu. Obě strany se ale shodovaly, že situaci je možné zlepšit jen společně.

Účastníci maltského summitu k uprchlické krizi
Zdroj: Reuters/Darrin Zammit Lupi

„Je to vzájemně provázané. My závisíme na nich, oni jsou závislí na nás. Jsme v tom společně,“ poznamenala před novináři při příchodu šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou soudí, že by Evropa mohla zvýšit svou finanční podporu směrem do Afriky. Podle egyptského ministra zahraničí Samího Šukrího musí ti, kdo mají větší schopnosti a možnosti, převzít větší díl odpovědnosti.„Nepřijeli jsme sem, abychom se od sebe odcizili, ale abychom se k sobě přiblížili a byli lepšími sousedy, prohlásil předseda Evropské Rady Donald Tusk.

Je třeba dosáhnout dohody v pěti bodech

Donald Tusk po příjezdu na maltský summit
Zdroj: Reuters/Darrin Zammit Lupi

Podle Tuska je třeba dosáhnout společné africko-evropské dohody v pěti oblastech. Je nutné se zaměřit na příčiny migrace a nechat otevřené možnosti legálního přistěhovalectví, zároveň je třeba předcházet převáděčství a pašování lidí. Posledními dvěma body jsou návrat těch žadatelů o azyl, kteří na něj nemají nárok, a podpora uprchlíků v Africe a poskytování mezinárodní ochrany oprávněným žadatelům.

Angela Merkelová a gabonský prezident Ali Bongo Ondimba na maltské summitu
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Evropané se snaží své africké partnery přesvědčit především k větší ochotě přijímat zpět ty občany svých zemí, kteří budou z Evropy vráceni na základě readmisních dohod. Preferovanou variantou jsou přitom dobrovolné návraty těchto lidí. Generální tajemník Interpolu Jürgen Stock upozornil na potřebu potírání organizovaných skupin, které si z migrace udělaly výnosný byznys.

Bohuslav Sobotka po příjezdu na Maltu
Zdroj: ČTK/AP/Alessandra Tarantino

Německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu uvedla, že chystaný společný akční plán počítá s potíráním nelegální migrace, ale také s rozšířením legálních možností cestovat, včetně cest za prací. Evropa by podle ní měla pomoci africkým lídrům zajistit, aby především mladí lidé dostali v jejich zemích šanci, což zdůrazňuje i návrh závěrečného dokumentu.

Prouza: Jednání byla velmi pragmatická

Účastníci maltského summitu k migrační krizi
Zdroj: Reuters/Darrin Zammit Lupi

Evropská unie už rozhodla o zřízení nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku. V něm vyčleněných 1,8 miliardy eur je určeno na řešení krizí v Africe a na podporu stability v oblasti. Výměnou chce EU přimět africké státy, aby spolupracovaly a emigraci ze svých zemí pomohly omezit.  Česko do fondu přispěje částkou 600 tisíc eur. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se ale domnívá, že výše fondu není dostatečná, a chce, aby do něj unijní země více přispěly. Dosud prý přislíbily jen menší sumy.

Dvoudenního summitu, na nějž ve čtvrtek navazuje také mimořádné jednání lídrů EU, se účastní vedoucí představitelé více než 60 afrických a evropských zemí a zástupci relevantních mezinárodních organizací. Právě Malta leží symbolicky mezi Afrikou a Evropou.

Jak v rozhovoru pro ČT uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, jednání mezi evropskými a africkými politiky nebyla úplně jednoduchá, byla ale hodně pragmatická a nikdo během nich nepoukazoval na fakt, že k jednacímu stolu zasedli i představitelé států, které nejsou příliš demokratické. Většina afrických prezidentů si podle Prouzy uvědomuje, že bez evropské pomoci nemají šanci dlouhodobě přežít. Nejtěžší prý bylo nastolit během jednání vzájemnou důvěru. „Klíč k Evropě má dnes v ruce turecký prezident,“ poznamenal dále Prouza. „Pokud se s ním dohodneme, máme šanci spustit stavidlo a zastavit většinu proudu uprchlíků. Bez dohody s Tureckem proud zastavit nepůjde.“

Sobotka: Vracení uprchlíků bude pro Německo těžké

Český premiér Bohuslav Sobotka před začátkem maltského summitu o migrační krizi prohlásil, že pro Německo bude těžké vracet Syřany do zemí, kde poprvé vstoupili do Evropské unie. Reagoval tak na ohlášený záměr Německa, který by měl snížit počet přicházejících uprchlíků. Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají evropské dohody, Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie.

„Já se obávám, pokud nedošlo a nedochází k důsledné registraci uprchlíků v okamžiku, kdy vstupují do Evropské unie, což se bohužel neděje v posledních měsících a důsledně se to neděje ani dnes, zejména je to problém, pokud jde o registraci v Řecku, tak Německo bude mít těžko dostatečnou oporu pro to, aby to mohlo realizovat,“ řekl Sobotka.

Podle Špidly není na posílení unijních hranic pozdě

Šéf Sobotkových poradců a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla v pořadu Interview ČT24 prohlásil, že na posílení unijních hranic ještě zdaleka není pozdě. „Migrační pohyb nás bude provázet velmi dlouhou dobu, protože je v prvé řadě vyvolán válkou. A ta válka nekončí, může trvat ještě měsíce, možná i roky. Takže připravovat a měnit dosavadní politiku je velmi rozumné,“ soudí Špidla, který podle svých slov ještě jako ministr práce a sociálních věcí připravoval koncepci migrace, protože už v té době rozeznal, „že to přijde“.

