Haiti – země chudoby a převratů

Port-au-Prince - Haiti je suverénně nejchudší zemí západní polokoule a má za sebou historii plnou nejen přírodních neštěstí, ale i pohrom způsobených člověkem. Nestabilita, krvaví diktátoři, více než 30 státních převratů, série hurikánů a jiných přírodních katastrof, to vše si během víc než dvousetleté historie státu vyžádalo svou daň. Haiti je dnes kvůli katastrofálnímu stavu infrastruktury zcela odkázáno na zahraniční pomoc.

Haiti se v roce 1804 zrodilo díky povstání černých otroků proti francouzským pánům. Bylo to jediné otrokářské povstání, z něhož kdy vznikl nový stát. Od té doby vládne v zemi ale jen zmatek doprovázený krvavými masakry. V roce 1937 bylo na 18 tisíc Haiťanů na příkaz dominikánského diktátora Rafaela Trujilla zmasakrováno u dominikánských hranic. 

V padesátých letech se chopil moci krvavý diktátor François „Papa Doc“ Duvalier, který v roce 1957 zahájil 29letou dynastii teroru. Desítky tisíc lidí byly za Duvaliera a jeho syna Jeana-Clauda „Baby Doca“ Duvaliera zabity.  

Nahrávám video

Prvního demokratického prezidenta Jeana-Bertranda Aristida se dočkalo Haiti až v roce 1990. Ten se ale u moci neudržel ani rok. Po jeho svržení prchaly tisíce Haiťanů do USA. Pořádek mělo vnést do země 20 tisíc amerických vojáků, které sem v roce 1994 poslal Bill Clinton. Armáda měla dosadit zpět Aristida, ten se ale k moci dostal až v roce 2000. 

Demokracie v jeho podání ale dostala brzy hořkou příchuť. Aristidova vláda byla obviněna z falšování voleb, korupce a rozkradení milionů dolarů zahraniční pomoci. V roce 2004 proto následovala krvavá vzpoura, která Aristidu opět svrhla. 

Z dnešních 10 milionů obyvatel žije v zemi velké asi jako třetina Česka drtivá většina pod hranicí chudoby. Negramotnost dosahuje 34 % a na AIDS ročně zemře sedm a půl tisíce lidí. Tváří v tvář bídě a rostoucí moci pouličních gangů, které ovládají celé čtvrti hlavního města Port-au-Prince, drží zemi nad vodou jen 7 tisíc modrých přileb OSN. Země je po politických nepokojích a sérii hurikánů zcela odkázána na zahraniční pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 4 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 4 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 7 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 8 hhodinami
Načítání...