Předseda Evropské rady Donald Tusk zveřejnil návrh dohody, která má nově definovat vztah Velké Británie a Evropské unie. Dokument, kterým se bude tento měsíc zabývat summit EU, je podle Tuska dobrým základem ke kompromisu, čeká ale ještě tvrdá jednání. V oblasti volného pohybu osob je třeba plně respektovat stávající unijní smlouvy, upozornil šéf summitů Unie. Podle britského premiéra Davida Camerona vykazují jednání pokrok ve všech čtyřech oblastech, ale ještě je třeba dál pracovat.
Tusk poznamenal, že udržení jednoty Unie je „největší výzvou pro nás všechny a je to také hlavní cíl mého mandátu“. Tusk nicméně upozornil, že při vypracování návrhu odmítl překročit základní principy, na kterých byla Evropská unie postavena.
„Není dohodnuto nic, dokud není dohodnuto vše,“ zdůraznil Tusk. Je však prý přesvědčen, že společné zájmy zemí Unie jsou silnější než to, co je dělí. Dokumenty musí nyní přijmout příslušné evropské instituce, tedy summit EU a Evropská komise.
Podle Tuskova nástinu by měla Evropská komise navrhnout například změny pravidel ustavujících mechanismus „záchranné brzdy“. Ta by členské zemi umožnila v případě enormního tlaku na sociální systém omezit počet přistěhovalců z dalších zemí osmadvacítky.
Právě snaha omezit pracovníkům z jiných států EU čerpat některé britské sociální dávky byla trnem v oku řadě členských zemí Unie, včetně Česka. Státní tajemník pro EU Tomáš Prouza považuje kompromis v podobě „záchranné brzdy“ za přijatelný.
Mezi dokumenty, jež Tusk zveřejnil, je přitom také návrh vyjádření Evropské komise, podle které v Británii situace umožňující spuštění „záchranné brzdy“ existuje už nyní. O detailech, ale také o době, po kterou budou brzdou spouštěná omezení platit, budou podle Tuska muset ještě jednat přímo šéfové států a vlád Unie. Britové navrhují čtyřletou lhůtu.
„Přitom podle statistik migranti pracující v Británii odvádějí na daních do britské státní kasy mnohem víc, než si z ní na dávkách berou,“ připomněl zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal.
Součástí legislativních změn v této oblasti má být také nová úprava ztěžující zneužívání přídavků na děti a „export“ těchto dávek z Británie do jiných zemí osmadvacítky.
Shody se už nejspíš dosáhlo z velké části ohledně dalších tří požadavků Londýna, tedy v oblastech jako jsou snahy o vyšší konkurenceschopnost, méně byrokracie či výraznější zapojení národních parlamentů do unijního rozhodování.
- Integrace/Suverenita: Británie požaduje výjimku ze stále těsnějšího a pevnějšího svazku v rámci Unie. Britové odmítají další politickou integraci a žádají větší pravomoci národních parlamentů, například pro blokování unijních předpisů.
- Konkurenceschopnost: Cestou k rozšíření jednotného trhu a zvýšení konkurenceschopnosti musí být omezení nadměrné regulace a nařízení, kritiky nazývané „bruselská byrokracie“.
- Sociální dávky: Omezení přístupu k dávkám pro zaměstnané i nezaměstnané občany z jiných zemí Unie. Britové by chtěli omezit například dávky na bydlení, v nezaměstnanosti a podobně.
- Eurozóna: Britové požadují ujištění, že euro není jedinou měnou Evropské unie a že země, které jím neplatí, nebudou znevýhodňovány. Londýn chce také záruky, že nebude muset přispívat na záchranu eurozóny.
Cameron: Čeká nás ještě spousta práce
Britský premiér David Cameron považuje návrh dohody za důkaz skutečného pokroku při jednání o reformě vztahů s Bruselem. I tak ale podle něj zbývá ještě spousta práce, protože unijní odpověď nejde „dostatečně daleko“. Jako nedostatečnou kritizují dohodu i britští euroskeptikové.
Novou podobu vztahů ostrovního království a EU chce britský premiér David Cameron domluvit ještě před tím, než vyhlásí referendum o setrvání země v Unii, které voličům slíbil před posledními parlamentními volbami.
„Potenciálně bychom mohli uspořádat referendum do několika měsíců. Pokud budeme mít tuto dohodu, pokud projde, stanovíme datum referenda,“ ujistil ministerský předseda.
„Tento text, pokud s tím budou souhlasit všechny členské státy, je sám o sobě mezinárodněprávní rozhodnutí, které je právně závazné a nezvratné,“ řekla mezitím Cameronova mluvčí. „Návrhy v oblasti imigrace a sociálního zabezpečení nám umožní lepší kontrolu migrace z EU,“ dodala.
Pokud se Cameronovi podaří dosáhnout s ostatními vedoucími představiteli unijních států dohody o reformě vztahů na nadcházejícím únorovém summitu, očekává se, že v červnu uspořádá referendum, v němž budou Britové rozhodovat o setrvání nebo odchodu z EU.
Britští „potížisté“ si vyjednali výjimky v řadě oblastí
Rezervovaný vztah Britů k Evropské unii panuje prakticky od počátků evropské integrace. Londýn si proto v řadě základních oblastí vyjednal výjimky (takzvané opt-outs), které mu dosud umožňovaly poněkud „volnější pohyb“ v rámci unijních předpisů a regulí.
- Schengenský prostor
Velká Británie a Irsko se k Schengenu připojily jen částečně. Odmítly se podílet na všech aspektech schengenské spolupráce a vyjednaly si výjimku, že mohou nadále provádět kontroly na svých hranicích. Symbolické vzdání se hraničních kontrol považovali Britové jako příliš politicky sporné, poukazovali například na to, že na rozdíl od ostatních evropských zemí nemají vnitrostátní průkazy totožnosti. Přesto se tyto země účastní schengenské spolupráce v některých aspektech, například policejní a soudní spolupráce, boj proti drogám a zapojení do Schengenského informačního systému. - Ekonomická a měnová unie
Povinnost přijmout euro mají všechny státy Evropské unie, jedinou výjimku mají Velká Británie a Dánsko. Během vyjednávání Maasstrichtské smlouvy v roce 1992 si Londýn vyjednal takzvaný opt-out (tedy možnost nepřijmout euro nikdy), zatímco Dánsko k němu může přistoupit kdykoliv v budoucnosti, bude-li chtít. Labouristická vláda Tonyho Blaira rozhodla, že o přijetí eura musí Britové rozhodnout v referendu, a navíc musí ekonomika splnit jisté požadavky. Při jejich posuzování v roce 2003 se došlo k závěru, že splněny nebyly. - Listina základních práv EU
Velká Británie a Polsko (později i Česká republika) si vyjednaly výjimku z Listiny základních práv EU. Británie a Polsko svou výjimku nechaly zakomponovat přímo do Lisabonské smlouvy, která právní závaznost Listiny zakotvuje. Díky nim je uplatňování Listiny omezeno pouze na unijní právo, Listina tedy nemůže sloužit k revizi čistě vnitrostátních předpisů. Britové měli obavy zejména kvůli jejímu dopadu na pracovní právo – Listina by například umožnila pořádání stávek, což jinak britské právo neumožňuje. - Svoboda, bezpečnost a spravedlnost
Výjimky v této oblasti mají vedle Británie i Dánsko a Irsko. O právních předpisech v rámci této oblasti Britové rozhodují případ od případu. Díky vyjednaným výjimkám se Britové (i Dánové) například neúčastní na přerozdělování migrantů podle závazného systému kvót.
