Berlín – Z obav o Evropu, tak se jmenuje nová kniha bývalého německého kancléře Helmuta Kohla, ve které se nejen vrací do minulosti, když kritizuje svého nástupce Gerharda Schrödera, ale analyzuje i současnou krizi mezi Ruskem a Západem. Zahánění Moskvy do kouta označuje za chybu.
„Viděl jsem dobré a špatné časy. Nikdy jsem nepřestal věřit v Evropu. Vždycky jsem byl přesvědčivý a přesvědčený Evropan,“ píše bývalý kancléř. Přesto se mu směřování současné evropské politiky příliš nezamlouvá, a protiruské nálady mu dokonce nahánějí strach. "(Taková) Politika vede jen k izolaci Ruska a to ho vlastně zahání do kouta, což není dobře. Západ se mohl zachovat chytřeji," konstatuje ve své knize Kohl a dodává, že jednání států G7 vůči Moskvě by mohlo zničit vše, co se po léta budovalo na základech, jež on sám na přelomu 80. a 90. let spoluvytvářel.
Kritice se v knize nevyhnul ani jeho sociálně-demokratický nástupce Gerhard Schröder, kterému německý exkancléř vytýká, že nezabránil vstupu nepřipraveného Řecka do eurozóny. Podle Kohla tak ochromil stabilitu měnové unie, za jejíž duchovního otce je označován právě on.
Výběr kmotra kritické knihy je tak trochu paradox – je jím totiž nový šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten se při své slavnostní řeči snažil trochu obrousit hrany Kohlovy kritiky. „Stali jsme se obětmi chybných statistických odhadů, iluzorní řecké síly, jak se tomu teď říká v Německu. Tato chyba se nebude opakovat, protože jsme založili Evropský statistický úřad, který má pravomoc kontrolovat národní rozpočty,“ dodává Juncker.
Letos Kohlovi vyšly dvoje paměti, jedny ale neautorizované
Z obav o Evropu je přitom během měsíce už třetí kniha s Kohlovým jménem. Na letošním knižním veletrhu ve Frankfurtu totiž představil nové vydání již dříve vydaných pamětí, kde se věnuje hlavně období pádu Berlínské zdi.
Na začátku října potom vyšla ještě kniha Odkaz – Kohlovy protokoly, což jsou neautorizované paměti, kde se bývalý kancléř nelichotivě vyjadřuje o svém příteli Michailu Gorbačovovi nebo kde o současné kancléřce Angele Merkelové tvrdí, že při slavnostních večeřích údajně „neuměla jíst nožem a vidličkou“. Přestože Protokoly vznikly přepisem rozhovorů mezi Kohlem a jeho bývalým životopiscem Heribertem Schwanem skutečně s úmyslem napsat politikovy paměti, exkancléř si to rozmyslel a knihu nakonec vydat nechtěl. To se mu ale nepodařilo.
Helmut Kohl (84 let) byl roce 1982, kdy se stal západoněmeckým kancléřem, již dlouholetým členem a posléze i předsedou křesťanských demokratů (CDU). Při jeho nástupu do funkce si od nevýrazného politika nikdo moc nesliboval, přesto to byl právě on, kdo v čele německé vlády vydržel nejdéle ze všech poválečných kancléřů (celkem 16 let) a do dějin se zapsal jako sjednotitel země.
Silnou stránkou kancléře Kohla byla jeho zahraniční politika, založená ve velké míře na osobních vztazích s představiteli západních mocností a Ruska. Pouze pár dní po pádu Berlínské zdi navrhl ve Spolkovém sněmu desetibodový plán sjednocení Německa. Výsledkem bylo nečekaně rychlé sjednocení Německa v říjnu 1990. Zásadní podíl na znovusjednocení národa vynesl Kohlovi značnou popularitu a pomohl křesťanským demokratům k volebním vítězstvím v první polovině devadesátých let.
Prohru poznal Kohl až v roce 1998, kdy jej porazil sociální demokrat Gerhard Schröder. Konec jeho politické kariéry v roce 2000 nepříjemně poznamenala aféra s tajemnými sponzory CDU. V poslední době se jméno kancléře-sjednotitele skloňuje v souvislosti s jeho rolí duchovního otce společné evropské měny. Kritici mu přičítají spoluzodpovědnost za špatně nastavená pravidla při zavádění eura.
