Washington - Po dlouhém vyjednávání a sporech prolomil Senát amerického Kongresu obstrukce republikánů a schválil Chucka Hagela do funkce ministra obrany USA. Hagel, jehož začátkem roku do funkce nominoval prezident Barack Obama, byl zvolen díky podpoře demokratů i části republikánských senátorů. Po složení přísahy prohlásil, že Spojené státy nemohou světu vnucovat své vize a musejí spolupracovat se svými spojenci.
Šestašedesátiletého Hagela doporučil do funkce v polovině února branný výbor Senátu. Jenže skupina republikánů využila pravidlo, které umožňuje členům horní komory Kongresu požadovat pro schválení prezidentova návrhu tři pětiny hlasů. Ve stočlenném Senátu je to 60 lidí, demokraté prezidenta Baracka Obamy tu však disponují pouze 53 hlasy. Dnes se k nim ovšem přidala část politiků konkurenční strany, a Senát tak poměrem hlasů 71 ku 27 obstrukci přehlasoval a otevřel cestu ke konečnému hlasování. V něm Hagel dostal 58 hlasů, když se k demokratickým senátorům připojili čtyři republikáni.
„Nemůžeme světu nic předepisovat. Musíme se v něm ale angažovat a pokračovat v upevňování silných vztahů, které jsme dosud vybudovali,“ prohlásil bývalý republikánský senátor před generalitou a dalšími zaměstnanci ministerstva obrany po slavnostním složení přísahy. „Děláme chyby. Udělali jsme hodně chyb a budeme dělat chyby. Ale jsme mocností, která má za cíl konat dobro, a na to bychom neměli zapomínat,“ dodal.
Republikáni Hagela dlouhodobě kritizovali za jeho přístup k Íránu a Izraeli. Vadí jim také, že jeho názory nejsou konzistentní. Například v roce 2003 podpořil válku v Iráku, krátce nato se ale postavil ostře proti. V minulosti hájil také řešení íránské otázky diplomatickou cestou, zatímco teď razí tvrdší postoj. Republikány nepřesvědčil ani výroky z roku 2008 o vlivu takzvané židovské lobby na americkou politiku. Hagel však část z nich získal na svou stranu slibem, že bude usilovat o to, aby Írán nezískal jadernou zbraň a aby si Izrael zachoval vojenský náskok v regionu.
Chuck Hagel, který je prvním veteránem vietnamské války v čele Pentagonu, dostane na starost nejmocnější armádu světa ve chvíli, kdy jí hrozí nevídané škrty, omezování a úspory. Největší boj tak nového ministra čeká nejspíš na domácí frontě - omezení nákupů, tréninku nebo údržby zasáhne i řadu dodavatelských firem. Civilním zaměstnancům Pentagonu zase hrozí skoro měsíc neplacené dovolené ročně.
