Kyjev - Ukrajinské vedení odsoudilo podpis krymsko-ruské smlouvy o připojení poloostrova k Rusku jako protiprávní a nedemokratický krok, který odporuje zdravému rozumu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby proti Rusku důrazně zakročilo.
„Projev (ruského prezidenta Vladimira) Putina jasně ukázal, jak reálná je hrozba Ruska pro civilizovaný svět a mezinárodní bezpečnost,“ prohlásil v Kyjevě mluvčí ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. „Naléhavě vyzýváme všechny odpovědné státy a mezinárodní organizace, aby proti agresorovi skutečně účinně zakročily,“ uvedl.
Kyjev vyzval státy OSN, aby novou „Krymskou republiku“ neuznaly. Země, které by tak učinily, by se podle mluvčího samy dopustily protiprávního aktu. Podle Perebyjnise se svět stal svědkem „skutečného znovuzrození ruského imperialismu“.
Právní význam podpisu krymsko-ruské smlouvy je v podmínkách nevyprovokované ruské agrese a ruské okupace Krymu nulový, uvedl ukrajinský mluvčí. Mezinárodní právo nemůže uznat násilné připojení cizího území jako právoplatný krok, zdůraznil.
Kyjev pohrozil Rusku zabavením majetku
Ukrajina si v rámci kompenzací vyhrazuje právo zabavit ruský majetek, pokud Moskva uzná znárodnění ukrajinského majetku na separatistickém Krymu. „Pokud Rusko oficiálně uzná toto rozhodnutí, Ukrajina si vyhrazuje právo podniknout příslušná opatření ohledně ruského majetku na Ukrajině a v dalších zemích, aby si kompenzovala ztráty,“ uvedl v prohlášení ukrajinský ministr spravedlnosti Pavlo Petrenko.
V pondělí přijal krymský parlament rezoluci, podle které se ukrajinský státní majetek nacházející se v době vyhlášení nezávislosti na území Krymu prohlašuje za „státní majetek Krymské republiky“. Krymští poslanci také schválili zestátnění ukrajinských energetických firem Ukrtransgaz, která má monopol na přepravu plynu na Ukrajině, a Čornomornaftogaz. V uplynulém týdnu jistý krymský představitel prohlásil, že tyto zestátněné firmy poloostrov prodá některé ruské společnosti, například Gazpromu.
Biden: Rusko čekají kvůli Krymu další sankce
Americký viceprezident Joe Biden během návštěvy Varšavy oznámil, že na Rusko budou uvaleny další sankce. Biden, který bude ve Varšavě jednat s polským a estonským vedením, řekl, že když bude pokračovat ruská anexe Krymu, budou následovat další sankce ze strany USA i EU. Připojení Ruska ke Krymu je podle něj „křiklavým porušením“ práva a „ničím jiným než uchvácením území“.
Biden rovněž prohlásil, že USA zvažují uspořádat cvičení pozemních a námořních sil v Pobaltí. Také hodlají pracovat na zajištění širší škály energetických zdrojů pro pobaltské země, aby se v oblasti zmenšila energetická závislost na Rusku.
Rusko slibuje odvetu
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova jsou sankce Západu „nepřijatelné a nezůstanou bez následků“. „Přijetí restriktivních opatření není naší volbou, ale je pochopitelné, že bez adekvátní ruské odpovědi sankce nezůstanou,“ uvedlo ruské ministerstvo.
Ruská diplomacie zároveň obvinila Západ z odpovědnosti za destabilizaci vnitropolitických poměrů na Ukrajině. „Snaha Bruselu dotlačit Ukrajinu, stejně jako jiné státy Východního partnerství, k umělé volbě mezi EU a Ruskem v mnohém vyvolala hlubokou vnitropolitickou krizi, která vyústila v protiústavní převrat v Kyjevě.“
Hollande žádá silnou evropskou reakci
Moskvu kvůli Krymu kritizovali i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande, který požaduje „silnou reakci“ EU. „Odsuzuji toto rozhodnutí,“ řekl o rozhodnutí připojit Krym k Rusku francouzský prezident. Nadcházející summit EU ve čtvrtek a v pátek v Bruselu by měl přinést „silnou a koordinovanou evropskou reakci“. „Integrace Krymu do Ruské federace je proti mezinárodnímu právu, o tom jsme naprosto přesvědčeni,“ prohlásila Merkelová.
Britský ministr zahraničí William Hague označil za politováníhodné, že si Rusko připojením Krymu vybralo cestu mezinárodní izolace. Oznámil také přerušení vojenské spolupráce s Moskvou a vývozu některých zbraní do Ruska.
Hague také oznámil, že Británie ruší účast na společném námořním cvičení, kterého se měly zúčastnit i ruské, francouzské a americké lodě. Stejně tak je zrušena chystaná návštěva lodi britského vojenského námořnictva v Rusku.
Londýn také pozastavil vývoz vojenského materiálu do Ruska, který by mohl být použit proti Ukrajině. K podobnému kroku by měla přikročit i celá EU. Podle Haguea je ale stále čas na diplomatické kroky a Británie o ně bude usilovat.
Na postup Ruska bude reagovat i skupina G7
Bílý dům oznámil, že šéfové států skupiny G7 se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o další reakci na postup Ruska. Setkání šéfů států G7 by se mělo konat na okraj summitu o jaderné bezpečnosti, který je plánován na pondělí do Haagu. „Schůzka se bude zaměřovat na situaci na Ukrajině a na další kroky, které může G7 podniknout v reakci na vývoj na Ukrajině a na její podporu,“ řekl mluvčí rady národní bezpečnosti Bílého domu Caitlin Haydenová.
Právě kvůli dění na Krymu pozastavila skupina G8 spolupráci s Ruskem. Skupina G7 zahrnuje USA, Německo, Británii, Kanadu, Francii, Japonsko a Itálii. Pozváno je i vedení EU.
