Peking – Čína předběhla Německo a už je největším obchodním partnerem Ruska. Objem obchodu mezi oběma zeměmi se za poslední tři roky ztrojnásobil. Rusko se otřepalo z krize a byznysmenům je jasné, že budoucnost leží v Číně. Přístavy na Dálném východě jsou hlavní exportní branou pro suroviny ze Sibiře, jako je uhlí, ropa a dřevo. Ruský Dálný východ zažívá invazi čínských investorů.
Hranice s Čínou měří skoro 3 600 km, ale existují jen dvě místa, kde se dá překročit po silnici a po železnici. Rusko potřebuje spoustu investic, aby vybudovalo infrastrukturu. „Aktivně stavíme silnice a nové letiště, mění se celní systém. S přípravou vstupu do Světové obchodní organizace začínají odpadat i některé administrativní bariéry,“ říká zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu RF v Přímořském kraji Oleg Lipajev.
Byrokracie a nejasné zákony jsou pořád velkou překážkou. Za dvacet let, co se Vladivostok otevřel cizincům, přišlo z Asie mnoho investorů, ale zase odešli. Sergej prodává stavebniny a mimo kameru přiznává, že bez úplatků to nejde. „Získat pracovní vízum je těžké, každý rok jsou kvóty menší a menší,“ tvrdí. Na město ležící tak blízko Číně, Koreji a Japonsku je tak atmosféra ve Vladivostoku překvapivě evropská. Na ulicích mnoho asijských tváří neuvidíte.
Na ruském Dálném východě žije asi jen deset tisíc Číňanů, většinou chudých vesničanů bez vzdělání. Za minimální mzdy pracují hlavně na stavbách, podobně jako Severokorejci, jejichž plat ale dostává severokorejská vláda. Van Baolin, dnes už ruský občan, se za dvě dekády vypracoval mezi úspěšné podnikatele. Provozuje drůbežárnu, vepřín a restauraci. „Zaměstnance vozím z Číny. Rusové hrubou práci dělat nechtějí, ale Číňané vezmou všechno,“ vysvětluje Van Baolin.
