Brno - Čeští vědci postaví v nejbližších letech v Antarktidě 15 skleníčků, ve kterých simulují oteplování. Zatím stojí na ostrově Jamese Rosse čtyři. Cílem je zjistit, jak v nehostinných podmínkách, z nichž ustoupil ledovec, vzniká primitivní život v podobě jednoduchých rostlin. První poznatky by měly být známy za pět let, řekl biolog Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Zjednodušeně řečeno lze říci, že vědci budou čekat, kdy se jim skleníčky zazelenají, kdy se v nich objeví řasy, mechy a lišejníky. Jeden z nich postavili počátkem loňska v sousedství mechoviště. Je proto možné, že v nejbližších dnech naleznou ve skleníčku nedaleko Mendlovy polární základny zelený mech.
„Skleníček je zařízení z plexiskla ohraničující asi 1,5 metru čtverečního s malou záznamovou ústřednou, na kterou je napojeno 12 čidel monitorujících změny uvnitř objektu,“ uvedl Barták.
U každého skleníčku sice schází střecha, přesto je v něm asi o dva stupně Celsia tepleji než v okolní krajině. Ohraničený prostor je chráněn před vichrem, ne ale před deštěm a sněžením. V tomto chráněném prostoru jsou simulovány podmínky, které by měly zavládnout na Zemi přibližně za 150 let.
Oteplení je spojeno s ústupem ledovců. Na místech, z nichž ledová masa ustoupí, vznikají malé zelené oblasti s jednoduchými rostlinami. Těm se říká antarktické oázy. Vědce z Masarykovy univerzity zajímá, jak v nich vlastně život vzniká.
Mendlova polární vědecká stanice byla otevřena před rokem. Vědci v ní pobývají v době antarktického léta, tedy od ledna do března, kdy je v oblasti jižního pólu příznivé počasí. Na ostrov Jamese Rosse odjíždějí ve středu. Na jih si odvezou šest nových skleníčků, které nainstalují. Kromě biologů bádají v polární oblasti také klimatologové a geologové. Mendlova stanice by měla sloužit vědě přibližně 30 let.
