Mexiko – Otevřeně o svém podnikání i násilí se rozhodl promluvit jeden z nejhledanějších mexických drogových bossů Servando Gómez Martinez, známý pod přezdívkou La Tuta (učitel) nebo El Profe (profesor). Přijal ve své skrýši novináře a pod dohledem svých ozbrojených goril mu poskytl exkluzivní rozhovor – pro jistotu jen před bílou stěnou, aby tajné místo nikdo neodhalil. Muž, jenž v podstatě řídí celý stát Michoacán, je hlavou gangu, který se specializuje na obchod s pervitinem.
„Opakuji: My svět nenapravíme. A tohle je byznys. Jsou lidi, kteří se plně věnují podnikání. A všichni víme, že tohle podnikání je,“ říká Gómez, který začínal jako učitel, ale studenty brzy vyměnil za výrobu metamfetaminu. Vypracoval se na vůdce kartelu Templářských rytířů (Caballeros Templarios). Tisíce nepohodlných a nepřizpůsobivých neváhá chladnokrevně odstranit z cesty. Mexický stát Michoacán, rozlohou o něco větší než Chorvatsko, proměnil ve své království, pomáhá si prostřednictvím vydírání, úplatků a šíření strachu.
Úřady vypsaly na Gómezovu hlavu odměnu 2,5 milionu dolarů, díky penězům a zbraním si ale získal zvláštní postavení celebrity. Zatímco drogoví magnáti většinou žijí v ústraní a na veřejnosti se objeví až v poutech nebo mrtví, La Tuta si občas vyrazí ven a matkám rozdává peníze. Dokáže si za ně koupit celá města. „Už jako malý kluk jsem byl nesobecký. Máma mi před 35 lety říkala, že nikdy nebudu mít peníze, protože je všechny rozdám,“ říká muž, který ve čtvrtek oslavil 48. narozeniny.
La Tutovo podnikání se ale neomezuje jen na drogy. Velký vliv má i v přístavu Lazaro Cardenas, odkud vyváží do Číny ilegálně vytěženou železnou rudu, kterou pere přes normální firmy. Templářským rytířům to vynáší víc než celý obchod s drogami, na němž si vybudovali kariéru. Dělá to asi 13 milionů dolarů na loď, ročně jich odpluje kolem třicítky. Organizovanému zločinu z této sumy jde podle svědků 50 až 75 procent.
La Tuta ve státě Michoacán pronikl do všech hospodářských odvětví, v některých vesnicích ale narazil. Obyčejní obyvatelé už mají dost kartelu a jeho krutostí. Zkorumpované místní policii nevěří, a proto založili na svou obranu vlastní jednotky. Platí je z výnosů citronových sadů. Hlavního nepřítele vidí právě v kartelu Templářských rytířů. Patnáct vesnic se z jeho spárů vyvléklo. „Jak se může mít dobře někdo, kdo usekává lidem hlavy? Kdo vydírá a okrádá poctivé lidi, zabíjí ženy a děti? Podívejte, čeho jsme za jedenáct měsíců dosáhli! Bez výcviku a špehů,“ chlubí se velitel domobrany Hipolito Mora.
„Potíže v Michoacánu způsobují právě jednotky domobrany. Jejich členové vytvářejí tu situaci, oni kradou. (…) Když říkají, že jsme odpovědní za všechno, co se v Michoacánu děje, tak ať proti nám zasáhnou federální a státní úřady a zavedou vládu zákona,“ říká drogový boss Gómez. V půlce ledna vláda skutečně zasáhla a do oblasti poslala armádu, aby násilnosti ukončila a domobranu odzbrojila. Její členové se ale pušek vzdát odmítli a při přestřelce v Antunez dva vesničané zemřeli. Místní lidi pojí smutek a cítí se v těsném sevření mezi vládou a kartelem opuštěni. Padlé oslavují jako válečné hrdiny – jako třeba 28letého člena domobrany Rodriga Péreze.
Kvůli drogovým válkám v Mexiku za posledních osm let zemřelo na sto tisíc lidí. Jednoho z hlavních viníků masakru pronásleduje domobrana i armáda. La Tuta přesto pořád zázračně uniká, ale uvědomuje si, že jednou dojde i na něj, a přiznává, že jako člověk má strach: „Jednou se mi něco stane. Vím, že i když se omluvím, někteří mi neodpustí. Ano, jsem zločinec a vím, že mi neodpustí.“
