Kubánští podnikatelé vyzvali Bidena ke zrušení amerických sankcí

Kubánští podnikatelé vyzvali v otevřeném dopise amerického prezidenta Joea Bidena, aby zrušil ekonomické sankce vůči Kubě, informovala agentura AFP. Podle téměř 250 šéfů soukromých a družstevních podniků americké sankce značně poškozují jejich činnost a ubližují i jejich rodinám.

„Prostřednictvím našeho podnikání pracujeme na tom, abychom zajistili dobré živobytí našim rodinám, aby kubánští podnikatelé nemuseli emigrovat,“ citovala AFP z dopisu Bidenovi. „Nicméně současná politika Spojených států vůči Kubě do značné míry ovlivňuje naše každodenní obchodní podnikání a naši schopnost prosperovat,“ píše se též v dopise.

Kubánští podnikatelé rovněž litují, že Biden nesplnil své předvolební sliby a nezrušil sankce zavedené jeho předchůdcem Donaldem Trumpem. Ten kvůli porušování lidských práv a omezování svobody slova opět zpřísnil ekonomické sankce vůči Kubě nad rámec obchodního embarga, které USA zavedly vůči Havaně už začátkem 60. let minulého století a k jehož ukončení už několik let pravidelně vyzývá i Valné shromáždění OSN.

Od Bidenova nástupu do úřadu prezidenta letos v lednu si mnozí Kubánci slibovali návrat k oteplování americko-kubánských vztahů, které zahájil prezident Barack Obama. Ten v roce 2015 po půlstoletí obnovil diplomatické vztahy USA s Kubou a zrušil část restrikcí. Embargo ale může zrušit jen Kongres.

Kubánská vláda letos provedla v podnikání na tamní poměry převratné změny, když povolila vznik malých a středních soukromých podniků. Dosud na Kubě mohli samostatně podnikat jen jednotlivci jako živnostníci, a to zejména v pohostinství. Okruh činností, v nichž smí soukromé společnosti na Kubě podnikat, je ale také omezený a se zahraničím smí tyto firmy obchodovat pouze přes státní podnik.

Nová kubánská ústava z roku 2019 sice zakotvila roli trhu, ale uvádí, že jeho hlavním aktérem je státní socialistický podnik. Nová ústava rovněž zachovává vedoucí úlohu komunistické strany, která na tomto karibském ostrově vládne jako jediná povolená strana přes půl století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Kremlem provází nejasnosti. Putin nejspíš nedorazí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat.
20:38Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 2 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 3 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 8 hhodinami
Načítání...