Slovinsko zahájilo stavbu zábran na hranici s Chorvatskem

Slovinsko začalo v den zahájení summitu budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem, které mají pomoci zvládat proud migrantů přicházejících do země. Stavba začala den poté, co premiér Miro Cerar oznámil, že na hranici budou postaveny „dočasné technické zábrany“, ale že nepůjde o uzavření hranic. Bariéra vysoká 1,8 metru by měla stát hlavně v místech, kde je pro běžence přecházení hranice nejsnazší. „Bariéry nemají za cíl zabránit příchodu migrantů do Slovinska nebo ho výrazně omezit…. Jejich účelem je nasměrovat tok migrantů do kontrolovaných vstupních bodů,“ upozornil náměstek ministra vnitra Boštjan Šefic.

Podle Chorvatska, přes které uprchlíci do Slovinska proudí, je krok Lublaně zbytečný a jde o plýtvání penězi. „Bylo by lepší, kdyby postavili přijímací střediska podobná těm, která jsme zřídili my. Žádný drátěný plot lidi v jejich cestě nezastaví,“ uvedl ministr vnitra Ranko Ostojić.

Letos už dorazilo do Evropy na 800 tisíc běženců, skoro čtyřikrát víc než loni. Oproti minulému roku se zásadně změnily hlavní cesty. Velká většina uprchlíků - přes 650 tisíc - se dostala na území Unie přes Řecko. Složitější italskou trasu zvolilo víc než 140 tisíc lidí. Asi třetinu všech žadatelů o azyl - skoro 280 tisíc - tvoří uprchlíci z válkou zmítané Sýrie. Další nejpočetnější skupinou jsou Afghánci a Iráčané, na ty se ale maltský summit nesoustředí. Jednání cílí na snížení počtu migrantů z Afriky. Nejvíc, skoro 40 tisíc, jich přišlo z Eritreje. O polovinu méně pak z Nigérie, následují Somálsko a rozdělený Súdán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj: USA se ptaly Ukrajiny, zda by se vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly zástupců vlády v Kyjevě, zda by byli ochotní vzdát se Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci (NATO), uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
12:33Aktualizovánopřed 58 mminutami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
13:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letový provoz v USA se vrátí k normálu do konce neděle, míní šéf FAA

Letový provoz ve Spojených státech amerických se zřejmě vrátí k normálu do konce neděle, řekl šéf Federálního úřadu pro letectví (FAA) Bryan Bedford. Páteční celostátní výpadek komunikace mohla způsobit práce dodavatele FAA, který měděnou kabeláž nahrazoval kabeláží optickou. Za sobotu Spojené státy evidovaly přes deset tisíc zpožděných nebo zrušených letů, zatímco se snažily zotavit z nejdelšího zastavení letového provozu od útoků z 11. září 2001.
18:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Meklenbursku – Předním Pomořansku povládnou SPD, Levice a Zelení, vyšachovali AfD

V Meklenbursku – Předním Pomořansku, jedné z nejméně obydlených spolkových zemí na severu Německa, povládnou sociální demokraté (SPD) se Zelenými a stranou Levice. Podle agentury DPA strany podepsaly v sobotu koaliční dohodu. V opozici tak skončí Alternativa pro Německo (AfD), která v zářijových zemských volbách získala nejvíce hlasů.
před 2 hhodinami

Ruské drony udeřily na Ukrajinu. Ta ostřelovala ruské pohraničí

V ukrajinské Chersonské, Doněcké a Záporožské oblasti zahynuli po ruských útocích a ostřelování čtyři lidé a další byli zraněni. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu desítky dronů. Úřady v západoruské Bělgorodské oblasti hlásí nejméně tři mrtvé po ukrajinských dronových útocích.
před 6 hhodinami

Příchod zimy zhoršuje situaci v Gaze. Obnova zničeného území zůstává omezená

Pásmo Gazy vstupuje do další zimy s rozsáhlými válečnými škodami a nedostatkem humanitární pomoci. První silné deště zaplavily provizorní stanové tábory, zatímco rozsáhlejší rekonstrukce zničeného území zůstává omezená. Izrael nadále brání dovozu některých materiálů, které by podle něj mohlo zneužít teroristické hnutí Hamás. Z komplikování humanitární pomoci je ale obviňováno i samotné hnutí, které si v části Gazy udržuje moc.
před 7 hhodinami

Letecká doprava v USA se po přerušení provozu postupně obnovuje

Letecká doprava ve Spojených státech amerických se po celostátním přerušení provozu postupně obnovuje. Více než čtyřhodinové přerušení bylo nejdelší od teroristických útoků z 11. září 2001. Federální úřad pro letectví (FAA) oznámil, že příčinou byly technické problémy v řízení letového provozu. Ministr dopravy Sean Duffy nicméně upozornil, že aerolinkám nějakou dobu potrvá, než se provoz vrátí k normálu. Jen v sobotu bylo zrušeno přes dva a půl tisíce letů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Hotovost zakopaná v lesích.“ Maďarské úřady při vyšetřování exministra zabavily miliony

Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě expremiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech, informovala v sobotu agentura Reuters. Seszták vinu odmítl.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.