Kim je pro denuklearizaci, s lidskými právy něco udělá, věří Trump

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump vystoupil před novináři poté, co podepsal s Kim Čong-unem v Singapuru společnou dohodu. Podle Trumpa Kim jasně řekl, že mu jde o denuklearizaci Korejského poloostrova. Sankce ale zatím zůstávají v platnosti, postupné jaderné odzbrojení mají ověřovat mezinárodní týmy. Dočasně by měla skončit vojenská cvičení USA s Jižní Koreou. „Věřím, že vůdce Kim s tím něco udělá,“ řekl dále prezident o lidských právech v KLDR. Dříve přitom označil severokorejský režim za jeden z nejbrutálnějších na světě.

„Rozhovor byl výborný, srdečný,“ prohlásil šéf Bílého domu. Kim učinil první odvážný krok, aby se jeho lid měl lépe, míní Trump.  Skutečná změna je podle něj možná. „Bylo to upřímné, produktivní setkání, dobře jsme se poznali, hodláme napsat novou kapitolu mezi našimi zeměmi,“ řekl americký prezident.

Z nepřátel přátelé

Připomněl, že před sedmdesáti lety zpustošil Korejský poloostrov krvavý konflikt . „Doufáme, že válka brzy skončí. Minulost nemusí určovat budoucnost,“ konstatoval šéf Bílého domu. Podle něj je historická schůzka důkazem, že z nepřátel se mohou stát přátelé.

„KLDR se může pustit do obchodování, spojit se se zbytkem světa. Kim Čong-un má před sebou nevídanou příležitost. Vyjádřil neochvějně, že mu jde o denuklearizaci Korejského poloostrova,“ uvedl dále americký prezident. K podobnému setkání mělo dojít už před lety.

Vysvětlil jsem jim, že mohou mít ty nejlepší hotely na světě. Aby o tom přemýšleli z pohledu realitního makléře.
Donald Trump

„Rozhodli jsme se opustit minulost. Svět uvidí velkou změnu,“ zdůraznil po podpisu závěrečného prohlášení Kim Čong-un. Trump na tiskové konferenci ocenil Kima za jeho odvahu vykročit k jadernému odzbrojení. Vůdce KLDR pak označil za talentovaného člověka, který má jedinečnou příležitost zapsat se do historie jako ten, kdo zajistil KLDR bezpečnost a prosperitu.

Válka s Pchjongjangem by si vyžádala v Jižní Koreji desítky milionů obětí, upozornil Trump. Na dotaz, proč tedy dříve KLDR vyhrožoval zkázou, odpověděl, že v té době šlo o adekvátní rétoriku.

Lidská práva zůstala stranou deklarace

Trump podle svých slov s Kimem hovořil také o stavu lidských práv v Severní Koreji, zmínka o tom však v závěrečném prohlášení není. Americký prezident přitom čelí kritice, že si s diktátorem, jehož režim v minulosti sám označoval za nejhorší, srdečně potřásal pravicí.

Trump před novináři ale zdůraznil, že tématem jednání bylo jaderné odzbrojení. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo uvedl, že s KLDR řeší Spojené státy i další témata, mimo jiné otázku lidských práv či osud Japonců unesených do KLDR.

Novinářům Trump rovněž řekl, že chce v budoucnu navštívit Pchjongjang a že ve vhodnou dobu pozve Kima do Bílého domu. Tyto cesty ale podmiňuje konkrétními kroky ze strany KLDR. Zmínil se i o americkém studentu Otto Warmbierovi, který loni po návratu ze severokorejského vězení zemřel. Jeho smrt podle Trumpa nebyla zbytečná, neboť vedla k summitu.

Sankce zatím zůstanou v platnosti

Kompletní denuklearizace ale trvá dlouho, upozornil Trump. Deník The New York Times píše o 15 letech. Podle Trumpa je nutné proces zahájit, pak už se zařízení nebudou moci používat. „Sankce zrušíme, až si budeme jistí, že už se nemůže nic stát,“ podotkl šéf Bílého domu.

Trump také připustil, že nestihl s Kimem projednat detaily dohody. Komentátoři tvrdí, že dokument je příliš vágní. Americký prezident ale konstatoval, že se chtějí s vůdcem Severní Koreje co nejdříve vrátit k jednacímu stolu.

Šéf Bílého domu dále uznal obavy novinářů, že KLDR nemusí svoje závazky myslet vážně. „Myslím, že Kim chce dohodu, ale možná se mýlím, možná budu před vámi stát za půl roku a říkat, že jsem se mýlil,“ uvedl Trump.

Konec „her na válku“

Trump připomněl, že v nedávné době KLDR propustila několik amerických rukojmí. Dále se zavázala, že vrátí ostatky padlých amerických vojáků. Americký prezident pak mluví o pozastavení „her na válku“, tedy vojenských cvičení s Jižní Koreou. Výdaje jsou podle něj vysoké a Severokorejcům se to nelíbí. Zdůraznil ale, že USA si v Jižní Koreji ponechají své vojenské kapacity.

Trump hodlá Kima ve vhodnou dobu pozvat do Bílého domu a sám se prý někdy v budoucnu těší na návštěvu Pchjongjangu. Prezident jednal s Kimem i o lidských právech. KLDR se prý chystá v této oblasti k realizaci určitých kroků. Šéf Bílého domu prohlásil, že si uvědomuje, že situace v KLDR je tvrdá. „Věřím, že vůdce Kim s tím něco udělá,“ dodal Trump.

