Juncker: Dohoda s Brity je spravedlivá pro všechny

Předběžná dohoda o britských požadavcích pro setrvání země v Evropské unii je spravedlivá pro Británii i zbylých 27 členských států Unie, řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V projevu k poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku dodal, že Evropská komise podporuje návrh dohody, který v úterý zveřejnil předseda Evropské rady Donald Tusk.

„Vždycky jsem říkal, že chci, aby Británie zůstala členem Evropské unie na základě férové dohody. Návrh, který byl představen, je spravedlivý pro Británii i dalších 27 členských zemí,“ uvedl Juncker.

Dosud nejobtížnějším bodem jednání s Londýnem byla podle Junckera migrace pracovníků a volný pohyb osob.

Navrhovaný mechanismus takzvané záchranné brzdy, tedy možnosti, aby členská země reagovala na výjimečné situace spojené s příchodem pracovních sil z jiných států osmadvacítky, je podle Junckera „ušitý na míru“ britským obavám. Tento nástroj umožní Londýnu vyrovnat se s rekordním počtem občanů EU, kteří přišli do Británie, dodal předseda Evropské komise.

Hollande: Britské veto pro rozhodnutí eurozóny je nemyslitelné

Francouzský prezident François Hollande vyloučil, že by Británie v rámci vyjednávání mohla získat právo vetovat činnosti eurozóny. Hollande se vyjádřil po setkání s polskou premiérkou Beatou Szydlovou, jejíž vláda měnu eurozóny - euro - nehodlá v Polsku zavádět. „Země mimo eurozónu nemůže mít právo veta vůči zemím, které v eurozóně jsou,“ zdůraznil před novináři nejvyšší francouzský představitel.

  • Integrace/Suverenita: Británie požaduje výjimku ze stále těsnějšího a pevnějšího svazku v rámci Unie. Britové odmítají další politickou integraci a žádají větší pravomoci národních parlamentů, například pro blokování unijních předpisů.
  • Konkurenceschopnost: Cestou k rozšíření jednotného trhu a zvýšení konkurenceschopnosti musí být omezení nadměrné regulace a nařízení, kritiky nazývané „bruselská byrokracie“.
  • Sociální dávky: Omezení přístupu k dávkám pro zaměstnané i nezaměstnané občany z jiných zemí Unie. Britové by chtěli omezit například dávky na bydlení, v nezaměstnanosti a podobně.
  • Eurozóna: Britové požadují ujištění, že euro není jedinou měnou Evropské unie a že země, které jím neplatí, nebudou znevýhodňovány. Londýn chce také záruky, že nebude muset přispívat na záchranu eurozóny.

Cameron: Dohoda není dokonalá, ale naše postavení bude silnější

Britský premiér David Cameron představil vyjednanou podobu dohody poslancům. Připustil, že zatím není dokonalá, věří ale, že postavení země bude díky ní silnější a lepší. „Pokud chcete skoncovat s dáváním (Unii) bez dostávání (od Unie), pokud chcete vyvést Velkou Británii ze stále integrovanější Evropské unie, pokud chcete spravedlnost mezi členy a nečleny eurozóny a pokud chcete konkurenceschopnější Evropu, tak bojujme společně,“ vyzval Cameron všechny poslance k zapojení do boje za prosazení reforem.

V narážce na chystaný unijní summit 18. a 19. února v Bruselu, na kterém se má dohoda o požadavcích Londýna uzavřít, premiér řekl, že rozhodující okamžik se blíží. „Ohledně našich čtyř reformních požadavků jsme hodně pokročili, ale zbývá ještě mnoho práce a bude třeba prokázat odhodlanost a trpělivost,“ zdůraznil.

Nahrávám video

EU ustupuje od užší integrace, aby udržela Británii

Evropská unie oficiálně upustila od základního principu, že všichni její členové směřují k užší integraci, byť různou rychlostí, komentuje dohodu s Británií agentura Reuters. Návrh dohody projednaný představiteli EU s cílem udržet Británii v bloku 28 států poprvé připouští, že některé země nesdílejí tento cíl, který je v Římské smlouvě z roku 1957 a který hovoří o „stále užší unii“. Některé země tak možná v politické integraci nikdy nepokročí.

Právně závazný text vyžadující souhlas lídrů EU říká, že odkazy v zakládajících unijních smlouvách na stále bližší unii mezi evropskými národy „nenutí všechny členské státy, aby usilovaly o společnou destinaci“. Jinak řečeno, členské státy už nadále nebudou muset objednávat celé menu nabízené restaurací předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, ale bude jim přiznáno právo si vybrat, co chtějí.

Text jasně ukazuje budoucí změnu struktury EU směrem k dvouúrovňovému či trojúrovňovému systému, v němž 19 států eurozóny bude předurčeno k hlubší politické a ekonomické integraci, i když ostatní zůstanou stranou. Až dosud Brusel ortodoxně zastával názor, že všichni členové „dvourychlostní Evropy“ se budou nakonec účastnit všech unijních rozhodnutí, ale dospějí k tomu svým vlastním tempem.

Británie je již nejvíce svébytným ze všech členů EU. Rozhodla se nepřijmout euro a schengenskou zónu volného pohybu osob. Účastní se jen justiční a policejní spolupráce, a to na principu „a la carte“, podotýká Reuters.

Británie ladí s Unií požadavky na budoucí vztahy
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Brusel nechce připustit, aby si nároky kladly i další země

Představitelé EU se snaží zabránit tomu, aby podmínky nabídnuté Británii způsobily, že totéž budou žádat i ostatní, například Polsko. Aby se tedy nesnažily ustoupit od již existujících závazků, Polsko, Maďarsko, Česká republika, Rumunsko a Bulharsko se zavázaly ve svých přístupových smlouvách k EU, že zavedou jednotnou měnu, až splní požadovaná ekonomická kritéria. Většina z nich ale od dluhové krize eurozóny přípravu zastavila.

Na žádost Británie text připouští, že „euro jako svou měnu nemají všechny členské státy“. Ale text se současně snaží nepodkopat povinnost ostatních se připojit. Nová euroskeptická vláda ve Varšavě již řekla, že za svého čtyřletého mandátu euro zavést nehodlá.

Cameron získal ústupky v řadě požadavků, od vyšší váhy pro národní parlamenty přes odmítání sociálních dávek pro nově příchozí migranty z EU do Británie až po postup, který ztíží členům eurozóny přehlasovávat ostatní země.

Avšak zapřisáhlí euroskeptici předem balíček zavrhli jako nedostatečný a příliš slabý například k tomu, aby obnovil státní kontrolu nad imigrací. I někteří zastánci členství v EU řekli, že dohoda nevytvořila žádná nová práva či omezení.

„V textu není nic, co by zásadně upravovalo pravidla a zákony EU, ať už platí pro Británii, či jakoukoli jinou zemi,“ řekl bývalý britský státní tajemník pro evropské záležitosti Denis MacShane z opoziční Labouristické strany. Například v otázce rozhodovacího procesu tomuto silně proevropskému politikovi nevyhovuje, že britská poslanecká sněmovna nemá mít právo vetovat návrhy EU, ale vždy hledat potřebný počet dalších národních parlamentů k získání potřebné většiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 55 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 56 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 1 hhodinou

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.