Varšava – Polský ministr obrany Bogdan Klich dnes odstoupil poté, co zvláštní komise zveřejnila závěrečnou zprávu z vyšetřování loňské nehody u Smolensku. Konkrétního viníka tragické nehody, při které zahynulo 96 lidí včetně polského prezidenta, dokument sice neoznačuje, uvádí ale, že došlo k mnoha pochybením na polské straně už při přípravě letu vládního speciálu. Velkou řadu chyb udělali i piloti letadla. Vyšetřovací zpráva o víc než 300 stranách mimo jiné zmiňuje jejich nedostatečný výcvik. Ruskou stranu pak viní ze špatné přípravy letiště, které prý nebylo schopné zajistit bezpečné přistání za snížené viditelnosti.
V době přistání bylo vojenské letiště Smolensk-Severnyj zahaleno do husté mlhy, místy nebylo vidět ani na 100 metrů. „Smolenské letiště nezajistilo bezpečné přistání,“ prohlásil na brífinku člen polské vyšetřovací komise Maciej Lasek. Podle zprávy nefungovala na přistávací dráze až třetina světel. Navíc komise tvrdí, že vedoucí letového provozu dával posádce špatné příkazy. Poláci také vytýkají ruské straně to, že na letišti byly příliš vysoké stromy, které mohly překážet pilotům v navigaci.
Ruská strana výtky odmítla. „Nedostatky ve vybavení smolenského letiště Severnyj a v práci skupiny řízení letového provozu… byly plně zachyceny i v závěrečné zprávě Mezistátního leteckého výboru (MAK), ale podle názoru technické komise MAK a mezinárodních expertů tyto nedostatky nebyly příčinami leteckého neštěstí,“ prohlásil Alexej Morozov, šéf technické komise MAK, jejíž lednová zpráva svalila odpovědnost za neštěstí výlučně na Poláky.
Jenže chyby neobjevila komise jen na ruské straně. Vinu nesou i sami Poláci. Největší připomínky má komise k výcviku, kompetencím a postupu posádky. „V mnoha analyzovaných případech posádka ignorovala pokyny bezpečnostního systému, úroveň proškolení posádky byla ohrožením pro bezpečnost letu,“ řekl například Lasek.
U 36. pluku polského dopravního letectva, jehož piloti přepravují nejdůležitější osoby v zemi, se hodně propouštělo a podle komise na místa zkušených pilotů nastoupili méně zkušení kolegové. To byl i případ vládního letu z 10. dubna 2010.
Vyšetřování zjistilo, že navigátor neměl dostatek zkušeností, navíc před osudovým letem málo odpočíval. Lasek také dodává: „Předchozí let na stejném typu letadla absolvoval naposledy v lednu.“
Záverečnou zprávu komise najdete ZDE.
Navíc se posádka Tu-154 před startem sešla pozdě, leteckou přípravu proto musela udělat ve spěchu.
Polské vyšetřování nicméně vyvrací, že by byla posádka pod tlakem cestujících, tedy vrcholných představitelů polského státu. Komise dále konstatovala, že piloti se nepokoušeli přistát v okamžiku, kdy letoun zavadil o strom. Chtěli údajně kolem letiště jen proletět, aby zjistili, zda se mohou o přistání pokusit.
Při havárii polského vládního letounu z loňského dubna zahynulo všech 96 lidí na palubě, včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského.
