Budapešť - Maďarské parlamentní volby vyhrál favorizovaný konzervativní vládnoucí Maďarský občanský svaz (Fidesz). Získal 44 procent hlasů. Zatím ale není jasné, zda strana v koalici s křesťanskými demokraty získala i ústavní, tedy dvoutřetinovou většinu. Dosud se má za to, že ji Orbán těsně získal, ale v případě ztráty jednoho křesla by o ni mohl přijít. Čekání na konečné oficiální výsledky může trvat i pár dnů.
Po sečtení zhruba 99 procent odevzdaných hlasů získali konzervativci 44,36 procenta hlasů a v novém parlamentu o 199 místech by měli obsadit 133 poslaneckých křesel, uvedl maďarský deník Népszabadság. Na druhém místě skončila levice (Maďarská socialistická strana) s 25,89 procenty, což je v přepočtu 38 mandátů. Následuje pravicově radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) s 20,46 procenty, což znamená 23 křesel. Žádná další strana pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekročila.
Na oficiální potvrzení Orbánovy ústavní většiny je nutné ještě počkat. Oznámení konečného výsledku totiž závisí na sečtení hlasů, které lidé odevzdali mimo svá trvalá bydliště. Klíčovým je pro Fidesz podle DPA budapešťský volební okrsek číslo patnáct, kde měl nad opoziční kandidátkou dnes dopoledne prozatím náskok 22 hlasů. Pokud by zde nakonec neuspěl, Fidesz nebude mít většinu, s níž by bez dalších partnerů mohl měnit také ústavu.
Konec pochybností. Vyhráli jsme, konstatoval Orbán
Šéf Evropské komise José Manuel Barroso gratuloval vůdci konzervativců a premiérovi Viktoru Orbánovi za vítězství. Premiér ho oznámil již v neděli večer. Volby podle něj ukázaly, že Maďarsko je nejjednotnější zemí v Evropě. „Všechny pochybnosti a nejistoty byly rozptýleny. Vyhráli jsme,“ uvedl Orbán před davem svých stoupenců. „Je před námi nová a skvělá éra. Zvu maďarské občany, aby do této éry vstoupili společně s námi s cílem udělat z Maďarska skvělou a úspěšnou zemi,“ dodal staronový premiér. Poprvé se stal premiérem v roce 1998 a pak o dvanáct let později. Teď bude sestavovat vládu potřetí.
Šéf socialistů Attila Mesterházy výsledek hlasování uznal, Orbánovi ale pogratulovat odmítl. Podle Mesterházyho se volby konaly podle „neférových pravidel“. Orbánova opozice totiž kritizuje nový volební zákon zvýhodňující nejsilnější stranu, který byl prý Fideszu „ušit na míru“.
Maďarské krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) je nejsilnější národní radikální stranou v Evropě. Po skončení nedělních parlamentních voleb to prohlásil jeho šéf Gábor Vona. „Nepodařilo se nám dosáhnout průlomu u individuálních mandátů… ale dosáhli jsme více než 20 procent, čemuž by mnoho lidí nevěřilo,“ sdělil Vona podle agentury Reuters novinářům.
Podle Vony je podpora jeho strany mezi voliči nyní vyrovnanější. Jobbik tradičně nachází oporu mezi voliči na východě země, stabilnější postavení se mu ale podařilo získat i na západě Maďarska. Příští volby v roce 2018 chce strana vyhrát, uvedl Vona podle maďarské tiskové agentury MTI. „Nevzdáme se,“ vzkázal také voličům předseda Jobbiku.
Maďarští voliči podle nových pravidel vybírali 106 poslanců většinovým způsobem v jednomandátových obvodech (dosud to bylo 176) a 93 poslanců poměrným způsobem na základě celostátních stranických kandidátek.
Nový maďarský parlament tak bude mít 199 poslanců místo dosavadních 386. Fidesz přitom čelil kritice, že nové volební obvody byly vytvářeny s přihlédnutím k síle vládnoucí strany v konkrétních regionech. „Volební systém je nespravedlivý. Je to, jako kdyby Fidesz měl absolvovat (běh) 100 metrů a opozice 400 metrů překážek,“ komentoval situaci levicový politik a bývalý úřednický premiér Gordon Bajnai.
Volební účast činila 61,2 procenta, což je o více než tři procentní body méně než v prvním kole parlamentních voleb před čtyřmi lety. Poprvé na základě nového volebního zákona hlasovalo také asi 200 tisíc Maďarů žijících v sousedních zemích.