Summit má hlavně symbolické poselství

Bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda si myslí, že výsledek úterního summitu je nutné měřit dvojím metrem. První úroveň je symbolická a druhá věcná. „Že se Kim Čong-un s prezidentem Trumpem sešel, znamená velkou změnu ve vnímání vnějšího světa uvnitř samotné KLDR,“ uvedl Kovanda.

I když jde o zlomové setkání, tak z věcného hlediska bylo podle něj dosaženo jen zlomku toho, o čem se mluvilo před schůzkou. „V historii se dosáhlo už daleko větších, důkladnějších dohod, než je tato,“ zhodnotil vrcholné setkání Kovanda.

Podle redaktora Aktuálně.cz Daniela Anýže to nejdůležitější v podepsané deklaraci není napsáno, nicméně to zaznělo na tiskové konferenci. A sice, že USA pozastavují vojenská cvičení a že Severní Korea zruší testovací zařízení pro raketové motory.

Tyhle dvě věci se podle Trumpova prohlášení do deklarace nedostaly, protože byly dohodnuty na poslední chvíli. „Já si spíš myslím, že Kim Čong-un to tam mít nechtěl. Dokonce si myslím, že ani americká strana tam nechtěla mít, že skočí s vojenskými cvičeními,“ uvedl Anýž. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, oznámil Zelenskyj

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times (FT), ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tyto údery na několik dnů přerušil kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Ukrajina poukazovala, že agresor však i nadále útočil na její energetickou infrastrukturu.
07:38Aktualizovánopřed 1 mminutou

Čína a KLDR otevřely most dokončený před dvanácti lety. Má posílit obchod mezi zeměmi

Peking a Pchjongjang ve čtvrtek slavnostně otevřely nový přeshraniční most, který na zprovoznění čekal více než deset let. S odvoláním na čínská státní média o tom informovaly tiskové agentury. Most přes hraniční řeku Ja-lu spojuje čínský Tan-tung se severokorejským Sinuidžu. Podle agentury Reuters se má stát nejdůležitějším pozemním přechodem pro obchod mezi oběma zeměmi.
05:39Aktualizovánopřed 27 mminutami

Kriminalita neroste tak, jak si Češi myslí. Přesto volají po přísnějších trestech

Obyvatelé řady evropských zemí jsou většinou podle průzkumů přesvědčeni, že kriminalita v posledních letech výrazně roste. Dlouhodobé statistiky přitom u mnoha tradičních druhů trestné činnosti tento vývoj nepotvrzují. Podobný rozpor je patrný i v Česku. Téměř dvě třetiny lidí v tuzemsku se domnívají, že kriminality přibylo, většina zároveň uvádí, že se cítí bezpečně. To, jak lidé vývoj kolem zločinnosti vnímají, přitom souvisí i s jejich postoji k trestům.
před 1 hhodinou

Uchováváme si naději, že se jednou vrátíme do Tibetu svobodní, říká Tsering

Penpa Tsering je prezidentem země, ve které nikdy nebyl. Narodil se v Indii a vede tibetskou exilovou vládu. Na půdu Tibetu nesmí vstoupit, ale věří, že se tam jednou vrátí svobodný. V exkluzivním rozhovoru s Danou Zlatohlávkovou pro Českou televizi mluví o čínském potlačování Tibetu, jeho hodnot, jazyka i tradic. Tsering v Praze, kam přijel na Forum 2000, hovořil i o reinkarnaci dalajlamy, česko-tibetských vztazích nebo Václavu Havlovi. Čechům poděkoval za vyjadřování solidarity Tibetu.
před 1 hhodinou

V Moldavsku raketově přibývá přeletů a výbuchů ruských dronů

V posledních měsících výrazně narůstá množství ruských dronů narušujících vzdušný prostor Moldavska. Přibývá i případů, kdy ruské zbraně – vedle dronů i rakety – explodují přímo na moldavském území. Zatím nezabily žádného moldavského občana, při útocích na hraniční přechody ale způsobily zranění. Většina projektilů dosud dopadá na neobydlená místa, zaznamenány ale byly už ve všech částech země včetně předměstí Kišiněva. Moldavsko přitom nemá účinnou protivzdušnou obranu.
před 2 hhodinami

Omezení Starlinku narušilo Ukrajině obranu. Ruské útoky mají řadu obětí

Čtyři lidé zemřeli během útoků ruské armády na Kyjev. Úder zasáhl obytný panelový dům. Ráno pak střely podle starosty Vitalije Klyčka mířily na energetické objekty. Šest lidí přišlo o život a deset utrpělo zranění při útoku na Luck na západě Ukrajiny, další tři zemřeli v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Asi 600 tisíc lidí skončilo bez elektřiny. Společnost SpaceX mezitím zavedla omezení pro některé služby Starlinku na Ukrajině, čímž narušila obranné mise, upozornil Kyjev. Úderům čelilo i Rusko. Největší tamní banka Sberbank tvrdí, že její datové centrum v Saratovské oblasti zasáhly drony. Podle serveru Meduza hlásí uživatelé výpadky služeb.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Je bolestivé, když si Trump vybere druhou stranu, prohlásil Zelenskyj

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě Spojených států.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

U Hormuzského průlivu se za 24 hodin potopily dvě nákladní lodě

Poblíž Hormuzského průlivu se ve středu po zásahu projektilem potopila kontejnerová loď plující pod singapurskou vlajkou a další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroje z oblasti námořní bezpečnosti. Agentura později informovala o potopení dalšího plavidla, které bylo zasaženo již před třemi týdny. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy americké a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.