Londýn a Brusel se dohodly na návrhu smlouvy o odchodu Velké Británie z Evropské unie

Nahrávám video

Velká Británie a Evropská unie se dohodly na návrhu smlouvy o odchodu Spojeného království z EU. Uvedla to britská vláda, která se má sejít ve středu brzy odpoledne na mimořádném zasedání a o textu jednat. Evropská unie předběžnou dohodu zatím nepotvrdila. Obsah návrhu není oficiálně známý, podle irské stanice RTÉ je ale jeho součástí i řešení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

Úřad britské premiérky vydal krátké prohlášení, podle kterého se „vláda sejde zítra (ve středu) ve 14:00 (15:00 SEČ), aby zvážila návrh dohody, které vyjednávací týmy dosáhly v Bruselu, a rozhodla o dalších krocích. Ministři byli pozváni, aby si dokument před zasedáním přečetli.“

O pár hodin dříve přitom mluvčí britské premiérky uvedla, že stále zůstává „malý počet nevyřešených otázek,“ které je třeba dojednat. 

Mluvčí týmu unijních vyjednavačů nechtěl technickou shodu nad textem dohody komentovat a odkázal na pravidelnou středeční tiskovou konferenci Evropské komise. Ta ještě před ohlášením rámcové dohody upozornila, že EU musí mít přichystána „dočasná a rozsahem omezená“ opatření v některých prioritních oblastech pro případ, že jednání o spořádaném britském odchodu z Unie skončí krachem.

Ve středu je také v Bruselu na 15:00 SEČ svoláno jednání velvyslanců 27 zemí EU – tedy bez Británie.

Britská média zdůrazňují, že osud brexitové dohody je nyní především v rukou britské vlády, která ale není v této otázce jednotná. Podle BBC měla večer britská premiérka Theresa Mayová na programu jednání s jednotlivými svými ministry ve snaze získat je na svou stranu.

Zvláštní celní režim na irské hranici

BBC uvádí, že dokument má zhruba šest set stran a pouze několik stránek má doprovodná politická deklarace, která je základem pro podrobné rozhovory o budoucí podobě vzájemných vztahů poté, co v prosinci 2020 skončí přechodné období. Deklaraci ale chce mít EU27 odsouhlasenou společně s právně závaznou „rozvodovou“ smlouvou.

Dohoda se týká především práv pro občany EU v Británii a pro Brity v jiných zemích EU, vyrovnání britských finančních závazků a přechodného období po odchodu Spojeného království z bloku v březnu 2019.

Přesný obsah dohody zatím není známý. Podle irské televizní a rozhlasové televize RTÉ ale obsahuje i řešení pro dosud největší problém, který vyjednávání komplikoval, a to režim na severoirsko-irské hranici.

Takzvaná pojistka má podle RTÉ podobu dočasného zvláštního celního režimu, který by zahrnoval celé Spojené království, přičemž pro Severní Irsko by platila zvláštní opatření více svázaná s pravidly evropského jednotného trhu, než v případě zbytku Spojeného království.

Menšinová vláda premiérky Theresy Mayové se v parlamentu opírá o severoirskou stranu DUP, jejíž postoj ke sporné otázce dohody týkající se režimu na irsko-severoirské hranici Londýnu komplikoval manévrovací prostor při jednání s Bruselem. Místopředseda DUP Nigel Dodds v úterý na otázku, zda DUP bude hlasovat proti dohodě, uvedl, že strana zatím vyčká. Britská média ale považují za pravděpodobné, že DUP dohodu nepodpoří.

Komplikace: někteří konzervativci i právní stanoviska

Návrh kritizují také někteří členové vládních konzervativců. Například  vlivný konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg varoval, že Spojené království se může stát „vazalským státem“ se Severním Irskem „ovládaným z Dublinu“.

Bývalý ministr zahraničí a poslanec Boris Johnson, který je jedním z nejhlasitějších zastánců „tvrdého“ brexitu, uvedl, že až bude dohodu schvalovat parlament, nepodpoří ji. Přiznal nicméně, že podrobnosti dokumentu nezná.

Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn podle agentury Reuters prohlásil, že dohodu prostuduje, až bude k dispozici, ale že „pravděpodobně nebude pro zemi dobrá“.

Už tak nejistý výsledek hlasování patrně zkomplikuje úterní krok poslanců, kteří si vymohli, aby vláda zveřejnila odborná právní stanoviska týkající se dojednávané dohody. To podle agentury Bloomberg znamená, že ještě než bude parlament smlouvu schvalovat, bude mít k dispozici stanoviska právních odborníků, která Mayová obdržela během procesu vyjednávání. „Pro Mayovou by to mohlo znamenat další potíže,“ soudí Bloomberg.

EU plánuje text schválit do konce listopadu

Pokud bude britská vláda s textem dohody souhlasit, měli by ho velmi rychle dostat také zástupci vlád ostatních 27 zemí Evropské unie. Následovat by pak v rychlém sledu měla potřebná přípravná jednání, včetně mimořádně svolané Rady pro všeobecné záležitosti, zřejmě na počátku příštího týdne.

Cílem totiž je – alespoň tak se o tom v minulých dnech v Bruselu uvažovalo – svolat mimořádnou schůzku šéfů států a vlád sedmadvaceti zemí, která by z unijní strany text potvrdila, ještě do konce listopadu. Část premiérů a prezidentů zemí EU totiž následně zamíří na summit G20, který se 30. listopadu a 1. prosince koná v Argentině.

Řádný summit EU, který by byl nejzazším momentem pro potvrzení domluvené rozvodové smlouvy, už je svolaný na 13. a 14. prosince s nabitým programem. Společně s textem dohody o britském odchodu by měl summit EU27 potvrdit i text politické deklarace o rozhovorech týkajících budoucích vztahů. Dohodu o rozluce musí schválit i Evropský parlament.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 26 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled