Do náletů na pozice IS se zapojí Austrálie i Kanada

Sydney - Australské letouny se zapojí do náletů koalice vedené Spojenými státy proti radikálům z hnutí Islámský stát. Do Iráku budou také vysláni australští vojáci ze speciálních jednotek. Oznámil to australský premiér Tony Abbott. Podle BBC rozhodnutí kabinetu už nepotřebuje další souhlas parlamentu. Vojenský zásah posvětila také Kanada. Armáda dostala půlroční mandát. Případné pozemní operace se ale nezúčastní. Kanada už má v Iráku zhruba 20 poradců.

„Vláda dnes schválila australské nálety v Iráku na žádost irácké vlády a na podporu irácké vlády,“ řekl premiér v televizi. Kabinet také schválil vyslání australských speciálních sil, aby pomohly irácké armádě v boji proti radikálním islamistům; Australané mají podle premiéra Iráčanům „radit a napomáhat“.
 
Američané už téměř dva týdny bombardují pozice Islámského státu a dalších radikálních uskupení také v Sýrii, a to s podporou arabských spojenců. Evropští spojenci se připojili pouze k letecké kampani v Iráku, kde USA bombardují pozice Islámského státu od srpna.

V Iráku se náletů účastní rovněž Británie a Francie, dále Dánsko, Nizozemsko a Belgie. V Sýrii se k USA připojilo několik arabských zemí, Francie svou účast v této zemi zvažuje.

Nahrávám video
Koalice proti Islámskému státu sílí
Zdroj: ČT24

Až dosud se působení australského letectva v Iráku omezovalo na dodávky humanitární pomoci či zbraní vládním silám. O chystaném nasazení stíhaček se ale vědělo, v rámci příprav premiér už minulý měsíc vyslal na americkou základnu ve Spojených arabských emirátech 600 mužů a šest bojových letounů. Ale nasazení australských vojáků přímo v Iráku se nečekalo, podotkla agentura Reuters.

Tony Abbott
Zdroj: ČTK/AP/Rob Griffith

Abbott podle BBC uvedl, že kabinet nerozhodoval snadno, avšak Irák nemůže zůstat osamocen v boji proti radikálům, šířícím „kult smrti“. Připustil, že mise potrvá spíše měsíce než týdny. Nasazení v Sýrii se neplánuje. Rozhodnutí kabinetu již nepotřebuje další schvalování v parlamentu.
 
Australská vláda odhaduje, že po boku radikálů bojuje nejméně 60 Australanů a další stovka je aktivně podporuje ve vlasti.

Kanadský parlament se o účasti země chystá hlasovat

Také kanadská vláda v dnešním prohlášení oznámila, že se připojí k náletům na IS. Požádala parlament o povolení vojenské účasti na operacích v Iráku na šest měsíců s vyloučením vyslání pozemních jednotek. Parlament o tom bude hlasovat v pondělí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 31 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...