„Dělá, co slíbil.“ Mírná většina Američanů Trumpův imigrační dekret chválí

Mírná většina Američanů souhlasí s Trumpovým imigračním příkazem, jímž prezident dočasně zakázal vstup do USA občanům sedmi převážně muslimských zemí. Vyplývá to z průzkumu agentur Reuters a Ipsos. „Je nutné získat přesné informace o tom, kdo vstupuje do naší země. Jde o bezpečí každého z nás,“ říká osmapadesátiletý obchodník z Iowy David Barker. Jiní Trumpa chválí za to, že plní sliby z kampaně a snaží se mít USA vždy na prvním místě.

Šéf Bílého domu čelí od inaugurace už více než čtyřem desítkám žalob, informovala v úterý televize CNN. Do boje s Bílým domem se pustily státy Washington, Massachusetts, New York a Virginie, kroky prezidenta zažalovala také radnice v San Francisku.

U Trumpova předchůdce Baracka Obamy to bylo během 11 dnů jen 11 žalob. Jeden z nejnovějších internetových průzkumů ale ukázal, že převažuje počet těch, kteří Trumpův tvrdý přístup k imigrantům schvalují.

Díky zákazu vstupu se cítí „bezpečněji“ 31 procent Američanů. Naopak „méně bezpečně“ se po něm cítí 26 procent lidí. Celkem 49 procent dotázaných s dekretem „silně“ nebo „vcelku“ souhlasí, uvádějí výsledky průzkumu ze 30. a 31. ledna u 1201 dospělých respondentů. Zato 41 procentům dotázaných se výnos nelíbí a nesouhlasí s ním.

Postoje k tomuto tématu se diametrálně liší mezi pravicí a levicí. S výnosem „silně souhlasí“ 51 procent republikánů, naopak 53 procent demokratů s Trumpovým krokem „silně nesouhlasí“. Lidí, kteří se označili za republikány, bylo ve vzorku 478, demokratů bylo 453, zbytek tvořili nezávislí nebo nevyhranění.

Trump v kampani sliboval, že z Ameriky opět udělá „skvělou zemi“. Podle jeho příznivců přesně tak činí, když se snaží chránit hranice a zabránit tak vstupu teroristů na americkou půdu. Sám prezident tvrdí, že dekret necílí na muslimy, jde pouze o zajištění bezpečnosti USA.

Přílišná liberálnost a dobrosrdečnost podle některých Trumpových stoupenců nyní musí stranou. „Bude dělat to, co říká, a říká to, co dělá. Některé lidi to trochu děsí,“ podotkla šestašedesátiletá Barbara Van Syckelová z Michiganu.

Nebojí se, otřásl Washingtonem. Trumpovi příznivci mají radost

Dvaasedmdesátiletá důchodkyně Judith Wilkenrohová z Marylandu, která se dříve živila jako sociální pracovnice, o Trumpovi říká: „Prostě se nebojí. Je jako rozjetý vlak. Mám ho s každým jeho krokem raději“.

Také Mike Honaker ze Západní Virginie si myslí, že je třeba uprchlíky víc prověřovat. „Otřásl celým Washingtonem, polovinou země. Jak řekl, tak učinil,“ podotkl Trumpův stoupenec. „Musíme zjistit, kdo ti lidé jsou,“ řekl vysloužilý hasič Charles Lewis z Kansasu. „Nemyslím si, že je tento národ v bezpečí,“ konstatoval Američan.

Trumpův dekret vyvolal v zemi řadu protestů, jichž se zúčastnily desetitisíce lidí. Někteří přišli demonstrovat i na letiště. Proti imigračnímu výnosu se postavila i ministryně spravedlnosti Sally Yatesová, kterou už prezident odvolal.

Kdo smí do USA? Výjimek přibývá

Zmatek spojený s Trumpovým dekretem mezitím přetrvává, i když dochází ke zpřesňování jeho dopadů. Letecké společnosti podle úřadů nařízení vyhodnotily a praktikovaly přehnaným způsobem. 

Pokud jde o zákaz přijímání běženců, nevztahuje se podle úředníků Bílého domu na osoby, jejichž azylové řízení už bylo zahájeno. Pod ochranu USA se rovněž dostanou osoby, které by byly vystaveny „nepřiměřenému strádání“, pokud by jim úřady přijetí odepřely.

Stovky utečenců se už v minulých dnech na základě těchto výjimek vyhnuly deportaci. Dalších 1250 utečenců přijmou USA z Austrálie, která je drží na ostrovech v Tichém oceánu. Canberra na oplátku souhlasila, že přijme migranty, kteří jsou v uprchlických táborech, jež spravují Spojené státy v Kostarice. Jde o osoby, které prchají před násilím v Guatemale, Hondurasu a Salvadoru.

Na zhruba tisíc dalších lidí se platnost Trumpova dekretu nevztahuje, protože mají právo trvalého pobytu v USA a jsou držiteli takzvaných „zelených karet“.

Pokyn o zákazu vstupu do USA se nevztahuje na zahraniční diplomaty ani na personál OSN. Nejasný je ale podle agentury AP status pilotů obsluhujících linky do USA, kteří jsou občany některé ze zemí postižených zákazem.

O problémy při cestách do USA se podle amerických úředníků nemusejí strachovat lidé s dvojím občanstvím, tedy držitelé dvou pasů, z nichž jeden byl vydán v některé ze sedmi zemí postižených zákazem. Zatímco původně se o hovořilo jen o výjimce pro občany Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, podle sdělení imigračních úřadů výjimka platí obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 6 mminutami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 3 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 5 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 6 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 9 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 15 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 16 hhodinami
Načítání...