Lucemburk - Evropská unie dnes podepsala se Srbskem stabilizační a asociační dohodu, která znamená vykročení na cestě k možnému budoucímu členství této balkánské země vunii. Ministři zahraničí členských zemí EU na dnešním jednání v Lucemburku chtějí tímto gestem vyslat pozitivní signál před blížícími se předčasnými volbami v Srbsku, aby podpořili proevropské síly. Podmínkou platnosti smlouvy je ale spolupráce Srbska s mezinárodním tribunálem v Haagu.
Unie se dlouho přela o to, jestli má podpis Srbsku nabídnout už před tamními parlamentními volbami 11. května, nebo až po nich. Dosud měly k podpisu dohody výhrady hlavně Nizozemsko a Belgie. Bělehrad podle nich nedostatečně spolupracoval s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který stíhá válečné zločince.
Bělehradu se kromě toho dosud nepodařilo zadržet čtyři prominentní uprchlíky stíhané mezinárodním tribunálem za válečné zločiny. Týká se to především bývalého velitele bosenskosrbské armády generála Ratka Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče. Plná spolupráce s ICTY je přitom klíčovou podmínkou přijetí Srbska do Evropské unie.
Jak uvedla bruselská zpravodajka Barbora Šámalová, dohoda bude dnes podepsána, ale ratifikace ve členských zemích začne, až Srbsko vydá Mladiče do Haagu. Teprve pak bude země moci využívat výhod, které z ní plynou; tedy bude moci obchodovat s členskými státy a bude mít nárok na pomoc.
Evropská unie doufá, že tímto krokem posílí proevropsky orientované síly v Srbsku. Snaží se zabránit tomu, aby květnové volby vyhráli radikální nacionalisté. Ti těží z rozhořčení Srbů nad jednostranným vyhlášením nezávislosti Kosova letos v únoru.
Podle diplomatických zdrojů dnes ministři nedospěli k zahájení dlouho odkládaných vyjednávání s Ruskem ohledně dohody o širší obchodní i politické spolupráci. Důvodem jsou trvající námitky Litvy, které se dnes šéfům diplomacií EU nepodařilo odstranit. Naprostá většina z 27 členských zemí unie včetně Česka přitom souhlasí, aby co nejdříve začalo vyjednávání o široké dohodě s Ruskem, bohatým na energetické zdroje. Dnes měli ministři projednat mandát, tedy vymezit unii a jejím zástupcům „manévrovací prostor“ pro tyto rozhovory, které by měly vrcholit na červnovém summitu EU-Rusko. Litva však požadovala větší záruky ohledně dodávek ropy z Ruska či právní spolupráce s ním.
