Československé veterány s židovskými kořeny, kteří bojovali za Izrael, hledají historik a syn jednoho z nich

Nahrávám video
Po stopách rodin československých veteránů v Izraeli
Zdroj: ČT24

V Izraeli hledá potomky československých vojáků z druhé světové války „detektivní tým“, který tvoří syn jednoho z veteránů a mladý historik. Jejich pátrání mapoval Jakub Szántó.

Veteráni československé armády přišli do Izraele ve čtyřicátých letech minulého století a novému státu vypomohli minimálně ve válce o Suezský průplav. Tehdy proti sobě v říjnu 1956 stál Egypt na jedné straně, na té druhé Velká Británie, Francie a Izrael. A v izraelských řadách i tisíce židovských vojáků, z nichž stovky přišly z Československa.

„Po příchodu sem si řekli, že tu je nový stát Izrael. A že oni jako Židé musí bojovat za jeho nezávislost,“ říká k motivaci československých veteránů syn jednoho z nich Amir Spiegel.

Co se s vysloužilci z Československa stalo dál, ale zůstává tajemstvím, které se rozhodli Spiegel spolu s mladým historikem Jiřím Klůcem odhalit. Společně pátrají po rodinách veteránů.

Od Sokolova a Tobrúku do Izraele

Jedním z československých vojáků na straně Izraele byl i Spiegelův otec Mořic. Ten se narodil ve slovenských Veĺkých Kapušanech. S částí rodiny stačil uprchnout před nacisty a v roce 1942 se přihlásil do 1. československého armádního sboru Ludvíka Svobody. 

„Jedno z prvních bojových nasazení sboru bylo v bitvě u Sokolova. Tam bojovalo asi tři sta padesát židů z necelé tisícovky,“ potvrzuje historik Klůc.

Mořic Spiegel
Zdroj: ČT24

Ti, jejichž potomky teď dvojice Klůc Spiegel hledá, vedle toho bojovali také v exilové jednotce vzniklé v Britské Palestině. Pod velením pozdějšího generála Karla Klapálka se Československý pěší prapor 11 zúčastnil i slavné obrany libyjského přístavu Tobrúk.

V Izraeli se židovští vojáci z obou jednotek mohli potkávat nejpozději po vzniku Izraele v roce 1948. „Při pátrání po nich je velice těžké najít kořeny, kde začít. Hodně rodin si totiž po příjezdu změnilo jména,“ vysvětluje Spiegel.

Práce dvoučlenného týmu je složitá. „Děláme detektivní výzkum, chodíme na adresy, hledáme příbuzné, ptáme se místních, jestli o nich něco nevědí,“ říká historik.

Úspěchy ale Klůc se Spiegelem mají. Naposledy se jim podařilo objevit jednu z veteránek Svobodovy armády Kláru Guttman, která v lednu oslaví 92. narozeniny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajincům se v některých oblastech daří postupovat, píší média

Ukrajinské armádě se minulý týden dařilo na některých úsecích fronty postupovat. Web Kyiv Post s odvoláním na armádní zdroje uvedl, že obránci dokázali osvobodit jedenáct vesnic. O postupu ukrajinských sil informovala i agentura AFP. Někteří analytici se domnívají, že za vojenskými úspěchy Kyjeva stojí především problémy s internetovým systémem Starlink, které v únoru zaznamenala ruská armáda.
před 44 mminutami

Brutální vražda pravicového aktivisty v Lyonu otřásá Francií

Francouzskou společností a politikou se dál šíří otřesy po násilné smrti 23letého muže v Lyonu. Krajně pravicového aktivistu Quentina Deranqueho surově zabila skupina krajně levicových útočníků, podle prokuratury ho napadlo nejméně šest maskovaných lidí. Vyšetřovatelé už čtvrtým dnem marně pátrají po vinících, vyslechli patnáct svědků, nikoho ale zatím neobvinili. Deranque se zapojil do ultrakonzervativních kruhů před dvěma roky. Minulý čtvrtek pomáhal organizovat protest proti levicové europoslankyni Rimě Hassanové, který svolala antiimigrační feministická skupina Némésis. Prezident Francie Emmanuel Macron vyzývá společnost k uklidnění situace.
před 1 hhodinou

Protesty ultraortodoxních židů proti odvodům zvyšují napětí v Izraeli

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.
před 2 hhodinami

Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
před 4 hhodinami

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 5 hhodinami

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 7 hhodinami

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 10 hhodinami
Načítání...