Maďarsko předsedá EU ve stínu mediálního zákona

Budapešť – Hlavně na hospodářské otázky se chce soustředit Maďarsko během svého půlročního předsednictví Evropské unii. Na dnešním brífinku s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán s tím, že jeho země je na vedení sedmadvacítky připravená. Orbán chce, aby Maďarsko vstoupilo do eurozóny, a hodlá pracovat na posílení stability společné evropské měny. Premiér také podle svých slov počká na závěry Evropské komise, jestli kontroverzní maďarský mediální zákon neporušuje evropské smlouvy, a slíbil jeho případné úpravy.

„Pokud právní rozbor Evropské unie shledá, že ve srovnání s jinými státy EU je u nás větší koncentrace moci nad prací médií, zvážíme to a provedeme změny,“ prohlásil maďarský ministerský předseda. Barroso Orbánův slib uvítal. Norma začala v Maďarsku platit od Nového roku a dostala se do palby kritiky kvůli obavám, že omezí svobodu tisku. Barroso na brífinku u příležitosti zahájení půlročního maďarského předsednictví EU také řekl, že unie věří v demokracii v Maďarsku.

„Opravdu vítám skutečnost, že premiér je připraven změnit tento zákon, pokud se při jeho uplatňování v praxi ukáže, že jsou v něm nějaké problémy a že by se mohly naplnit některé obavy,“ řekl Barroso. Kritizovaný právní akt silně rozšiřuje pravomoc státu nad kontrolou médií a maďarská média podle něho mohou být od ledna pokutována až 200 miliony forintů (přes 18 milionů korun) za „nevyvážené zpravodajství“.

Orbán ujistil, že chce rozptýlit politické napětí vyvolané novým mediálním zákonem, aby tento konflikt nepoškodil maďarské předsednictví. Připustil, že očekává „bouřlivou schůzku“ v Evropském parlamentu 19. ledna, kdy Maďarsko předloží šestiměsíční program.

Klíčová témata maďarského předsednictví: ekonomika, rozšíření a Romové

Orbán také poznamenal, že předsednictví jeho země bude úspěšné, pokud se podaří prosadit právní předpisy zaměřené na krizovou správu. Maďarsko za klíčová témata předsednictví považuje zlepšení fiskální odpovědnosti, rozšíření unie, energetickou bezpečnost a romskou problematiku. Budapešť může posunout Evropu o krok blíž k lepší konkurenceschopnosti, dodal Orbán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odhady: V Sasku-Anhaltsku vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů veřejnoprávních stanic ARD a ZDF by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) s 44 až 44,5 procenty hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou 18,5 procenta podle obou stanic. Podle prognózy ZDF získala AfD v zemském sněmu 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.
08:00Aktualizovánopřed 17 mminutami

Witkoff a Kushner v Kyjevě jednají se Zelenským a Evropany

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner přicestovali do Kyjeva na svou první oficiální návštěvu Ukrajiny. O možnostech ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem jednali nejprve s prezidentem Volodymyrem Zelenským a posléze se k nim mají připojit zástupci evropských zemí. V sobotu se dvojice vyslanců prezidenta Donalda Trumpa setkala v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 5 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 8 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 10 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 12 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.