Syrští uprchlíci ztrácí v Německu výsadu, Berlín je bude vracet do země vstupu do EU

Německo chce opět vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území Evropské unie. Podle mluvčího německého ministerstva vnitra by opatření mělo snížit počet lidí, kteří do Německa přicházejí.

„Německo sleduje cíl vrátit se k řádnému azylovému řízení. K tomu patří i to, že se stanoví, který členský stát je pro vedení azylového řízení příslušný,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra. Ministerstvo podle něj už v říjnu pověřilo Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), aby začal znovu uplatňovat příslušná evropská ustanovení i pro běžence ze Sýrie. Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského začala změněná opatření reálně platit už 21. října.

„Je to jenom formální krok, jehož efekt zřejmě nebude významný a který je spíše vzkazem ostatním evropským státům na trase, aby se dodržovaly dublinské protokoly,“ uvedl Černohorský.

Záměr konzervativního ministra vnitra Thomase de Maiziéra každopádně kritizovali zástupci vládní sociální demokracie. Podle nich ministr předem neupozornil ostatní členy vlády na připravovaný návrat k dublinskému systému a jeho postup vyvolá chaos při řešení uprchlické krize v Německu.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Od srpna se Syřanům „otevřely dveře“ do Německa

Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají dublinské dohody, Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie. Země tak reagovala na katastrofální situaci v Maďarsku, kde se na budapešťském nádraží hromadily tisíce běženců, kteří se snažili dostat do Německa. Následně ale prudce vzrostl počet lidí, kteří u německých úřadů žádají o azyl, a v poslední době se ozývaly hlasy, že Německo situaci nezvládá. Od začátku září přešlo hranice z Rakouska do Bavorska 400 tisíc migrantů.

Pokud se Německo vrátí k uplatňování dublinské dohody, znamenalo by to, že mnoho uprchlíků převeze do Řecka, Bulharska, Rumunska nebo Chorvatska. V první polovině roku, kdy byla pravidla ještě oficiálně v platnosti, však země takto vrátila jen 108 Syřanů. Německo se zejména zdráhalo vracet běžence do Řecka, kde je v důsledku dluhové krize katastrofální situace v péči o uprchlíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...