Peking - Čína pozastavila vojenský dialog se Spojenými státy. Reagovala tak na americký záměr prodat Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů. Ostrovní stát v Jihočínském moři totiž Čína považuje za své území a v minulosti často hrozila, že ho obsadí, pokud by ostrov podnikl formální kroky k uplatnění své faktické nezávislosti. Peking dnes zároveň pohrozil, že uvalí sankce na americké zbrojní firmy a omezí vzájemnou spolupráci, pokud Washington plánovaný obchod nezruší. Americké ministerstvo zahraničí obchod hájí jako příspěvek stabilitě regionu.
„Vzhledem k vážné škodě a ohavnému dopadu prodeje amerických zbraní na Tchaj-wan se čínská strana rozhodla pozastavit plánované vzájemné vojenské návštěvy,“ citovala dnes agentura ministerstvo obrany. To si dnes v Pekingu povolalo amerického diplomata odpovědného za resort obrany. „Podobné obchody přispívají k udržení bezpečnosti a stability napříč Tchajwanskou úžinou,“ reagovala dnes mluvčí americké diplomacie Laura Tischlerová.
Spojené státy jsou zákonem vázány k tomu, aby Tchaj-wanu pomáhaly bránit se v případě čínské invaze. Administrativa prezidenta Baracka Obamy vyrozuměla Kongres o novém plánovaném prodeji zbraní za zhruba 6,7 miliardy dolarů v pátek. Tchaj-wanu dodají především antirakety Patriot (114 kusů), minolovky a vrtulníky Black Hawk (60 strojů). Podle mluvčího Pentagonu nevyhověly tchajwanské žádosti o prodej nových stíhaček F-16.
Peking už v noci na dnešek varoval, že plán Washingtonu závažně negativně ovlivní spolupráci obou supervelmocí. „Americký záměr bez jakýchkoli pochyb zhorší čínsko-americké vztahy a bude mít vážný negativní dopad na obchodní výměnu a spolupráci mezi oběma zeměmi v hlavních oblastech,“ varoval mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Wang Pao-tung.
Amerika Čínu „zlobí“ a zároveň ji potřebuje
V případě Číny se jedná již o několikáté zastavení vojenské spolupráce s USA, tentokrát však mluví o nevyhnutelném poznamení čínsko-amerických vztahů na globálním i regionálním poli. Washington usiluje o čínskou podporu při tlaku na Írán a Severní Koreu a připravuje se také na dubnový světový summit o jaderných zbraních.
Naposledy Čína kvůli zbraním pro Tchaj-wan pozastavila rozhovory s USA v roce 2008. Dialog byl obnoven před rokem. Kdyby Čína opravdu formálně sankcionovala americké společnosti, které prodávají zbraně na Tchaj-wan, šlo by o změnu v její politice, protože v minulosti byly vždy čínské obchodní odvetné akce neformální.
Problematika Tchaj-wanu:
Čínská republika na Tchaj-wanu je formálním následovníkem zřízení, jež celá (i pevninská) Čína přijala v desátých letech 20. století. Již od dvacátých let však zemí zmítala občanská válka umocněná v období 2. světové války japonskou okupací. O nadvládu nad Čínou svedli boj komunisté Mao Ce-Tunga a nacionalistická strana Kuomintang vedená generálem Čankajškem. Ten se po prohře a vyhlášení komunistické Čínské lidové republiky v roce 1949 uchýlil právě na Tchaj-wan. Mezinárodní společenství ještě dvě desítky let uznávalo tchaj-wanskou vládu jako vládu celé Číny a Tchaj-pej držela místo Pekingu také křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Čínská lidová republika Tchaj-wan nahradila až po oteplování čínsko-amerických vztahů v roce 1971. ČLR dodnes trvá na tom, že ostrov Tchaj-wan je nedílnou součástí jejího území.
