Český premiér Bohuslav Sobotka bude na nadcházejícím dvoudenním summitu k uprchlické krizi na Maltě zastupovat i Varšavu. Požádala o to polská premiérka Ewa Kopaczová, která se bude účastnit ustavujícího zasedání polského parlamentu, na němž složí funkci.
„Na mimořádné Evropské radě ve Valettě bude Česká republika zastupovat i zájmy Polska. Dopisem mě o to požádala premiérka Ewa Kopaczová,“ napsal premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru. Informaci předtím potvrdila také šéfka polské vlády. „V dopise též uvádí pozici Polska, která by měla být prezentována na Evropské radě,“ dodal mluvčí vlády Martin Ayrer.
Ewa Kopaczová se summitu účastnit nemůže, jelikož mají na čtvrtek naplánované ustavující zasedání nového polského parlamentu. Během něj přitom Kopaczová složí funkci, protože její liberální strana Občanská platforma prohrála říjnové parlamentní volby.
Podle agentury AFP nastala situace kvůli komunikačním problémům mezi konzervativním polským prezidentem Andrzejem Dudou a odcházející vládou. Prezident měl totiž teoreticky možnost svolat zákonodárce na jiný termín, a tak mohlo mít Polsko na summitu svého zástupce.
Summit zaměřený na africké země a Turecko
Summit na Maltě má jako hlavní témata současnou migrační krizi a zlepšení spolupráce Evropské unie s africkými zeměmi a Tureckem. Jejich zástupci se summitu zúčastní. Evropští lídři také ve Vallettě oficiálně založí svěřenecký fond, kam budou státy posílat peníze na pomoc Africe.
Česká vláda schválila premiérovi mandát, podle něhož má prosazovat zlepšení ochrany hranic a systému registrace uprchlíků, což by mimo jiné mělo znemožnit pašerákům vydělávat na nelegální migraci.
Podle české vlády je potřeba zorganizovat informační kampaň, jež by napravila falešné představy o Evropě, které většinou poskytují pašeráci. „Evropa by měla být společně schopna se obrátit na tyto země se svými informacemi a zabránit šíření zpráv, které vypadají, že Evropa má otevřené dveře dokořán a je připravena všechny přijmout,“ uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Vlastní lidi a větší rozpočet pro Frontex
Státy chtějí zlepšit kontrolu vnějších hranic EU posílením pravomocí evropské agentury pro jejich ochranu (Frontex). Maltské jednání by mohlo vést k tomu, že Frontex bude mít napříště větší rozpočet, vlastní lidi a vybavení. Dosud musí o vše žádat členské státy EU.
Dalším tématem bude uzavření dohod s africkými zeměmi a Tureckem, které by pomohly zlepšit migrační krizi. Turecko, kde jsou více než dva miliony uprchlíků z válkou ničené Sýrie, je klíčové pro evropské snahy dostat migrační tlak pod kontrolu. Česko například bude podporovat zrušení vízové povinnosti pro Turky nebo posuny v přístupových jednáních Ankary s EU, pro kterou je Turecko kandidátskou zemí už od roku 1999.
Tématem bude nicméně asi i fungovaní takzvaných hotspotů. Ty mají sloužit k registraci a přerozdělování uprchlíků v rámci povinných kvót. Jenže například v Řecku zatím systém nezačal naplno fungovat. „Celý systém relokací padá jako domeček z karet,“ podotkl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Slovensko ani Česká republika i z tohoto důvodu nepočítají s tím, že by letos přijaly uprchlíky v rámci přerozdělování mezi členskými státy Unie.
