Europoslanci se do Füleho kvůli komunistické minulosti nepustili

Brusel - V Evropském parlamentu pokračuje představování kandidátů na eurokomisaře, takzvané „grilování“. To dnes podstoupil také český kandidát do Evropské komise Štefan Füle. Ten by měl mít na starost oblast rozšíření a sousedské politiky unie. Füle nakonec nemusel během slyšení čelit prakticky žádným otázkám na své členství v komunistické straně před rokem 1989. Zákonodárce z vlivného zahraničního výboru EP nezajímalo ani jeho někdejší studium na moskevské diplomatické škole - institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Z odpovědí poslanců vyplývá, že Füle sklidil úspěch napříč politickými stranami europarlamentu.

Europoslanci ze zahraničního výboru Evropského parlamentu ho tři hodiny zpovídali, aby zjistili jeho připravenost řídit resort pro rozšiřování unie a sousedské vztahy.

Štefan Füle pro Události, komentáře:

„Potěšilo mě, že diskuse byla věcná a otevřená.“

Kariérní diplomat Štefan Füle má s evropskou agendou zkušenosti. V minulé české vládě zastával post ministra pro evropské záležitosti, a pro Brusel tak není novou tváří. „Pro vstup do unie nejsou a neměly by být žádné zkratky. Postup ke členství bude určen jedině postupem reforem. Být členem unie je náročný úkol, na který je třeba se řádně připravit,“ uvedl Füle ve své úvodní řeči.

Dlouho se avizovalo, že pravicoví europoslanci budou klást nepříjemné dotazy na tělo - na Füleho studia v komunistické Moskvě a na jeho angažmá v komunistické straně. Nakonec ale padl jen jeden dotaz z úst Barryho Madlenera, nizozemského europoslance. „Komunismus měl v Evropě mnoho obětí a způsobil hodně utrpení. A vy jste ho aktivně podporoval ve vaší zemi a vybral jste si ho. V českém tisku jste se omluvil za svoji minulost, ale měl byste to tady zopakovat,“ vyzval Madlener Füleho.

„Moje osobní historie je součástí doby a místa, kde jsem vyrůstal, ale je důležité říci, že v té době jsem byl svobodný a zralý na to, abych se rozhodnul,“ odvětil mu na to Füle.

O Füleho grilování řekli…

Zuzana Roithová, europoslankyně (KDU-ČSL): „Je to výkon profesionála a diplomata, který bude pravděpodobně silnějším hráčem v zahraniční politice než baronka Ashtonová.“

Libor Rouček, europoslanec, ČSSD: „Je vidět profesionální přístup, znalost problémů i detailů.“

Charles Tannock, britský europoslanec: „Když jsem se s ním setkal osobně, řekl, že členství v komunistické straně lituje, a to mi stačí.“

Hannes Swoboda, rakouský europoslanec: „Mohl by být jedním z nejsilnějších eurokomisařů, pokud mu to předseda a místopředsedové dovolí.“

Na dotaz české europoslankyně Zuzany Roithové, jakou získal při práci v NATO prověrku, odpověděl, že tu nejvyšší, tedy přísně tajné. Tak vysoké prověření má v České republice jen několik lidí.

Turecko má ke členství stále daleko

Europoslance možná nejvíce zajímalo Turecko, na jehož případném členství v unii se členské státy neshodují. Přestože česká diplomacie, kde Füle absolvoval prakticky celou profesní kariéru, vstup Turecka dlouhodobě podporuje, český kandidát nedal Ankaře vidinu na skutečné členství. „V Turecku došlo k velkému pokroku. Mnoho dříve tabuizovaných otázek se nyní probírá. Respektuji úspěchy Turecka ve snaze přiblížit se EU a silné odhodlání tureckých orgánů. Právě proto se snažíme Turecko zapojit prostřednictvím vyjednávacího procesu. To je nejlepší způsob, jak pomoci Turecku se modernizovat,“ řekl. Další přiblížení země k EU ale podle něj nebude možné, pokud turecká vláda nezajistí svobodu náboženského vyznání.

Větší naděje Füle dal zemím západního Balkánu, tedy především zemím bývalé Jugoslávie. Členství v EU je momentálně nejblíže Chorvatsko, které by mohlo do společenství vstoupit podle odhadů v roce 2012 nebo 2013. Naději ale má i Srbsko, Makedonie či Černá Hora. Füle naopak sdílí dlouhodobé obavy Evropské unie o vývoj v Bosně a Hercegovině, kterou otřásá politická a etnická nestabilita. „Nebudu před vámi zastírat, že jsme znepokojeni stávajícím tempem reforem v zemi,“ odpověděl na otázku britského europoslance Charlese Tannocka.

„Žádný z designovaných eurokomisařů nemá pocit, že by měl v komisi zastupovat svoji zemi. Na druhé straně tu vzniká potřeba, aby komisaři komunikovali se svými zeměmi, s veřejností a s politickou reprezentací. To je něco, z čeho bych hrozně rád udělal součást své práce,“ uvedl dnes Füle v pořadu ČT Události, komentáře. Reagoval tak na dotaz, zda vedle zastupování zájmu EU nebude zapomínat na zemi, která ho do Bruselu vyslala, což někteří vytýkají jeho předchůdci Vladimíru Špidlovi.

Konečné vysvědčení pro českého komisaře bude jasné až koncem příštího týdne. To už bude po „grilování“ všech komisařských kandidátů a plénum europarlamentu bude schvalovat stanoviska výborů, ve kterých probíhalo.

Kandidáti z Litvy a Bulharska se europoslancům nelíbí

Socialisté v Evropském parlamentu odmítají schválit ve funkci eurokomisaře Algirdase Šemetu z Litvy. Ten by měl mít na starosti především daně a boj s podvody, jeho vystoupení před jedním z parlamentních výborů však zklamalo celou řadu zákonodárců. „My ho v tuto chvíli nemůžeme schválit,“ řekl dnes novinářům rakouský europoslanec Hannes Swoboda. Podle něj ale socialisté možná dají Šemetovi druhou šanci. Pokud europoslance ani napodruhé nepřesvědčí, budou žádat jeho výměnu.

Velké problémy má podle očekávání i bulharská kandidátka na eurokomisařku pro humanitární pomoc Rumjana Želevová. Důvodem je její manžel, kterého v Bulharsku obviňují z napojení na organizovaný zločin. Před europoslanci se také dostala do potíží poté, co nedostatečně vysvětlila své majetkové poměry, především své působení ve společnosti Global Consult, kterou údajně vlastnila ještě v letech 2008 až 2009. Takovou skutečnost však neuvedla ve finančním přiznání, které musel odevzdat každý kandidát na post eurokomisaře. „Obvinění proti mému muži a mně samotné se vůbec nezakládají na pravdě,“ bránila se Želevová.

Za Želevovou stejně jako za Šemetou ale stojí největší parlamentní frakce lidovců. Není přitom příliš pravděpodobné, že by poslanci odmítli hned dva lidovecké kandidáty. Podle expertů by se navíc nejsilnější frakce mohla pokusit vyrovnat síly a v příštích dnech by mohla odmítnout některého ze socialistických kandidátů. Tím je i Štefan Füle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Zachariaová po týdnu skončí

Americký prezident Donald Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová po týdnu ve funkci brzy skončí. Konečné rozhodnutí šéf Bílého domu oznámí později, píše AP. Šéf tiskového odboru Bílého domu Steven Cheung později potvrdil, že Zachariaová se přesune do nové funkce, která bude rovněž oznámena později, napsal deník The New York Times.
před 12 mminutami

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 3 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.