Praha - Historikové chtějí podrobně prozkoumat složení dvora přemyslovských panovníků, existenci a náplň úřadů či funkcí a současně také působení různých sociálních skupin raného a vrcholného středověku. Soustředí se zejména na 12. a 13. století, kdy vláda nejstaršího českého panovnického rodu vzkvétala, uvedla Dana Dvořáčková z Historického ústavu Akademie věd.
Zjistit také chtějí, kde se panovníkův dvůr nacházel nebo pobýval, ať už jde o sídelní rezidenci na Pražském hradě nebo o takzvaný „dvůr na cestách“.
Součástí výzkumu středověké dvorské kultury bude také fenomén společensko-reprezentativních projevů a symbolů. Byl to totiž právě panovníkův dvůr, kdo přijímal zahraniční kulturní podněty a zároveň byl zdrojem inspirace pro aristokracii a měšťanstvo, ale také pro intelektuály a umělce. Panovníkův dvůr také určoval, měnil a upravoval standardy chování, a to nejen v rámci vlastní dvorské etikety, ale také u širšího okruhu osob, které s ním přicházely do styku.
Vývoj přemyslovského dvora raného a vrcholného středověku, jeho složení a reprezentace nebyly dosud podrobeny hlubší analýze. Hlavním smyslem projektu proto také bude postihnout „fenomén dvora“ v jeho základních rysech i při mezioborovém srovnání. Dosavadní výsledky totiž poskytují pouze částečný obraz středověkého panovnického dvora, a to jen na příkladu některých panovníků.
Podobu vývoje dvorské společnosti dosud historikové sledovali jen okrajově většinou v souvislosti s jinými tématy. Vesměs sledovali pouze skladbu dvora. Současná historiografie podle Dvořáčkové sice správně zdůrazňuje význam západních vlivů pro formování dvora Přemyslovců, není ale jasné, jak silné tyto vlivy byly ani způsob, jak k nim docházelo. Poznání těchto procesů je proto hlavní linií projektu, uvedla.
