Evropa opět zpřísňuje. Itálie zavádí roušky venku, Slovensko chce omezit vstup pro Čechy

Přísnější opatření proti šíření covidu-19 platí od čtvrtka mimo jiné v Itálii, kde se musí začít nosit roušky i venku v blízkosti lidí z jiné domácnosti. Bruselský region na měsíc zavře kavárny a bary, podobně jako to už od úterka udělala Paříž. Zpřísnění protikoronavirových opatření projedná i švédská vláda. Slovenský premiér Igor Matovič uvažuje o dalším omezení vstupu Čechů do země.

  • 22:48

    Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.

  • 21:40

    Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.

  • 20:14

    Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.

Pro další zpřísnění podmínek cestování z Česka na Slovensko se ve čtvrtek vyslovil slovenský premiér Igor Matovič. Je pro omezení výjimek, které po zářijovém zařazení Česka na seznam rizikových států umožňují některým skupinám cestujících přijet na Slovensko bez negativního výsledku testu na koronavirus a bez nutnosti nastoupit v zemi do karantény.

„Česká republika je na tom výrazně hůře, než jsme na tom momentálně my. Je na stole otázka, zda není načase zpřísnit režim s Českou republikou. Osobně si myslím, že je třeba ho zpřísnit,“ řekl Matovič. Dodal, že Bratislava by měla zvážit množství výjimek z dříve zavedeného omezení při cestách z Česka na Slovensko.

Slovensko s platností od 18. září zařadilo Česko na svém koronavirovém seznamu mezi rizikové státy. V praxi to znamená, že turisté a další skupiny cestujících až na výjimky potřebují negativní výsledek testu na koronavirus, aby se na Slovensku vyhnuli karanténě a následnému testu na infekci.

V Itálii už nosí ústenky i venku

Roušku musí mít nově v Itálii každý, kdo opustí svůj byt či dům a bude se pohybovat v blízkosti osob, s nimiž nesdílí domácnost. Za porušení této povinnosti hrozí pokuta až tisíc eur (asi 27 tisíc korun). Pokuta nehrozí například při procházce v přírodě s manželkou. Ani děti mladší šesti let či lidé se specifickými zdravotními problémy zakrytá ústa a nos venku mít nemusí.

Itálie se s povinností roušek na veřejnosti ve venkovních prostorách připojuje mimo jiné ke Španělsku, kde tato povinnost platí od léta, či k Turecku, které ji zavedlo minulý měsíc. V některých evropských zemích zavedly roušky venku regiony či města, například Paříž, Marseille nebo Brusel.

Od minulého týdne na Slovensku a od tohoto týdne i ve Vatikánu je povinné zakrytí nosu a úst venku v případě, že nelze dodržet alespoň dvoumetrový odstup.

Nahrávám video
Události: Koronavirus v Evropě
Zdroj: ČT24

Kavárny, bary i kina v Bruselu zavírají

Ve všech obcích bruselského regionu, včetně belgické metropole, se od čtvrtka zatím do 8. listopadu zavřou kavárny a bary, zatímco restaurace mohou zůstat otevřené. Zakázána je v tomto regionu nově také konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích.

Kvůli dopadům protikoronavirových opatření britská společnost Cineworld dočasně zavírá všechna svá kina ve Spojených státech a v Británii. Cineworld je druhým největším provozovatelem kin na světě a působí i v Česku přes divizi Cinema City, která ale uzavření kin v Česku neoznámila.

Přísnější pravidla mají být zavedena ve třetině polských okresů

Rekordní nárůsty potvrzených nákaz oznámilo za středu i Polsko (4280 případů), za stejný den země evidovala i rekordní počet úmrtí s covidem-19 (76). Nejvíce nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel připadá na Slezské vojvodství, které sousedí s Moravskoslezským krajem, druhé je Malopolské vojvodství u hranic se Slovenskem a třetí Mazovské vojvodství, v němž leží Varšava.

Polsko je několik kroků od chvíle, kdy mu nebudou stačit lůžka a plicní ventilátory pro pacienty s covidem-19, připustil premiér Mateusz Morawiecki. Oznámil, že od soboty lidé v celé zemi budou muset nosit roušky i venku.

„Přísnější pravidla mají být zavedena ve třetině polských okresů. Opatření se budou týkat řady větších měst, včetně Varšavy. Pro červené okresy bude omezena doba otevření restaurací. V celém Polsku platí limit na shromáždění lidí, což je sto padesát lidí. Ministerstvo zdravotnictví také vyhlásilo nulovou toleranci k těm, kteří nerespektují nařízení nošení roušek ve všech vnitřních prostorech,“ uvedl zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Hlavní město se v sobotu přesune do takzvaného žlutého pásma, ve kterém lidé například musejí nosit roušky i venku. 

V Sejmu, dolní komoře parlamentu, ve středu vypukly hádky kvůli chování poslanců krajně pravicové Konfederace, kteří odmítají dodržovat povinnost nosit roušky ve všech sálech parlamentu a zachovávat rozestupy od ostatních. Grzegorz Braun z Konfederace si od místopředsedkyně Sejmu Malgorzaty Gosiewské z vládnoucího Práva a spravedlnosti vysloužil označení „pakáž“.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Lukáš Mathé o šíření nemoci covid-19 v Polsku
Zdroj: ČT24

Vysoká čísla hlásí i Rakousko a Nizozemsko

V Rakousku za posledních 24 hodin zaznamenali 1209 potvrzených případů, dosud nejvíc. Překonán tak byl rekord z 26. března. Od počátku pandemie se nakazilo již 52 057 lidí, informovala agentura APA. S covidem-19 v zemi, která má 8,9 milionu obyvatel, zemřelo 838 lidí, z toho osm za poslední den.

Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober nicméně upozornil, že čísla nelze bez výhrad srovnávat, neboť se nyní testuje mnohem více než na jaře. Situace je podle něj ale přesto závažná.

Zdaleka nejvíce nově nakažených hlásí opět hlavní město Vídeň (613), následované Dolními a Horními Rakousy (169 a 149), dvěma spolkovými zeměmi, které hraničí s Českem.

V Nizozemsku přibylo za poslední den téměř šest tisíc nových případů nákazy koronavirem, což je dosud nejvíc. Informoval o tom nizozemský institut veřejného zdraví RIVM. Tempo šíření viru v populaci se v posledních týdnech nepřetržitě zvyšuje a 17milionová země patří ke státům, které mají v Evropě jeden z nejvyšších podílů infikovaných na 100 tisíc obyvatel, uvedla agentura Reuters.

Ve středu nizozemské úřady hlásily 4994 pozitivních testů, ve čtvrtek je to 5831. Celkem se od začátku pandemie virus SARS-CoV-2 prokázal už u více než 150 tisíc lidí. List De Telegraaf upozornil, že hranici 100 tisíc nakažených Nizozemsko překročilo 23. září, na dvojnásobný počet potvrzených případů se nejspíš dostane už příští týden.

V nemocnicích je nyní více než tisíc lidí s těžkým průběhem nákazy. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse přes 6500 pacientů nemoci covid-19 podlehlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 48 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...