„Dělá, co slíbil.“ Mírná většina Američanů Trumpův imigrační dekret chválí

Mírná většina Američanů souhlasí s Trumpovým imigračním příkazem, jímž prezident dočasně zakázal vstup do USA občanům sedmi převážně muslimských zemí. Vyplývá to z průzkumu agentur Reuters a Ipsos. „Je nutné získat přesné informace o tom, kdo vstupuje do naší země. Jde o bezpečí každého z nás,“ říká osmapadesátiletý obchodník z Iowy David Barker. Jiní Trumpa chválí za to, že plní sliby z kampaně a snaží se mít USA vždy na prvním místě.

Šéf Bílého domu čelí od inaugurace už více než čtyřem desítkám žalob, informovala v úterý televize CNN. Do boje s Bílým domem se pustily státy Washington, Massachusetts, New York a Virginie, kroky prezidenta zažalovala také radnice v San Francisku.

U Trumpova předchůdce Baracka Obamy to bylo během 11 dnů jen 11 žalob. Jeden z nejnovějších internetových průzkumů ale ukázal, že převažuje počet těch, kteří Trumpův tvrdý přístup k imigrantům schvalují.

Díky zákazu vstupu se cítí „bezpečněji“ 31 procent Američanů. Naopak „méně bezpečně“ se po něm cítí 26 procent lidí. Celkem 49 procent dotázaných s dekretem „silně“ nebo „vcelku“ souhlasí, uvádějí výsledky průzkumu ze 30. a 31. ledna u 1201 dospělých respondentů. Zato 41 procentům dotázaných se výnos nelíbí a nesouhlasí s ním.

Postoje k tomuto tématu se diametrálně liší mezi pravicí a levicí. S výnosem „silně souhlasí“ 51 procent republikánů, naopak 53 procent demokratů s Trumpovým krokem „silně nesouhlasí“. Lidí, kteří se označili za republikány, bylo ve vzorku 478, demokratů bylo 453, zbytek tvořili nezávislí nebo nevyhranění.

Trump v kampani sliboval, že z Ameriky opět udělá „skvělou zemi“. Podle jeho příznivců přesně tak činí, když se snaží chránit hranice a zabránit tak vstupu teroristů na americkou půdu. Sám prezident tvrdí, že dekret necílí na muslimy, jde pouze o zajištění bezpečnosti USA.

Přílišná liberálnost a dobrosrdečnost podle některých Trumpových stoupenců nyní musí stranou. „Bude dělat to, co říká, a říká to, co dělá. Některé lidi to trochu děsí,“ podotkla šestašedesátiletá Barbara Van Syckelová z Michiganu.

Nebojí se, otřásl Washingtonem. Trumpovi příznivci mají radost

Dvaasedmdesátiletá důchodkyně Judith Wilkenrohová z Marylandu, která se dříve živila jako sociální pracovnice, o Trumpovi říká: „Prostě se nebojí. Je jako rozjetý vlak. Mám ho s každým jeho krokem raději“.

Také Mike Honaker ze Západní Virginie si myslí, že je třeba uprchlíky víc prověřovat. „Otřásl celým Washingtonem, polovinou země. Jak řekl, tak učinil,“ podotkl Trumpův stoupenec. „Musíme zjistit, kdo ti lidé jsou,“ řekl vysloužilý hasič Charles Lewis z Kansasu. „Nemyslím si, že je tento národ v bezpečí,“ konstatoval Američan.

Trumpův dekret vyvolal v zemi řadu protestů, jichž se zúčastnily desetitisíce lidí. Někteří přišli demonstrovat i na letiště. Proti imigračnímu výnosu se postavila i ministryně spravedlnosti Sally Yatesová, kterou už prezident odvolal.

Kdo smí do USA? Výjimek přibývá

Zmatek spojený s Trumpovým dekretem mezitím přetrvává, i když dochází ke zpřesňování jeho dopadů. Letecké společnosti podle úřadů nařízení vyhodnotily a praktikovaly přehnaným způsobem. 

Pokud jde o zákaz přijímání běženců, nevztahuje se podle úředníků Bílého domu na osoby, jejichž azylové řízení už bylo zahájeno. Pod ochranu USA se rovněž dostanou osoby, které by byly vystaveny „nepřiměřenému strádání“, pokud by jim úřady přijetí odepřely.

Stovky utečenců se už v minulých dnech na základě těchto výjimek vyhnuly deportaci. Dalších 1250 utečenců přijmou USA z Austrálie, která je drží na ostrovech v Tichém oceánu. Canberra na oplátku souhlasila, že přijme migranty, kteří jsou v uprchlických táborech, jež spravují Spojené státy v Kostarice. Jde o osoby, které prchají před násilím v Guatemale, Hondurasu a Salvadoru.

Na zhruba tisíc dalších lidí se platnost Trumpova dekretu nevztahuje, protože mají právo trvalého pobytu v USA a jsou držiteli takzvaných „zelených karet“.

Pokyn o zákazu vstupu do USA se nevztahuje na zahraniční diplomaty ani na personál OSN. Nejasný je ale podle agentury AP status pilotů obsluhujících linky do USA, kteří jsou občany některé ze zemí postižených zákazem.

O problémy při cestách do USA se podle amerických úředníků nemusejí strachovat lidé s dvojím občanstvím, tedy držitelé dvou pasů, z nichž jeden byl vydán v některé ze sedmi zemí postižených zákazem. Zatímco původně se o hovořilo jen o výjimce pro občany Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, podle sdělení imigračních úřadů výjimka platí obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 3 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 31 mminutami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 2 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
před 3 hhodinami

Mandát v Senátu USA po zesnulém republikánu Grahamovi převezme jeho sestra

Uvolněné křeslo v Senátu Spojených států po nečekaně zesnulém republikánovi Lindsey Grahamovi zaujme jeho sestra Darline Grahamová Nordoneová. V pondělí to oznámil guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster, jehož stát Graham v horní komoře Kongresu USA zastupoval, napsala v noci na úterý agentura AP. Grahamová Nordoneová dokončí Grahamův mandát, který skončí v lednu nadcházejícího roku.
05:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoK útokům na německé vlaky se přihlásili levicoví extremisté

Ke žhářským útokům na německé železnici se přihlásilo radikálně levicové Komando Angry Birds. Vlaky mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem nejezdily od pátečního dopoledne do sobotního večera. Úřady událost vyšetřují jako možnou sabotáž. Zajistit stoprocentní ochranu je podle odborníků nemožné.
před 15 hhodinami

Devět evropských zemí založilo s Ukrajinou koalici antibalistické obrany

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.